Zářijové zvýšení platů státním zaměstnancům, které navrhuje ministr práce Marian Jurečka, čelí výraznému odporu. Ministerstvo financí tento návrh odmítlo s tím, že rozpočtová rezerva je již vyčerpaná a prostředky chybí. Navrhované zvýšení, které by mohlo činit až 10 %, by stálo až 6,5 miliardy korun. Každý dodatečný výdaj by znamenal vyšší náklady na úroky z dluhu, což by státní rozpočet zatížilo ještě více.
Letošní rok se nese v znamení návratu k růstu reálných mezd. Po dvou letech jejich propadu. Díky tomu se Čechům vrací nálada nakupovat. Takzvaná spotřebitelská recese odezněla. Přesto si čeští spotřebitelé budou ještě nějaký čas „lízat rány“. V uplynulých necelých pěti letech je v souhrnu potkal tak hluboký propad reálných mezd, jaký prakticky nesnese srovnání nikdy v ekonomicky vyspělém světě.
Platy státních zaměstnanců zřejmě ještě letos porostou. V úterý se na tom shodli ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zástupci odborářů v čele s předákem Josefem Středulou.
Růst mezd v Česku v letošním prvním čtvrtletí překonal očekávání. Reálný meziroční vzestup průměrné měsíční mzdy, činící 4,8 procenta, je nejvýraznější od třetího čtvrtletí roku 2019. Přitom ještě nárůst mezd brzdil slabý vzestup v mnoha sektorech, kde má rozhodující slovo stát a tabulkové platy, jako je oblast vzdělávání, veřejné správy a obrany či sociálního zabezpečení. Je patrné, že se projevuje omezování výdajů státu, které souvisí se snahou konsolidovat veřejné finance.
Víte, o kolik je letos vyšší minimální mzda oproti loňskému roku? Od ledna 2024 je to o 1 600 Kč za měsíc, výše minimální mzdy tak vzrostla na 18 900 Kč měsíčně. Na hodinu to činí 112,50 Kč. Jak v souvislosti s navýšením minimální mzdy stouply mzdy zaručené? Na tato témata se podívali odborníci pracovního portálu prace.cz.
Minimální mzda má od začátku letošního roku novou výši, od ledna se zvýšila o více než tisíc korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí má navíc stanovený jasný cíl ohledně dalšího navyšování nejnižšího výdělku v nadcházejících letech.
Půjčit si na pár dní, na týden, zkrátka do výplaty? Nedostatek prostředků na nečekaný výdaj postihl snad už každého z nás. Půjčka do výplaty je jednou z možností, jak takovou situaci rychle překlenout. Minimálně v případě, kdy se nemáte na koho obrátit ve svém okolí. Přestože jde o drobnou půjčku na krátkou dobu, při jejím výběru je potřeba zvýšit opatrnost a pečlivě projít všechny podmínky úvěru. Poradíme, jak nenaletět podvodníkům a jak vybrat nejvýhodnější půjčku do výplaty pro aktuální situaci.
Ve svém vánočním projevu se premiér Petr Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Správně uvedl, že v roce 2024 po letech „reálné mzdy začnou opět růst.“ Už však nedodal, že tento růst zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledek konsolidačního balíčku, říká ekonom Lukáš Kovanda.
Návrh změny nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě, který má v gesci Ministerstvo práce a sociálních věcí, byl schválen. Úpravy se týkají navýšení platových tříd lékařů, ale také zubařů a farmaceutů. Nařízení vlády vychází z dohody se zástupci lékařů.
Komentář Vladimíra Pikory: Podle dnes zveřejněné statistiky vzrostla ve 3. čtvrtletí 2023 průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně o 7,1 %. Nicméně inflace ještě neřekla poslední slovo a stále je vysoká. Když tedy od růstu mezd odečteme inflaci, mzdy nerostly ale naopak reálně klesaly o 0,8 %.
Internetový portál Platy.cz, který se specializuje na srovnávání výše mezd a platů napříč segmenty, profesemi a pracovními pozicemi, připravil analýzu na téma, jak jsou ohodnoceny profese spojené s obchodem a logistikou, například prodavač, pokladník, kurýr či skladník. Jedná se o profese, které jsou často psychicky náročné, pracovní tempo i nároky jsou vysoké. A to vše ještě bude akcelerovat v předvánočním šílenství v listopadu a prosinci.
Na Slovensku letos v červnu stouply reálné mzdy už v polovině z desítky sledovaných odvětví, dříve si po úpravě o vysokou inflaci přilepšili zaměstnanci jen v menší části sektorů hospodářství. Vyplývá to z údajů, které dnes ČTK poskytl slovenský statistický úřad.
Úřad práce (ÚP ČR) od 1. srpna přesouvá zhruba 4000 zaměstnanců do vyšších platových tříd. Podle pověřeného ředitele ÚP ČR Karla Trpkoše se to týká zejména takzvaných prvoliniových zaměstnanců, tedy těch, kteří jsou v přímém kontaktu s klienty. Další přesuny do vyšších platových tříd úřad chystá na podzim. Průměrná mzda zaměstnanců ÚP ČR tak letos přesáhne 41.000 korun. V Úřadu práce je zhruba 11.500 míst. Trpkoš zároveň upozornil, že úřad připravuje rušení některých poboček, které kvůli digitalizaci nebudou tolik vytížené.
Čechů ochotných pracovat při hrozbě ztráty zaměstnání za nižší mzdu je nejméně za 30 let, a to zhruba tři pětiny lidí v produktivním věku. Vyplývá to z květnového průzkumu agentury STEM. Přitom ve společnosti v poslední době rostou podle průzkumu obavy z nezaměstnanosti. Strach ze ztráty práce mají téměř dvě pětiny dotázaných.
Každý desátý obyvatel ČR má na konci měsíce k dispozici polovinu příjmu, čtvrtinu příjmu uspoří 40 procent lidí. Ve srovnání s Poláky, Maďary a Rumuny jsou na tom Češi v úsporách nejlépe. Na druhé straně vzrostl v tuzemsku na devět procent počet lidí, kteří neušetří vůbec nic. Vyplývá to z květnového mezinárodního průzkumu, který pro společnost Provident uskutečnila agentura Kantar.
Komentář Lukáše Kovandy: České ekonomice by nejvíce prospělo, pokud by se zrušil jak institut zaručené mzdy, tak také institut mzdy minimální. Politicky je to druhé zřejmě zcela neprůchodné, takže buďme rádi za případné zrušení alespoň mezd zaručených. Jejich zrušení žádá jak Hospodářská komora, tak třeba Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků.
Policistů a hasičů se zamýšlené snížení sumy na platy ve veřejném sektoru týkat nebude, uvedl dnes ve Sněmovně ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Nechystá ani jejich propouštění nebo rušení míst, neboť náklady na výsluhy by mohly být vyšší než případné úspory. Ministr ale nevyloučil to, že se úsporné opatření dotkne občanských zaměstnanců u policie. Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům řekl, že jediné, co platí, je plán celkového snížení výdajů na platy ve veřejné sféře o dvě procenta.
Prezident Petr Pavel dnes vyzval vládu, aby s opozicí nalezla řešení v otázce zmrazení platů ústavních činitelů. Není podle něj možné snížit růst důchodů a na druhé straně ponechat platy ústavních činitelů na současné výši. Vládu na tiskové konferenci zkritizoval za to, že minulý týden zamítla koaliční většinou zařazení návrhu opozice na projednání platů ústavních činitelů na jednání Sněmovny.
Komentář Lukáše Kovandy: Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR, kterou dnes zveřejnila ČTK. Nabízí se tak otázka, proč i přes tento růst Česko stále nedohání Německo, resp. jeho ekonomickou výkonnost. Před třiceti lety to byla klíčová úvaha doby: za jak dlouho Němce doženeme?
V letošním roce dochází ke změnám u několika daní, dávek, či náhrad. Vedle růstu minimální mzdy se zvyšují i důchody, dochází také k úpravě u nemocenské. Novinky nalezneme rovněž u cestovních náhrad nebo lékařských prohlídek. Nově se v souvislosti se starobním důchodem setkáváme s institutem takzvaného výchovného a změn doznala i legislativní úprava otcovské dovolené.
Komentář Lukáše Kovandy: Průměrná mzda se ve třetím čtvrtletí po zohlednění inflace propadala nejvýrazněji v historii ČR, stejně jako ve druhém čtvrtletí o 9,8 procenta. Za první až třetí čtvrtletí se reálná průměrná mzda propadá o devět procent. Životní úroveň Čechů tedy letos klesá takřka o desetinu, což je rekord.
Platy vojáků z povolání na tarifech by měly od ledna vzrůst o deset procent. Počítá s tím nařízení, které poslalo do připomínkového řízení ministerstvo obrany. Už dříve oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), že vzrostou o deset procent také platy hasičů a policistů na tarifech.
Komentář Lukáše Kovandy: Vláda se včera dohodla na navýšení platů jak zaměstnanců veřejného sektoru, tak ale i těch ve státní službě. Celkem jde o zhruba 365 tisíc lidí. Opatření tak vytvoří mírně vyšší inflační tlak, než s jakým ve své nejnovější prognóze počítá Česká národní banka.
24. června 2026 12:15
24. června 2026 12:02
17. června 2026 16:40
16. června 2026 14:09
16. června 2026 13:50
16. června 2026 13:37
16. června 2026 13:19
16. června 2026 13:10
16. června 2026 12:51
15. června 2026 18:27
15. června 2026 13:59
12. června 2026 21:16
12. června 2026 21:03
11. června 2026 19:31
11. června 2026 12:54
10. června 2026 20:22
Ministerstvo školství chystá změny ve výuce cizích jazyků na základních školách. Zmizí povinnost učit angličtinu od první třídy a druhý cizí jazyk už nebude pro všechny žáky povinný. Školy budou mít víc volnosti v tom, jak výuku nastaví.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.
