Státní rozpočet je v černé skříňce, vládě to může spíše uškodit

Češi na tom se svými výdělky nejsou tak zle, jak se říká. Například v čistém mají stále výrazně více než Poláci. V zájmu další konsolidace veřejných financí by proto ministerstvo financí mělo co možná nejrazantněji odolávat požadavku jednotlivých resortů na růst platů a dalších výdajů. V tomto kontextu by zřejmě bylo šťastnější, pokud by se debata vedla už nyní přes léto transparentněji, jak tomu bývalo dříve.

Jenže letos je zatím z hlediska veřejnosti a médií příprava rozpočtu zavřena do černé skříňky a jen tu a tam uniknou kusé dílky dojmů a pojmů z přetahované, která v černé skříňce zákonitě probíhá. Pokud by do celého zápolení byla skrze média vtažena veřejnost, pak ta část voličů, která strany vládní pětikoalice podporuje, by mohla poskytnout podporu těm z ministrů, kteří chtějí v konsolidaci dále pokračovat. Vždyť řada voličů dala svůj hlas některé z pětikoaličních partají právě s vyhlídkou na razantnější nápravu veřejných financí. Tu ostatně vládní strany slibovaly.

Takto se zdá, že uschováním přetahované do černé skřínky chtějí jen docílit toho, aby se co možná nejkratší dobu propíralo, že rozpočtový schodek i v příštím – volebním – roce má citelně převýšit 200 miliard korun. Tak si drtivá většina voličů ozdravení veřejné kasy nepředstavovala. Mediálně prostě číslo přes 200 miliard nepůsobí dobře. I když vláda může tisíckrát vykládat, že alespoň elementárně zastabilizovala nárůst zadlužování v poměru k HDP. Něco takového může pronášet stále dokola a bude mít pravdu, jenže když si pak lidé v titulcích zpráv přečtou, že schodek je stále přes 200 miliard, řeči o stabilizaci si z jejich hlediska bude kabinet moci strčit za klobouk.

Čtěte také

Vzhůru do penze. Kolik si naspořit na důstojný důchod

Důchody a sociální podpora Zvyšování odchodového věku do důchodu,  zpomalení růstu penzí a další nepopulární kroky státu jasně signalizují, jakým směrem se pro zajištění důstojného stáří vydat. Strom života ukazuje, že nastupující generace dvacátníků se snižuje a proto početně na udržení financování systému nestačí. Paleta řešení pro finanční zajištění na důchod je pestrá, ale vše popořadě. 

Vláda však může stále i dnes odkazovat na někdejší zrušení superhrubé mzdy, které má lví podíl, až více než poloviční, na onom i v příštím roce pravděpodobném schodku přes 200 miliard. Zrušení superhrubé mzdy totiž zásadně vylepšuje nedávno hojně medializované výdělkové srovnání s Poláky, které ze zpráv a titulků vyznívalo pro Čechy nelichotivě.

Značný ohlas totiž koncem července vzbudila studie poradenské společnosti Forvis Mazars, podle níž už průměrná mzda v Polsku dotáhla tu českou – a dokonce ji převyšuje. To však je pravda jen v hrubém vyjádření. Jenže lidi mnohem spíše zajímá mzda čistá – a tu mají Češi stále zřetelně vyšší. V průměru takřka o 3 000 korun měsíčně.

Konzultanti z Forvis Mazars ve svém letošním srovnání mzdové úrovně 25 zemí uvádějí, že průměrná mzda v polském soukromém sektoru dosahuje částky 1 795 eur, zatímco v českém jde o 1 779 eur. V přepočtu do korun dle nynějšího kurzu se jedná o 45 503 korun v případě polské průměrné mzdy a o 45 098 v případě té české. V hrubém vyjádření tedy průměrně vydělávající Polák bere o 405 korun více než průměrně vydělávající Čech.

To, co je však primární z hlediska vývoje životní úrovně lidí, není mzda hrubá, nýbrž ta čistá. Uvedená hrubá mzda 1 795 eur odpovídá po přepočtu do polské měny výdělku 7 665 zlotých. Z této částky ale v kapse průměrně vydělávajícího Poláka končí po odečtení daní a odvodů jen 5 555 zlotých. To je v přepočtu do měny české 32 941 korun. To je tedy čistá výplata průměrně vydělávajícího Poláka po přepočtu do korun.

Průměrně vydělávající zaměstnanec českého soukromého sektoru si letos podle Forvis Mazars přijde, jak už víme, na 1 779 eur, tedy 45 098 korun. To je v případě bezdětného pracovníka 35 671 korun čistého. Průměrně vydělávající bezdětný Čech tak měsíčně pobírá o 2 730 korun čistého více než průměrně vydělávající Polák.

Čtěte také

Spoření na důchod: Jak si díky penzijnímu spoření snížit daňový základ

Důchody a sociální podpora Plánovaná důchodová reforma počítá s postupným zhoršováním výpočtu starobního důchodu a poklesu náhradového poměru při odchodu do starobního důchodu. Vlastní spoření a investování na důchod bude ještě důležitější, než je tomu nyní. Zodpovědní občané si přitom mohou díky penzijnímu spoření snižovat daňový základ. 

Důvodem vyššího čistého výdělku Čechů jsou v souhrnu nižší daně a odvody, jimž v porovnání s Poláky čelí. Jeden příklad za všechny: ještě v roce 2020 by hrubá mzda čítající 45 098 korun odpovídala v čistém vyjádření částce jen 33 146 korun. V tom roce ale došlo právě k onomu zrušení superhrubé mzdy. Od roku 2021 tak čeští zaměstnanci platí ze svého příjmu daň ve výši pouze 15 procent, namísto zhruba 20 procent jako ještě roku 2020.

Pokud by k tomuto zrušení superhrubé mzdy nedošlo, v čistém vyjádření by letos průměrně vydělávající Čech měl už jen o 205 korun vyšší příjem než průměrně vydělávající Polák. Bez zrušení superhrubé mzdy by se tak výdělky Čechů prakticky srovnaly s výdělky Poláků nejen v hrubém, ale i v čistém vyjádření.

Zrušení superhrubé mzdy tedy zcela zásadním způsobem pomáhá držet čisté výdělky Čechů citelně nad čistými výdělky Poláků. Kritici namítnou, pochopitelně, že důsledkem toho je narůstající tuzemské veřejné zadlužení. Vždyť právě zrušení superhrubé mzdy je stěžejním důvodem nárůstu českého veřejného dluhu v posledních letech. Ročně připravuje české veřejné rozpočty o více než 100 miliard korun.

Jenže i přes zrušení superhrubé mzdy je Česko znatelně méně zadluženo než Polsko. Veřejný dluh Česka ke konci loňska činil 44 procent HDP, zatímco v případě Polska to bylo 49,6 procenta HDP. Češi tak mají citelně vyšší čisté výdělky než Poláci, díky nižším daním, aniž by to stav české veřejné kasy zhoršovalo na úroveň, či dokonce za úroveň stavu té polské.

Takhle nějak by k veřejnosti měla promlouvat vláda. A ne se schovávat v nějaké černé skříňce.

Témata:  státní rozpočet,  vláda