Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odboráři žádají zkrácení pracovní doby bez snížení výdělků

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Česko má takovou délku roční pracovní doby, jaká byla ve vyspělých evropských zemích v 70. letech minulého století. Čeští pracovníci za rok odpracují v průměru přibližně o 400 hodin víc než jejich němečtí kolegové.

Odbory budou prosazovat zkrácení pracovní doby o půl hodiny bez snížení výdělků, a to zhruba do pěti let. Na shromáždění odborářů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) to řekl její předák Josef Středula.

"V 70. letech měly rozvinuté země hodnotu, kterou máme dnes. Máme 40 let ztráty. Není pro to důvod, abychom měli tak dlouhou pracovní dobu," uvedl Středula.

Před sto lety trvala roční pracovní doba zhruba 2400 až 2600 hodin. V roce 1973 se rozvinuté státy dostaly na čas kolem 1700 hodin. Češi za předloňský rok odpracovali podle Středuly v průměru celkem 1770 hodin, Němci 1363 hodin. "Čeští zaměstnanci proti německým zaměstnancům za čtyřicet let kariéry odpracují o devět let víc, proti dánským a nizozemským o osm let víc, proti francouzským o šest let a belgickým o pět let," řekl předák ČMKOS.

Odbory poukazují na to, že čím je delší pracovní doba, tím je menší ohodnocení práce a výdělky. Budou usilovat o to, aby se doba v práci zkrátila denně o půl hodiny za zachování mzdy, a to zhruba do tří až pěti let. "Přejeme si v Česku ne levnou ekonomiku s extrémně dlouhou pracovní dobou, ale silnou a evropskou, na kterou můžeme být pyšní. Náš cíl je zřejmý - kratší pracovní doba a lépe ohodnocená práce. Nikomu to neublíží," uvedl Středula.

Osmihodinovou pracovní dobu uzákonilo Československo krátce po svém vzniku. Zákon přijalo v prosinci 1918. Patřilo tak k pokrokovým státům.

Témata:  platy / mzdy odbory práce

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

12. listopadu 2025 12:17

Tváří v tvář smrti, ale s nízkým platem. Pietní profese dál zaostávají za průměrem

Listopad bývá obdobím, kdy lidé častěji zavítají na hřbitovy a připomínají si své blízké. S tím se dostávají do popředí i profese spojené s pietními službami – květinářky, pracovníci pohřebních služeb či kameníci. Podle údajů portálu Platy.cz se jejich výdělky výrazně liší. Kameníci si měsíčně přijdou přibližně o 60 % více než květinářky, přesto se ani oni nedostanou nad celostátní průměr. Zatímco příjmy květinářek a pracovníků pohřebních služeb zůstávají znatelně pod ním, mzdy kameníků se k průměrné úrovni alespoň přibližují.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy