Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Reálné mzdy rostou nejvíce od roku 2019. Více, než se čekalo, i když stát šetří. Dále to nakopne spotřebu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Růst mezd v Česku v letošním prvním čtvrtletí překonal očekávání. Reálný meziroční vzestup průměrné měsíční mzdy, činící 4,8 procenta, je nejvýraznější od třetího čtvrtletí roku 2019. Přitom ještě nárůst mezd brzdil slabý vzestup v mnoha sektorech, kde má rozhodující slovo stát a tabulkové platy, jako je oblast vzdělávání, veřejné správy a obrany či sociálního zabezpečení. Je patrné, že se projevuje omezování výdajů státu, které souvisí se snahou konsolidovat veřejné finance.

Citelný vzestup mezd bude pokračovat i v dalších čtvrtletích letošního roku. Za celý rok tak nominální mzdy přidají 6,5 procenta, tudíž ty reálné poskočí o 3,7 procenta. Po dvou letech znatelných propadů reálné mzdy se tak do Česka letos vrací její růst, což podporuje spotřebu domácností. Ekonomika se proto vymaňuje ze spotřebitelské recese, do níž upadla vinou mimořádně vysoké inflace a energetické drahoty.

Současně probíhající mzdový růst není natolik výrazný, aby vyvolal mzdově-inflační spirálu nebo výrazněji oživil inflaci. Ta však přesto letos nebude až tak nízká, jak se čekalo ještě na přelomu zimy a jara. Česká národní banka i proto brzdí tempo své letošní realizované a vyhlížené redukce základních úrokových sazeb.

Přetrvávající vyšší než očekávané úrokové sazby, jež toho budou důsledkem napříč ekonomikou, nebudou pro hospodaření firem a podnik ovšem natolik dusivé, aby ty se musely uchýlit ke snížení tempa růstu nominálních mezd. Proto právě lze za letošek počítat s 3,7procentním vzestupem reálných mezd.

Témata:  platy / mzdy komentář finance

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy