Projednání nižší mimořádné valorizace důchodů ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze je oprávněné, protože státu hrozí velké hospodářské škody. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neobává se, že by kvůli využití stavu legislativní nouze mohl zákon zrušit Ústavní soud. Vláda podle něj nepřipravuje náhradní způsoby, jak by v takovém případě valorizaci snížila.
Dnešní padesátníci by měli jít do důchodu v 66 letech. Čtyřicátníci mají mít nárok na důchod v 67 letech a lidé staří 34 let a méně by měli jít do penze v 68 letech. Zjistila to Česká televize z materiálu ministerstva práce a sociálních věcí dohodnutého na koaliční radě minulý týden. Podle mluvčího vlády Václava Smolky ale vládní koalice ještě změnu neschválila, jde jen o jeden z návrhů ekonomů. Na svém twitteru dnes uvedl, že informace, které dnes zveřejnila ČT, jsou nesprávně prezentovány. Nyní je věk pro odchod do penze pro muže a bezdětné ženy 64 let.
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze by se mohly kvůli inflaci v červnu znovu mimořádně zvýšit. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes ČTK sdělil, že podmínky pro valorizaci se naplnily. Podrobnosti o případné částce a podobě přidání by jeho úřad měl mít příští týden. Penzi od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíralo na konci minulého roku přes 2,84 milionu lidí, z nich 2,37 milionu mělo důchod starobní. Průměrná starobní penze v lednu činila podle ministerstva 19.438 korun. Své důchodové systémy mají pak i resorty vnitra, obrany a spravedlnosti.
Komentář Lukáše Kovandy: Starobní důchodci na tom budou v letošním roce, 2023, lépe než drtivá většina pracujících, ostatně jako loni.. Alespoň tedy z toho hlediska, jak se nárůstem svých příjmů popasují s rapidní inflací.
Komentář Lukáše Kovandy: Česko, Maďarsko. Dvě země EU a Visegrádské čtyřky, které jsou podle nedávné studie japonského finančního domu Nomura zvláště – a mimořádně, i ve světovém měřítku – ohroženy měnovou krizí. Tedy dramatickým propadem kupní síly měny, a nakonec tudíž i životní úrovně jako takové.
Komentář Lukáše Kovandy: Růst inflačně očištěného průměrného starobního důchodu letos historicky rekordně překoná růst průměrné hrubé mzdy, rovněž v očištění o inflaci. Rozdíl pravděpodobně dosáhne úrovně 14 procentních bodů.
Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se ode dneška kvůli vysoké inflaci mimořádně zvyšují. Zásluhová část penzí roste všem příjemcům o 8,2 procenta. Průměrný starobní důchod se tak zvedá o 1017 korun. Růst penzí upravuje nařízení vlády, které je ode dneška účinné. Na toto mimořádné přidání vydá státní rozpočet letos zhruba 21 miliard korun.
Kvůli vysoké inflaci se od září znovu mimořádně zvednou důchody. Zásluhový procentní díl penze by měl vzrůst o 5,2 procenta. Starobní důchod by se tak měl zvýšit zhruba o 700 korun. Na twitteru to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Mimořádná valorizace bude po běžném lednovém přidání kvůli prudkému zdražování letos už podruhé. Výdaje z rozpočtu by měly podle ministra činit osm miliard korun. Poprvé se penze kvůli růstu cen zvednou už od června.
Až 889.000 seniorů v Česku nežije důstojný život a potýká se s příjmovou chudobou a související rezignací na život. Vyplývá to z průzkumu k projektu Neviditelní, za nímž stojí společnost Provident Financial, Spotřebitelské fórum a Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA). Cílem projektu je upozornit na problémy "neviditelných" lidí, kteří žijí na hranici chudoby, uvedla manažerka projektu Neviditelní Kateřina Jarošová. V Česku žije asi 2,1 milionu lidí v důchodovém věku.
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace v Česku je nyní nejvýraznější od 90. let. Další impuls dostává v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Sčítají“ se tak efekty pandemické inflace, která už sama o sobě byla citelná, a právě inflace válečné, která se převážně ještě teprve projeví. Výsledkem bude nečekaně silná dynamika růstu inflačního ukazatele, na jehož základě se ze zákona důchody valorizují.
Mnoho seniorů v dnešní době i při důchodu nadále pracuje nebo podniká. V tomto případě si mohou požádat o přepočet, a zvýšit si tak důchod. Kdy a za jak dlouhé období to lze udělat? dTest přináší sadu užitečných informací k tomuto tématu.
Paní Marie z Třebíče byla 12 let klientkou Bohemia Energy. Když společnost v polovině října ukončila činnost, noví dodavatelé jí vyměřili zálohy na plyn a elektrickou energii na takřka 18.000 měsíčně. Jednáním se jí podařilo zálohy na plyn snížit na necelých 13.000 měsíčně. Za elektřinu musí měsíčně zaplatit 1800 korun. Sotva na to stačí její starobní a vdovský důchod. ČTK řekla, že bude žít z úspor, případně jí bude muset vypomoci dcera.
Doba, kterou lidé v Česku stráví ve starobní penzi, se postupně prodlužuje. Loni trvala v průměru 24,5 roku. Je to téměř o dva roky víc než před deseti lety a o 13,5 roku víc než před půl stoletím. Důvodem je prodlužování života. Vyplývá to z údajů z nové statistické důchodové ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení. Téma důchodového věku zmiňovaly před volbami ve svých programech i koalice Spolu a Pirátů a Starostů a nezávislých (PirSTAN), které vyjednávají o sestavení vlády.
Komentář Lukáše Kovandy: Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru přesně 36 let pracovního života. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.
Komentář Lukáše Kovandy: Poslanci využili jednu z posledních předvolebních příležitostí, jak si dárky za peníze daňového poplatníka naklonit voliče. Jak si za voličovy peníze naklonit toho samého voliče. Vládní poslanci prosadili mimořádné navýšení důchodů nad rámec valorizace, opoziční koalice SPOLU zase, v souladu s návrhem ČSSD, nad rámec valorizace ke starobnímu důchodu přidá matkám speciální bonus 500 korun měsíčně navíc za vychované dítě.
Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody by se mohly v lednu po zákonné valorizaci zvýšit ještě o dalších 300 korun. Návrh důchodové novely dnes schválila vláda. ČTK to oznámilo tiskové oddělení ministerstva práce. Aby zákon s mimořádným přidáním začal platit, musí ho schválit Parlament a podepsat prezident.
Růst počtu lidí, kteří pobírají starobní penze, se loni po dvou desetiletích zastavil. Vyplácených důchodů meziročně ubylo. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) jich na konci prosince vyplatila 2,4 milionu, tedy zhruba o 14.400 méně než v předchozím roce. Vyplývá to ze statistik ČSSZ. Podle nich se počet meziročně snížil naposledy v roce 2002. Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se loni výrazně zvýšil počet zemřelých, a to hlavně v podzimních měsících po nástupu dalších vln koronavirové epidemie.
Komentář Lukáše Kovandy: Vláda Andreje Babiše přidá těsně před volbami důchodcům nad rámec zákonného navýšení důchodů. Nelze vyloučit druhé rouškovné, které by mohlo činit až 7500 korun. Státní rozpočet by vyšlo na 23 miliard korun. Vláda by se bonusové peníze zavázala důchodcům vyplatit zřejmě v září, tedy měsíc před volbami. Pravděpodobněji půjde o přidání k běžnému měsíčnímu důchodu. Možná je i kombinace obojího.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Pandemie v příštím roce zřejmě dopadne i na starobní důchodce. Dočkají se totiž výrazně slabšího růstu důchodu, než jakého se dočkávali po čtyři léta, v období 2018 až 2021. V porovnání s nárůstem z let 2019 až 2021 by měl být nárůst příští rok jen ani ne poloviční, jak zachycuje tabulka níže.
Ministerstvo práce nyní nepřipravuje návrh na vyplacení zvláštního příspěvku seniorům k penzi. Rozhodne se až podle toho, jak bude vypadat valorizace penzí v příštím roce. Na tiskové konferenci ČSSD to řekla její místopředsedkyně a ministryně práce Jana Maláčová.
Před očkováním lidí starších 85 let proti nemoci covid-19 by měl jejich celkový zdravotní stav nejprve zhodnotit lékař. V klinických studiích, které se zabývaly účinností nyní používaných vakcín, bylo totiž jen velmi málo lidí ve věku nad 85 let.
Od té doby, co propukla epidemie covidu-19, se obyvatelka francouzského domova pro seniory Colette Dupasová viděla se svými dcerami jen na videu, nebo přes okno.
O celoživotní úspory přišla nešťastnou náhodou důchodkyně z Ostravy. Při provětrávání peřiny z okna panelového domu vyklepala omylem i téměř 170.000 korun. Peníze vítr roznesl po okolí domu a řada lidí je posbírala. Policistům se podařilo vypátrat hned několik z nich a důchodkyni vrátit 90.000 korun. ČTK to řekla mluvčí moravskoslezské policie Eva Michalíková.
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Od přijetí eura čisté výdělky Slováků zaostávají za těmi českými stále propastněji, ukazují data Eurostatu. Předtím přitom byly srovnatelné.
