Rusko by v případě útoku na Ukrajinu bylo podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové v zásadě odstřiženo od mezinárodních finančních trhů. Připravované sankce v rozhovoru pro německou televizi ARD označila za masivní. Zaměřily by se prý především na ruské hospodářství a na produkty, které země není schopna vyrábět sama.
Ukrajinští oligarchové a podnikatelé opouštějí Ukrajinu charterovými lety, upozornil na svém webu list Ukrajinska pravda. Dodal, že jen v neděli z Kyjeva odletěly na dvě desítky charterů a soukromých letadel, a to včetně letounů nejbohatšího Ukrajince. "Takové množství charterů nebylo za šest let pozorování (letového provozu)," napsal deník.
České aerolinie (ČSA) provoz své letecké linky z Prahy do Kyjeva zatím nepřeruší. Dopravce chce bezpečnostní situaci na Ukrajině dál monitorovat a v případě jejího zhoršení bude reagovat. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí aerolinií Vladimíra Dufková. Lety z evropských měst na Ukrajinu v posledních dnech zrušili kvůli obavám z ruské invaze a s ní spojeného rizika někteří zahraniční dopravci.
Plynovod Nord Stream 2, který má vést plyn z Ruska přímo do Německa, je hotový z 99 procent. Dokončený by měl být již tento měsíc. Berlín teď vysílá signál, který Moskva přijme příznivě. Pokud by se totiž Rusko rozhodlo plynovod využít jako geopolitickou zbraň, samo Německo nejspíše nic neudělá, informuje agentura Bloomberg. Řešení celé věci bude chtít řešit sankcemi na úrovni EU. Jenže sankce proti Moskvě EU uplatňuje už sedm let, od doby ruské anexe Krymu, a nijak zásadně nezabírají.
Ruský návrh budoucí podoby smlouvy s Ukrajinou o dodávkách a tranzitu ruského plynu je nepřijatelný. Uvedl to podle agentury Reuters v noci na dnešek ukrajinský ministr energetiky Oleksij Oržel. Plynárenská společnost Gazprom v pondělí oznámila, že poslala Ukrajině dopis, ve kterém navrhuje buď prodloužení současné smlouvy, nebo podpis nové dohody, která bude platit rok. Podmínkou je ukončení všech právních sporů, které spolu Moskva a Kyjev v souvislosti s dodávkami a tranzitem plynu vedou.
Manželka nově zvoleného prezidenta Ukrajiny Olena Zelenská koupila luxusní byt od oligarchy za polovinu tržní ceny. Podle agentury Reuters to vyplývá z oficiálního výpisu vlastnictví nemovitosti.
Vítěz ukrajinských prezidentských voleb Volodymyr Zelenskyj propustí generálního prokurátora země, navrhne zastavení palby v Donbasu, přestěhuje prezidentské sídlo a vrátí domů všechny Ukrajince zajaté v Rusku. Slíbil to dnes Ukrajincům po oznámení předběžných odhadů, podle nichž s přehledem porazil svého protikandidáta Petra Porošenka.
Těžce zkoušená země na východě Evropy má obrovský skrytý potenciál. A zdá se, že i díky ekonomickému rozmachu hledí její obyvatelé už k pověstnému světlu na konci tunelu. Ten ale bude ještě dlouhý…
Časopis Forbes ještě před několika týdny přinášel články, v nichž se ukrajinská společnost Naftogaz vyjadřovala ostře proti ruské společnosti Gazprom. Ukrajina nyní obrací a je ochotna prodiskutovat podmínky Gazpromu. Dokonce souhlasí vzít si za základ původní smlouvu z loňska, kterou mezi oběma zeměmi zprostředkovala Evropská komise. K obratu ve vztazích mělo dojít 25. listopadu 2016.
Z Ruska přišla zpráva o tom, že ruské tajné služby odhalily speciální ukrajinské síly, které se pokusily vtrhnout na Krym. Ukrajinští teroristé měli zabít dva Rusy. Kyjev to důrazně popřel. Bez ohledu na to, která strana má pravdu, to může ovlivnit konflikt na východní Ukrajině, varuje americká soukromá konzultační zpravodajská agentura Stratfor.
Člověk v tísni vypraví 3. března pět kamionů s humanitární pomocí pro uprchlíky a další lidi zasažené konfliktem na východě Ukrajiny. Konvoj poveze do dva tisíce kilometrů vzdáleného Slavjansku mouku, střešní krytinu, fólii, lehátka, spací pytle, hygienické prostředky, nádobí, lékárničky nebo oblečení. Více než 110 tun české pomoci v hodnotě 975 000 korun potom bude desetitisícům nejpotřebnějších lidí distribuovat ukrajinský tým Člověka v tísni.
Na Slovensku je pořádné pozdvižení. Vyjádření premiéra Roberta Fica o hrozbě velké války kvůli Ukrajině nenechalo naše východní sousedy v klidu.
"Očekávalo se, že západní ekonomické sankce proti Rusku nebudou mít žádný efekt. Způsobily však již mnoho škod. Měly mít přitom jasný cíl. A ten zatím chybí," tvrdí francouzský publicista a ekonom Pierre Briançon. Své názory na vývoj ukrajinské krize v nadcházejícím roce 2015 shrnul v komentáři pro server Reuters.
Volby na Ukrajině nedávno skončily a jinak ani v atmosféře, která tam panuje, asi dopadnout nemohly. Jak upozorňuje komunistický poslanec Ivo Pojezný, někteří komentátoři výsledek označovali jako jasný signál toho, že Ukrajina směřuje do Evropy a dále do Evropské unie. Otázkou ale podle něj zůstává, zda tomu tak skutečně je, když volební účast nedosáhla ani 50 procent.
Předseda Senátu Milan Štěch se ohradil proti zprávě serveru Novinky. Že by Ukrajina měla vstoupit do EU nikdy neřekl, naopak vstup země v současné době vyloučil. Říká to v příspěvku na svém blogu.
Probíhající ukrajinská krize je vítanou příležitostí pro média. Ta se velmi často předhánějí v prezentaci katastrofických scénářů, mnohdy přinášejí senzační, avšak ničím nepodložené informace, které se následně ukážou jako zcela nepravdivé. Názory odborníků jsou často upozaděny. Většinou totiž přinášejí o poznání střízlivější a méně vyhrocená hodnocení, která nejsou pro vedení redakcí dostatečně atraktivní. Eurozprávy v rámci snahy zprostředkovat svým čtenářům široké spektrum informací přinášejí názor uznávaného odborníka na mezinárodní politiku a ruské dějiny, historika Vladislava Zuboka. Ten se k současným krizovým událostem vyjádřil během panelové diskuze, která proběhla minulý týden na prestižní britské univerzitě London School of Economics and Political Science.
"O čem mohou ekonomičtí komentátoři psát během války? O ekonomice, přece. Rusko zůstává jednou z nejvíce militarizovaných zemí světa. Podle Světové banky je na osmém místě žebříčku zemí v poměru výdajů do vojenské oblasti vůči HDP a desáté, co se týká těchto výdajů přepočtených na hlavu," začíná svůj komentář pro server Moscow Times Konstantin Sonin. Ekonom a zástupce rektora na Vysoké škole ekonomické v Moskvě se zamyslel nad přínosem zbrojení pro ruské hospodářství.
Je velmi podezřelé, že nebyly předloženy žádné důkazy či fakta o ruské aktivitě na ukrajinském území, tedy v oblasti, která je bedlivě sledována satelity a dalšími technologiemi, domnívá se americký filmový producent, dokumentarista, publicista a blogger Danny Schecter. V rozhovoru pro server rt.com obvinil západní politiky a média z pochybných praktik.
Česká vláda vyslala na Ukrajinu dvě letadla, které přivezla zraněné z bojů na Majdanu. Za jejich léčení Česká republika zaplatí zhruba 15 milionů korun. Vzápětí se začaly ozývat hlasy, že vláda bere peníze českým občanům a léčí za ně údajné teroristy. Jsme členové světového společenství, nemůžeme se jen nechat vydržovat, odmítl podobné argumenty ministr obrany Stropnický.
30. ledna 2025 15:59
30. ledna 2025 15:17
30. ledna 2025 13:07
29. ledna 2025 11:31
29. ledna 2025 10:58
29. ledna 2025 10:43
28. ledna 2025 11:20
28. ledna 2025 10:48
27. ledna 2025 12:42
27. ledna 2025 11:52
24. ledna 2025 15:06
24. ledna 2025 11:22
23. ledna 2025 12:53
23. ledna 2025 12:17
22. ledna 2025 12:03
22. ledna 2025 10:58
Dávejte pozor na mezeru. Toto hlášení varuje cestující v anglicky mluvících zemích před prostorem mezi nástupištěm a vlakem. Pokud bychom tento výraz aplikovali na téma rovnosti odměňování mužů a žen, mohli bychom říci "dejte pozor na genderovou mzdovou propast". Rozdíly v platu mezi muži a ženami jsou v České republice stále alarmující, přičemž ženy na stejné pozici vydělávají méně. Evropská unie se snaží tento problém řešit prostřednictvím legislativních kroků.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ceny pohonných hmot v Česku po předchozím růstu stagnují. Průměrná cena nafty klesla za poslední týden o tři haléře na 36,12 koruny za litr. U benzinu se nezměnila a zůstala na 36,74 koruny za litr.
