Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mzdy v Česku rekordně padají, životní úroveň klesá nejvíce od vzniku republiky. V příštím roce se k drahotě přidá propuštění, jaké Češi dlouho nepamatují

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Průměrná mzda se ve třetím čtvrtletí po zohlednění inflace propadala nejvýrazněji v historii ČR, stejně jako ve druhém čtvrtletí o 9,8 procenta. Za první až třetí čtvrtletí se reálná průměrná mzda propadá o devět procent. Životní úroveň Čechů tedy letos klesá takřka o desetinu, což je rekord.

Dosud se totiž životní úroveň lidí v ČR vyjádřená změnou průměrné reálné mzdy nejvíce propadala v roce 2013, a to o 1,5 procenta.

Právě o zhruba devět procent poklesne reálná mzda také za celý letošní rok. S propadem reálných mezd je třeba počítat i v příštím roce, bude však jen přibližně třetinový oproti letošku. Mírně se totiž zvýší míra růstu nominálních mezd, zatímco citelně klesne inflace, i když z dlouhodobého hlediska zůstane nadále poměrně vysoká.

Za propadem životní úrovně Čechů stojí nejvýraznější inflace od první poloviny 90. let, kterou není s to růst nominálních mezd ani vzdáleně s to dorovnat, a to ani v podmínkách stále poměrně nízké míry nezaměstnanosti, nejnižší v zemích EU i OECD.

Výraznější tlak na růst mezd, jenž by dorovnal, ba překonal inflace, bude v příštím roce bránit rostoucí nezaměstnanost. V příštím roce totiž míra nezaměstnanosti poroste do výšin, na něž Češi nejsou z uplynulé řady let zvyklí, v krajním případě na úroveň odpovídající pěti procentům. Propouštět budou zejména energeticky náročné provozy, jsou sklárny, slévárny, ocelárny, obecně těžký průmysl, ale třeba také pekárny. A také firmy a podniky napříč odvětvovým spektrem, které mají nízké marže, takže nemají dostatečný finanční polštář pro zvládání krizí.

Propouštění lidé si sice budou moci najít jinou práci, ale vážně hrozí, že bude mnohem hůře mzdově ohodnocená a že nebude odpovídat jejich kvalifikaci. V Česku je sice stále kolem 300 tisíc volných pracovních míst, ale na drtivou většinu z nich, zhruba 270 tisíc, není třeba ani maturity. Jde často o prosté manuální, duševně nenáročné, ale také neinspirativní a mnohdy nenaplňující pracovní pozice.

Propuštění lidé, kteří si budou chtít udržet mzdové ohodnocení alespoň v nominálním vyjádření (když už ne v reálném, kvůli inflaci) a kteří budou chtít mít zajímavější, inspirativnější povolání, si tak budou muset doplnit kvalifikaci – a měli by na to myslet už nyní, pokud mají pocit, že je jejich pracovní místo ohroženo. 

Témata:  platy / mzdy životní úroveň propouštění lidé komentář

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.