Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Schodek rozpočtu letos vzroste minimálně na 350 miliard. Budou se muset zvyšovat daně, nebo...

Daně, ilustrační fotografie
Daně, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun. Říká Lukáš Kovanda.

Je proto vysoce pravděpodobné, že daně se zvyšovat budou muset. Vláda je totiž v pasti svých slibů. Buď poruší předvolební slib a zvýší daně, přičemž ovšem dodrží slib jiný, totiž postupné ozdravení veřejných financí. Nebo poruší předvolební slib právě ozdravení veřejných financí, přičemž ovšem daně nechá víceméně tam, kde jsou – zvýšila by třeba jen spotřební daň z cigaret.

To, že se tato vláda uchyluje ke kontrolám marží čerpacích stanci nebo prodejců potravin – jasně signalizuje, že nejde o žádný „laissez-faire kabinet“. Postupem času se tak odhodlá zřejmě i ke zvýšení vícera daní. Zřejmě se to zdůvodní válkou na Ukrajině. 

Čekejme tak navýšení sazby daně z mezd zaměstnanců. Ta razantně – z cca 20 na 15 procent – klesla v rámci takzvaného zrušení superhrubé mzdy. Lze si představit, že ji vláda zvýší třeba na 17,5 procenta. Tím by získala nějakých 50 miliard korun ročně. Dále se zvýší zmíněná spotřební daň z tabáku a zřejmě i z tvrdého alkoholu. To se zdůvodní zdravotními ohledy. Nakonec dojde na digitální daň a navýšení daně z nemovitostí, nelze vyloučit ani hýbání s DPH. 

Témata:  státní rozpočet,  daně,  vláda

Aktuálně se děje

17. září 2026 17:42

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy