Komentář Lukáše Kovandy: Současná vláda vytvořila za čtyři měsíce „sekeru“ ve státním rozpočtu za 200 miliard korun. Tu samou „sekeru“ – v očištění o inflaci – vytvořily obě Klausovy vlády, Tošovského vláda a vláda Zemanova v letech 1993 až 2001.
Komentář Lukáše Kovandy: Celkové výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi od začátku ruské agrese loni v únoru do konce letošního března činily 33,5 miliardy korun. Ze státního rozpočtu šlo 23,4 miliardy korun. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Komentář Lukáše Kovandy: Za první tři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 166,2 miliardy korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtvrtletí byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 125,2 miliardy korun.
Komentář Lukáše Kovandy: Deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun, který je schválený při letošní rok, není realistický. Ve včerejší debatě Institutu pro politiku a společnost to uvedl Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady (videozáznam zde, od 48:30). „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká.
Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí (MF). Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka.
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí poprvé dva biliony korun.Opozice žádný ze svých návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu neprosadila. Byly celkem zhruba za 63 miliard korun.
Komentář Lukáše Kovandy: Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když pro letošek počítá rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto předchozích 280 miliard. Přitom v tom týdnu sněmovní rozpočtový výbor podpořil dva koaliční pozměňovací návrhy, které letošní schodek státního rozpočtu navyšují na 375 miliard korun. O těchto návrzích rozhodnou poslanci příští týden.
Návrh rozpočtu na příští rok, který v pondělí přijala vláda, obsahuje podle opozičního hnutí ANO nepodložené příjmy 150 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se podle jeho předchůdkyně Aleny Schillerové při jeho sestavování nedržel rozpočtových pravidel, když započítal příjmy i výdaje, pro které vláda zatím nepřipravila legislativní podklad. Rozpočet je tak podle nynější šéfky sněmovního klubu ANO ukázkou nekompetentnosti Stanjury, který by měl okamžitě rezignovat. Schillerová to dnes řekla na tiskové konferenci.
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes vydala Národní rozpočtová rada.
Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněném stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021. Úřad rovněž upozornil, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) za tento vývoj zkritizoval předchozí vládu. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nedává zpráva NKÚ čísla do správného kontextu. Česko loni podle ní muselo řešit dopady největší zdravotnické krize v novodobé historii, sdělila ČTK.
Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy Kč z červnových 183 miliard Kč. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, což byl nejhorší červnový výsledek od vzniku ČR. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo financí.
Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy korun. Loni ke konci května rozpočet vykázal schodek 255 miliard korun, což byl nejhorší květnový výsledek od vzniku ČR. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun.
Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun. Říká Lukáš Kovanda.
Koaliční vládě Petra Fialy (ODS) se podařilo ve Sněmovně prosadit svůj první státní rozpočet. Počítá se schodkem 280 miliard korun. Je to o 97 miliard méně, než navrhoval bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO). Premiér Fiala minulý týden nevyloučil, že rozpočet bude muset přepracovat v souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však dnes řekl, že vláda potřebuje dostatek dat a kvalifikované rozhodování.
Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) považuje za jisté, že kvůli migraci z Ukrajiny bude nutné letos novelizovat zákon o státním rozpočtu. O financování péče o ukrajinské uprchlíky po ruské vojenské invazi bude jednat s hejtmany, ale také na unijní úrovni. Pokusí se vyjednat využití evropských fondů. O náklady se budou muset podělit stát, obce i kraje, řekl Rakušan novinářům po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ).
Hospodaření státu se ke konci února dostalo do schodku 45,3 miliardy korun po lednovém přebytku 3,9 miliardy korun. Loni v únoru skončil rozpočet v deficitu 86,1 miliardy korun, což byl nejhorší únorový výsledek od vzniku ČR.
Komentář Lukáše Kovandy: Poslanecká sněmovna dnes projedná a vzhledem k rozložení sil nejspíše také v prvním čtení schválí základní rámec vládního návrhu rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun.
Schodek státního rozpočtu ke konci října stoupl na 335 miliardy korun ze zářijových 326,3 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Jde o nejhorší říjnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci října byl schodek 274 miliard korun.
Schodek státního rozpočtu za celý letošní rok bude zřejmě kolem 400 miliard Kč, řekla dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Deficit by tak byl vyšší než vloni, ale menší proti plánu. Původně plánovaný letošní schodek činil 500 miliard Kč. Na příští rok ministerstvo financí (MF) navrhuje schodek 376,6 miliardy Kč.
Státní rozpočet by měl být vyrovnaný nebo přebytkový do sedmi let, tedy v roce 2028. Počítají s tím plány ministerstva financí (MF). V reakci na dnešní zprávu Národní rozpočtové rady to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že při zavedení plánovaných úspor by měla být konsolidace veřejných financí ještě větší, než doporučuje rada v dnešní čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí.
Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 298,1 miliardy korun z červencových 279,4 miliardy korun. Informovalo o tom dnes v tiskové zprávě ministerstvo financí. Jde o nejhorší srpnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci srpna byl schodek 230,3 miliardy korun miliardy Kč.
První místopředseda a šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura považuje za skandální, že schodek státního rozpočtu navržený ministerstvem financí na příští rok je vyšší, než kolik činil loni. Podle místopředsedkyně STAN Věry Kovářové je schodek obrovský, přestože se krizová situace stabilizovala. Šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) má za pozitivní, že alespoň část z předpokládaných navýšených příjmů je použita na snížení schodku a navýšení investic. Politici to dnes sdělili na dotaz ČTK a v tiskové zprávě.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) bude v tomto týdnu pokračovat v jednáních s jednotlivými ministry o návrhu státního rozpočtu na příští rok. V úterý se setká s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Následovat bude čtvrteční schůzka s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) a předsedkyní Akademie věd Evou Zažímalovou. V pátek pak má na programu schůzku s ministrem obrany Lubomírem Metnarem a ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO). Základní parametry rozpočtu vláda schválila na počátku června, a to se schodkem 390 miliard korun.
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
České platy čeká výrazný růst. Průměrná mzda by už příští rok mohla dosáhnout hranice 50 tisíc korun, a do roku 2027 se vyšplhat až na 54 tisíc. Vyplývá to z nejnovějších odhadů ministerstva financí.
Zdroj: Martin Hájek
Od přijetí eura čisté výdělky Slováků zaostávají za těmi českými stále propastněji, ukazují data Eurostatu. Předtím přitom byly srovnatelné.
