Ekonom Kovanda: Důsledky konsolidačního balíčku aneb Co premiér ve vánočním projevu národu už neřekl

Ve svém vánočním projevu se premiér Petr Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Správně uvedl, že v roce 2024 po letech „reálné mzdy začnou opět růst.“ Už však nedodal, že tento růst zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledek konsolidačního balíčku, říká ekonom Lukáš Kovanda.

Ilustrační fotografie
reklama

Nominálně by mzdy měly roku 2024 citelně růst, nejpravděpodobněji o 6,5 procenta, jak plyne z pravidelného šetření ČNB mezi analytiky tuzemských i zahraničních finančních institucí (viz zde, str. 9). To při přibližně tříprocentní inflaci bude značit vskutku růst také právě reálných mezd – o zhruba 3,5 procenta.

Proč zrovna tříprocentní inflaci? Ministerstvo financí prognózuje pro příští rok inflaci čítající 3,3 procenta (viz zde, str. 3), ČNB zase 2,6 procenta (viz zde). Průměr prognóz těchto dvou institucí se tak pohybuje právě kolem úrovně tří procent.

Jenže vlastně celé reálné mzdové navýšení – tedy navýšení o ona 3,5 procenta – zase požerou vyšší daně a odvody, které v rámci konsolidačního balíčku vstupují v platnost již v pondělí 1. ledna 2024.

Podle poradenské společnosti BDO bude průměrný dopad balíčku na poplatníky kolem dvou až pěti procent hrubé mzdy (viz zde). To tedy znamená, že v základním průměru balíček lidem sebere 3,5 procenta hrubé mzdy. Tedy přesně o tolik, o kolik stoupne reálná mzda. Kvůli balíčku totiž člověk pobírající průměrnou mzdu, aktuálně přes 42 tisíc korun hrubého měsíčně, totiž příští rok přijde o přibližně 18 tisíc korun.

V zásadně tak platí, že to, co Češi v roce 2024 získají díky zpomalení – nikoli zastavení – inflace, zase odevzdají státu na daních a odvodech. 

Podstatná část Čechů si toto zjevně uvědomila již letos v prosinci, kdy se rapidně propadla spotřebitelská důvěra v ekonomiku, jak ji měří ČSÚ (viz zde). Spotřebitelská důvěra se propadla na rozdíl od té podnikatelské neboli firemní. To proto, že podnikatelé budou méně než spotřebitelé balíčkem zasaženi, jejich nálada se totiž více odvíjí od vývoje v zahraničí a navíc například zvýšení firemní daně – jedna ze součástí balíčku – vstupuje v platnost až od roku 2025.

V porovnání s listopadem 2023 se letos v prosinci zvýšil v šetření ČSÚ počet respondentů z řad spotřebitelů, kteří v následujících dvanácti měsících očekávají zhoršení celkové ekonomické situace. Také se zvýšil počet těch, kteří očekávají zhoršení své vlastní finanční situace. Přibližně třetina domácností – tedy přibližně 1,6 milionu domácností, což odpovídá více než třem milionům lidí (viz zde) – pak rovněž uvádí, že sotva vyjde se svými příjmy (viz zde). Dopady konsolidačního balíčku a pokračujících poměrně vysokých cen energií v příštím roce mohou tento podíl ještě navýšit.

Premiérův optimismus z vánočního projevu se ve světle těchto faktů zdá být poněkud předčasným.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky