Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V EU panuje nejistota, přesto Západ Rusku sankce prodlouží. Analýza rozebrala dopady situace na Ukrajině

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Z Ruska přišla zpráva o tom, že ruské tajné služby odhalily speciální ukrajinské síly, které se pokusily vtrhnout na Krym. Ukrajinští teroristé měli zabít dva Rusy. Kyjev to důrazně popřel. Bez ohledu na to, která strana má pravdu, to může ovlivnit konflikt na východní Ukrajině, varuje americká soukromá konzultační zpravodajská agentura Stratfor.

Ukrajinský konflikt se možná opět stane složitějším problémem. Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) ve středu oznámila, že zabránila teroristickým útokům na Krymu, které naplánovaly ukrajinské zpravodajské služby. Podle FSB byla objevena v blízkosti krymské města Armyanskon v noci 6. srpna skupina sabotérů s plány zaměřenými na důležitou infrastrukturu. U sebe měli mít improvizovaná výbušná zařízení, munici a další zbraně. Zástupci FSB, nástupce KGB, tvrdí, že podezřelí během následných protiteroristických operacích zabili zaměstnance FSB a ruského vojáka. Ukrajinští představitelé obvinění popírají. „Bez ohledu na to, kdo má pravdu, by incident mohl vést k eskalaci konfliktu," varuje Stratfor. „Oznámení FSB koliduje se s zprávami o posilování ruské vojenské přítomnosti na Krymu v průběhu minulého týdne. Pohyb vojenské techniky byl zpozorován u ruských pozic v severní části poloostrova a u Kerčského průlivu. Ukrajinští bezpečnostní pracovníci rovněž zachytili vrtulníky a bezpilotní letouny v okolí hranice mezi Krymem a Ukrajinou, což Kyjev interpretoval jako možný předvoj ruských vojenských operací v zemi. Důvod pro zvýšenou ruskou vojenskou aktivitu na Krymu je však nejasný. Příběh o nepovedeném teroristickém spiknutí přicházející z Ruska, zdá se, do značné míry vysvětluje aktivitu pozorovanou u hranic i a na celém Krymu. Na druhou stranu by mohla být součástí příprav na zářijové ohlášené vojenské cvičení Kavkaz-2016," vysvětluje analýza.

Podobné informace o invazi, jaké teď zveřejnila FSB, se objevují často na obou stranách konfliktu na východní Ukrajině. I zprávy o podobných aktivitách na Krymu tu byly i v minulosti. „Ale až doteď žádný vpád na poloostrov neměl za následek takové komplexní bezpečnostní operace. Nároky FSB nejsou nereálné - koneckonců, tajné operace jsou očekávanou součástí konfliktu jako je ten na Ukrajině - ale není zde žádný způsob, jak je přesně a nezávisle ověřit. Při takové operaci by nicméně Ukrajina nesla riziko vojenského konfliktu s Moskvou, což je něco, čemu se chce vyhnout. Zároveň však Kyjev udělal jen málo pro zastavení nestátních aktérů, kteří na konci roku 2015 ničili infrastrukturu přivádějící elektřinu na Krym," připomíná Stratfor.

Na Ukrajině existují obavy, že by Rusko mohlo využít údajné spiknutí na Krymu pro ospravedlnění větších vojenských výpadů do země. „Boje na východní Ukrajině jsou v posledních měsících vyhrocené. A vzhledem k tomu, že Evropská unie odhlasovala rozšíření sankcí proti Rusku až do ledna 2017, Moskva nemá žádný bezprostřední podnět k zakročení proti násilí. Rusko ve skutečnosti může mít z věci prospěch, pokud by se boje měly stupňovat, což by oslabilo Ukrajinu a upoutalo pozornost Západu," píše server.

Naopak velký vojenský tlak na Ukrajinu by pro Rusko mohl být riskantní. „Především kvůli jedné věci, a to že by to pravděpodobně vyvolalo západní podporu pro Ukrajinu. Také by to posílilo odhodlání Evropské unie zachovat sankce proti Rusku i přes nejistotu, která v unii panuje po hlasování o brexitu. Moskva by mohla mít prospěch z intenzivnější, ale omezené aktivity - například ze zvýšení podpory operací zaměřených proti ukrajinským ozbrojencům na Krymu - zejména kvůli záříjovým parlamentním volbám. Podpora vládnoucí strany Jednotné Rusko klesala a Kreml by mohl využívat zprávy o bezpečnostních problémech na Ukrajině, aby povzbudil nacionalismus. To je pravděpodobně důvod, proč FSB ohlásila zmařený teroristický útok na Krymu - a proč následovalo rychlé prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, který ho odsoudil, čímž se blýskl ve všech hlavních ruských médiích," vysvětluje Stratfor.

Tyto události také přichází v rozhodujícím okamžiku v procesu vyjednávání mezi Ruskem a Západem. Americký prezident Barack Obama naznačil, že by chtěl uzavřít dohodu s Ruskem kvůli ukrajinské konfliktu ještě před koncem svého funkčního období, takže mu zbývá jen několik měsíců. „Kromě toho by Putin mohl ještě naposledy posedět s americkým vůdcem, který mu nepřiznává stejnou legitimitu na světové scéně jako předchozí američtí prezidenti. V posledních několika měsících se tempo diplomatických snah kvůli konfliktu na Ukrajině, stejně jako jednání o Sýrií a Náhorním Karabachu, zvýšilo, přesto zůstávají rozdíly ohledně povahy a načasování politických a bezpečnostních ústupků, které musí každá strana přijmout, aby bylo nalezeno trvalé řešení. Nejnovější události na Krymu by mohly sloužit jako důvod pro eskalaci a obrat událostí, což by mělo významné důsledky nejen pro ruský vztah s Ukrajinou, ale i na jeho vyjednání se Západem," dodává analýza.

Témata:  Rusko Ukrajina EU

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy