Každý desátý obyvatel ČR má na konci měsíce k dispozici polovinu příjmu, čtvrtinu příjmu uspoří 40 procent lidí. Ve srovnání s Poláky, Maďary a Rumuny jsou na tom Češi v úsporách nejlépe. Na druhé straně vzrostl v tuzemsku na devět procent počet lidí, kteří neušetří vůbec nic. Vyplývá to z květnového mezinárodního průzkumu, který pro společnost Provident uskutečnila agentura Kantar.
Komentář Lukáše Kovandy: České ekonomice by nejvíce prospělo, pokud by se zrušil jak institut zaručené mzdy, tak také institut mzdy minimální. Politicky je to druhé zřejmě zcela neprůchodné, takže buďme rádi za případné zrušení alespoň mezd zaručených. Jejich zrušení žádá jak Hospodářská komora, tak třeba Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků.
Policistů a hasičů se zamýšlené snížení sumy na platy ve veřejném sektoru týkat nebude, uvedl dnes ve Sněmovně ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Nechystá ani jejich propouštění nebo rušení míst, neboť náklady na výsluhy by mohly být vyšší než případné úspory. Ministr ale nevyloučil to, že se úsporné opatření dotkne občanských zaměstnanců u policie. Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům řekl, že jediné, co platí, je plán celkového snížení výdajů na platy ve veřejné sféře o dvě procenta.
Prezident Petr Pavel dnes vyzval vládu, aby s opozicí nalezla řešení v otázce zmrazení platů ústavních činitelů. Není podle něj možné snížit růst důchodů a na druhé straně ponechat platy ústavních činitelů na současné výši. Vládu na tiskové konferenci zkritizoval za to, že minulý týden zamítla koaliční většinou zařazení návrhu opozice na projednání platů ústavních činitelů na jednání Sněmovny.
Komentář Lukáše Kovandy: Reálné mzdy v Česku se od rozdělení Československa zvýšily o 141 procent. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR, kterou dnes zveřejnila ČTK. Nabízí se tak otázka, proč i přes tento růst Česko stále nedohání Německo, resp. jeho ekonomickou výkonnost. Před třiceti lety to byla klíčová úvaha doby: za jak dlouho Němce doženeme?
V letošním roce dochází ke změnám u několika daní, dávek, či náhrad. Vedle růstu minimální mzdy se zvyšují i důchody, dochází také k úpravě u nemocenské. Novinky nalezneme rovněž u cestovních náhrad nebo lékařských prohlídek. Nově se v souvislosti se starobním důchodem setkáváme s institutem takzvaného výchovného a změn doznala i legislativní úprava otcovské dovolené.
Komentář Lukáše Kovandy: Průměrná mzda se ve třetím čtvrtletí po zohlednění inflace propadala nejvýrazněji v historii ČR, stejně jako ve druhém čtvrtletí o 9,8 procenta. Za první až třetí čtvrtletí se reálná průměrná mzda propadá o devět procent. Životní úroveň Čechů tedy letos klesá takřka o desetinu, což je rekord.
Platy vojáků z povolání na tarifech by měly od ledna vzrůst o deset procent. Počítá s tím nařízení, které poslalo do připomínkového řízení ministerstvo obrany. Už dříve oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), že vzrostou o deset procent také platy hasičů a policistů na tarifech.
Komentář Lukáše Kovandy: Vláda se včera dohodla na navýšení platů jak zaměstnanců veřejného sektoru, tak ale i těch ve státní službě. Celkem jde o zhruba 365 tisíc lidí. Opatření tak vytvoří mírně vyšší inflační tlak, než s jakým ve své nejnovější prognóze počítá Česká národní banka.
Vláda navrhla odborům dvě varianty růstu platů ve veřejném sektoru pro letošek. Ani jedna inflaci nedorovná. Po jednání se členy vlády to dnes ČTK řekl mluvčí odborových svazů veřejné sféry Pavel Bednář. Podle něj není stanovisko vlády pro odbory akceptovatelné, vládní návrhy ale nechtěl přiblížit. Odboráři požadují přidání od července tak, aby neklesla kupní síla, tedy navýšení o inflaci. Jednání odborů s vládou budou pokračovat.
Komentář Lukáše Kovandy: Prakticky všichni Češi, jimž je pod 50 let věku ve svém ekonomicky aktivním životě nezažili takový pád životní úrovně, jaký je čeká letos. Reálné mzdy v Česku se totiž letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly. Za celý letošní rok se mohou propadnout o osm procent, nejvíce od vzniku ČR v roce 1993.
Odbory a vláda se dnes nedohodly na úpravě platů ve veřejné sféře kvůli inflaci. Předáci požadují zachování kupní síly výdělků, tedy dorovnání inflace. Žádají přidání od července. Další jednání se uskuteční 7. června. Po jednání to řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle něj by premiér Petr Fiala (ODS) chtěl mít dohodu do poloviny června, kabinet dnes ale s návrhem nepřišel. Odboráři pohrozili protesty, pokud se nedozvědí 7. června řešení. Ve stejný den chce vláda jednat také o růstu minimální mzdy, a to i se zaměstnavateli. Fiala zdůraznil, že vláda musí postupovat uvážlivě, aby dál neposilovala inflaci.
Celkové výdaje na platy zaměstnanců státu včetně odvodů by měly letos meziročně vzrůst o 6,8 miliardy korun na téměř 246 miliard korun. Počítá s tím návrh letošního státního rozpočtu, který poslancům předložila koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Počet míst ve státním sektoru se má zvýšit o 6610. Zaměstnanci by si měli v průměru měsíčně polepšit o 450 korun a měli by v průměru pobírat 40.520 měsíčně hrubého.
Nezvykle vysoká míra inflace, která na začátku letošního roku dosahuje osmi procent, bude podle Lubora Laciny z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně komplikovat v řadě firem vyjednávání o růstu mezd. Univerzita komentář odborníka zveřejnila na svých internetových stránkách.
Minimální mzda od ledna vzroste o 1000 korun na 16.200 Kč. Nařízení schválil kabinet. Informaci České televize potvrdil ČTK premiér Andrej Babiš (ANO). S minimální mzdou se zvýší i zaručená mzda, a to podle odbornosti, složitosti a odpovědnosti práce až na 32.400 korun. Podle podkladů k nařízení nejnižší výdělek pobírá asi 139.000 lidí.
Zaměstnanci automobilky Škoda Auto, která výrazně omezuje výrobu, už zůstávají doma nikoli za 85, ale za 80 procent průměrného platu, do kterého spadají například i mimořádné roční bonusy. Náhrada mzdy tak zhruba odpovídá dennímu výdělku, řekl dnes předseda podnikové rady a odborový předák Jaroslav Povšík na Radiožurnálu.
Stát plánuje v příštím roce vydat na platy zaměstnanců státu o 13,3 miliardy korun víc než letos. Celkem by si měly tyto výdaje vyžádat 252,4 miliardy korun. Pro stát by mělo proti letošku pracovat téměř o 7000 lidí víc. Přibýt by měli hlavně učitelé. Zaměstnanci státu by si měli polepšit v průměru měsíčně o 1491 korun a brát by měli 41.561 korun měsíčně. Počítá s tím návrh státního rozpočtu na příští rok, který vláda předložila Sněmovně.
Navýšení platů státních zaměstnanců o inflaci je v rámci rozpočtu na příští rok podle prezidenta Miloše Zemana maximum možného. Po setkání s prezidentem na zámku v Lánech to dnes uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Nárůst o inflaci navrhuje hnutí ANO, přičemž premiér Andrej Babiš v pondělí po jednání tripartity zmínil 1400 korun. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) trvá na navýšení o 3000 korun. Odbory jsou pro tento návrh, nebo pro růst o šest procent. Zaměstnavatelé s paušálním přidáním nesouhlasí.
Jednání o růstu platů ve veřejné sféře mezi odbory a zástupci vládních ČSSD a ANO ráno nepřineslo dohodu. Informoval o tom na twitteru předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by všichni pracovníci veřejné sféry měli dostat přidáno stejně. Zmínil částku 1400 korun. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že trvá na navýšení o 3000 korun. Odbory jsou pro tento návrh, nebo pro růst o šest procent. Zaměstnavatelé s paušálním přidáním nesouhlasí. Návrhy projednají experti odborů a ministerstva financí.
Platy zaměstnanců ve veřejné správě by mohly stoupnout o inflaci, tedy zhruba o 3,5 procenta. Možný je ale i růst o pevnou částku nebo kombinace obojího. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po dnešním jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Schillerová má nyní připravit podklady a propočty jednotlivých variant. O růstu platů by měla ještě jednat i vládní koalice. Odboroví předáci, vicepremiér Jan Hamáček i ministryně práce Jana Maláčová (oba ČSSD) navrhují zvýšit platy všem pracovníkům veřejného sektoru od ledna o 3000 korun.
Někteří pracovníci hygienické služby by mohli od příštího roku vydělávat výrazně víc než dosud. Lidem na klíčových postech by se tarif mohl až zdvojnásobit, ostatním by ale mohl klesnout. Hygienici, kteří pracují v terénu, by mohli pobírat vyšší příplatky. Změny nařízení, které upravuje odměňování lékařů hygien ve státní službě, se chystá v pondělí projednávat vláda. Podle podkladů k chystanému předpisu se ale nepočítá s tím, že by se celková suma na výdělky hygieniků zvedla.
Růst mezd bude v dalších čtvrtletích menší než v letošním druhém čtvrtletí, které bylo ovlivněno meziroční srovnávací základnou a jednorázovými položkami. Nicméně tlak na růst mezd bude pokračovat kvůli staronovému problému s nedostatkem pracovníků na trhu práce. Vyplývá to z vyjádření ekonomů. Zároveň upozornili na to, že růst mezd v oborech je velmi nerovnoměrný, a navíc jejich růst bude znehodnocován poměrně vysokou inflací.
Komentář Lukáše Kovandy: V uplynulých třech letech stát lékařům na platech přilepšil výrazně nad růst, jehož se dočkali jejich kolegové v soukromých zdravotnických zařízeních. Průměrný měsíční plat lékaře ve státní sféře v letech 2018 až 2020 stoupl o zhruba 15 tisíc korun.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
