Inflace nejvíce zasáhla důchodce, nejméně rodiny s dětmi, vyplývá ze studie

Vyplývá to ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Podle studie mezi lednem 2020 a letošním březnem vzrostly ceny v Česku kumulativně o 33 procent.

Ceny zboží a služeb pro domácností důchodců s nižšími výdaji vzrostly v daném období o 34,5 procenta, pro domácností důchodců s vyššími výdaji stouply o 33,4 procenta. Na rodiny s dětmi dopadla inflace 32,4 procenta, na samoživitele 33 procenty a na ostatní obyvatele 32,9 procenta. "Naše zjištění však vypovídá jen o sledovaném období. Rozdílné dopady inflace na skupiny domácností v budoucnu mohou být jiné," upozornili autoři studie.

Dopady na důchodce s nízkými výdaji se prudce změnily počátkem letošního roku. "Z hlediska kumulované inflace byli důchodci s nízkými výdaji nejméně zasaženou skupinou po většinu sledovaného období, až do prosince 2022. Poté od ledna 2023 se stali skupinou zasaženou nejvíce," píše se ve studii. Náhlá změna podle ní vyplývá zejména ze skokového zvýšení cen bydlení včetně energií ve statistických datech. Způsob, jakým Český statistický úřad (ČSÚ) zohledňoval ve svých datech vládní úsporný tarif, totiž vedl k výraznému poklesu cen energií mezi loňským říjnem a prosincem a následnému skokovému zvýšení letos v lednu. Domácnosti důchodců přitom za energie a bydlení utrácejí největší podíl svých výdajů.

Studie se také zabývala dopady inflace na pět skupin obyvatel odstupňovaných podle jejich příjmů. Nejvíce zdražování zasáhlo domácnosti s druhými nejnižšími příjmy, kterým se ceny zboží a služeb od ledna 2020 do letošního března zvýšily o 33,6 procenta. Nejméně se inflace dotkla domácností s nejvyššími příjmy, dopadlo na ně zvýšení cen o 32,3 procenta.

Témata:  inflace,  důchodci,  rodina