Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jeden důchodce „stojí“ Česko tolik, co čtyři ukrajinští uprchlíci. Pomoc ukrajinským uprchlíkům stála dosud veřejnou kasu 33,5 miliardy, což je 20krát méně než důchody

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Celkové výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi od začátku ruské agrese loni v únoru do konce letošního března činily 33,5 miliardy korun. Ze státního rozpočtu šlo 23,4 miliardy korun. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo financí.

Částka 33,5 miliardy představuje zhruba jednu dvacetinu sumy, které byla ve stejné době, tj. od konce loňského února do konce letošního března, vyplacena z tuzemské veřejné kasy na důchody. Tato suma totiž činí takřka 654 miliard korun (data ČSSZ viz zde).

Drtivou většinu dané sumy pokrývá částka vyplacená na starobní důchody. Starobních důchodců je v Česku zhruba 2,2 milionu.

Dočasnou ochranu udělilo Česko od začátku invaze zhruba půl milionu ukrajinských uprchlíků, nyní jich v Česku je přibližně 325 tisíc. To ale znamená, že za dobu války šlo z veřejných peněz v průměru zhruba čtyřikrát více peněz na jednoho tuzemského příjemce důchodové dávky, než kolik ve stejné době šlo na jednoho ukrajinského uprchlíka.

Nepotvrzují se tak názory některých kruhů, zejména pak politického extrému, že český stát ve své výdajové politice upřednostňuje ukrajinské uprchlíky před českými občany.

Témata:  uprchlíci Ukrajina důchody státní rozpočet finance

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.