Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Včera dojednané přidání na platech státním zaměstnancům vytvoří nečekaně silný inflační tlak

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Vláda se včera dohodla na navýšení platů jak zaměstnanců veřejného sektoru, tak ale i těch ve státní službě. Celkem jde o zhruba 365 tisíc lidí. Opatření tak vytvoří mírně vyšší inflační tlak, než s jakým ve své nejnovější prognóze počítá Česká národní banka.

Prognóza centrální banky, finalizovaná ve druhé polovině července, totiž zohledňuje jen předpokládané navýšení mezd o deset procent pro pracovníky s nejnižšími příjmy v takzvané první platové skupině (nepedagogičtí pracovníci ve školství, zaměstnanci, kteří nejsou pod státní službou, oblast kultury a další), které by mělo být v platnosti od 1. září 2022 a mělo by se týkat asi 300 tisíc zaměstnanců. Prognóza přitom současně počítala s tím, že zbylým zaměstnancům ve státním sektoru by měly být mzdy do konce roku zmrazeny.

Zvýšení platu o deset procent se však dočkají právě i zaměstnanci pod státní službou. Vláda je tak štědřejší, než předpokládala prognóza ČNB. Oproti prognóze je totiž okruh lidí, kteří od příštího měsíce dostávají přidáno, o zhruba 65 tisíc osob širší. I proto lze očekávat, že letošní celoroční inflace bude nakonec vyšší než 16,5 procenta, což je údaj ze zmíněné nejnovější prognózy ČNB.

Témata:  platy / mzdy státní zaměstnanci CZK

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy