Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena zlata je po útoku na Ukrajinu na více než ročním maximu 1940 USD

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zlato, které investoři často nakupují v časech nejistoty, je kvůli ruskému ozbrojenému útoku na Ukrajinu nejdražší za 13 měsíců. Krátce po 08:00 SEČ cena kovu k okamžitému dodání vykazovala růst o 1,8 procenta na 1943 USD za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Předtím cena vystoupila až nad 1948 dolarů, což je nejvíce od loňského ledna.

Ruské síly dnes zahájily vzdušné údery na cíle po celé Ukrajině, tamní úřady oznámily také začátek pozemní invaze přes ruskou i běloruskou hranici. Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že nařídil zvláštní vojenskou operací na východě Ukrajiny.

Cena zlata se v tomto měsíci zvýšila asi o osm procent, neboť investoři kvůli rusko-ukrajinské krizi odmítají příliš riskovat. Žlutý kov, jak se zlatu někdy říká, by tak mohl zaznamenat svůj nejlepší měsíc od července 2020.

"Zlato je spolu s americkým dolarem útočištěm a toto je jeho den. Mohli bychom u zlata nevyhnutelně vidět i nová maxima," řekl agentuře Reuters analytik Jeffrey Halley ze společnosti OANDA. Ceny by mohly pokračovat v růstu směrem až na 1960 USD za unci a v příštích dnech otestovat i hranici 2000 dolarů, dodal Halley.

Rusko je třetím největším světovým producentem zlata.

Cena stříbra vykazovala růst o 2,2 procenta na 25,09 USD za troyskou unci. Cena platiny se zvýšila zhruba o 1,2 procenta na 1108 USD, cena palladia pak vykazovala růst o 2,9 procenta na 2551 USD/oz. Hlavním producentem palladia a platiny je ruská společnost Norilsk Nickel.

Témata:  Rusko Ukrajina válka zlato

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.