Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Včera dojednané přidání na platech státním zaměstnancům vytvoří nečekaně silný inflační tlak

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Vláda se včera dohodla na navýšení platů jak zaměstnanců veřejného sektoru, tak ale i těch ve státní službě. Celkem jde o zhruba 365 tisíc lidí. Opatření tak vytvoří mírně vyšší inflační tlak, než s jakým ve své nejnovější prognóze počítá Česká národní banka.

Prognóza centrální banky, finalizovaná ve druhé polovině července, totiž zohledňuje jen předpokládané navýšení mezd o deset procent pro pracovníky s nejnižšími příjmy v takzvané první platové skupině (nepedagogičtí pracovníci ve školství, zaměstnanci, kteří nejsou pod státní službou, oblast kultury a další), které by mělo být v platnosti od 1. září 2022 a mělo by se týkat asi 300 tisíc zaměstnanců. Prognóza přitom současně počítala s tím, že zbylým zaměstnancům ve státním sektoru by měly být mzdy do konce roku zmrazeny.

Zvýšení platu o deset procent se však dočkají právě i zaměstnanci pod státní službou. Vláda je tak štědřejší, než předpokládala prognóza ČNB. Oproti prognóze je totiž okruh lidí, kteří od příštího měsíce dostávají přidáno, o zhruba 65 tisíc osob širší. I proto lze očekávat, že letošní celoroční inflace bude nakonec vyšší než 16,5 procenta, což je údaj ze zmíněné nejnovější prognózy ČNB.

Témata:  platy / mzdy státní zaměstnanci CZK

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

Rodičovský příspěvek poroste. Vláda schválila jeho navýšení

Vláda dnes schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Nově by měl činit 400 000 korun. U dvojčat nebo vícerčat by se částka zvýšila na 800 000 korun. Navýšení se bude týkat dětí narozených po 1. lednu 2027. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Americké uhlí zlevní světové trhy, evropskou elektřinu ale ne

Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.