Česko má takovou délku roční pracovní doby, jaká byla ve vyspělých evropských zemích v 70. letech minulého století. Čeští pracovníci za rok odpracují v průměru přibližně o 400 hodin víc než jejich němečtí kolegové.
Za Podnikatelské odbory jsme zveřejnili dva případy kontrol EET. V obou jsme našli závažná pochybení kontrolující Finanční správy a upozornili jsme na ně. Alarmující je nejen samotný způsob, jednání a výsledky kontrol, ale také chování FS a MF po zveřejnění informací o kontrolách.
Více peněz pro učitele chtějí vyjednat odboráři u ministra financí Babiše a premiéra Sobotky. Návrh rozpočtu ministra financí totiž růst platů státních zaměstnanců prakticky nezahrnuje.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) zveřejnila ve středu odhady růstu inflace v příštím roce. Měla by se pohybovat mezi 2 až 2,5 procenty, tato hodnota bude spodní hranicí pro zvyšování platů, řekl předseda odborového svazu KOVO Josef Středula.
Odboráři předčasně opustili páteční mimořádné jednání tripartity o reformách a úsporných opatřeních vlády na roky 2013 a 2014. Odbory nesouhlasí s celou řadou úsporných kroků, například se zvyšováním DPH, jednání tak opustily na protest proti postupu vlády.
Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) by měl být v příštím roce ne 41, ale hned 49 miliard korun. S takovým požadavkem přišli na čtvrteční mimořádné zasedání pléna tripartity zástupci odborů, ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na něj reagoval slovy, že si peníze netiskne.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
