Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odbory požadují: Zvyšte platy alespoň o inflaci

Odbory požadují: Zvyšte platy alespoň o inflaci

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) zveřejnila ve středu odhady růstu inflace v příštím roce. Měla by se pohybovat mezi 2 až 2,5 procenty, tato hodnota bude spodní hranicí pro zvyšování platů, řekl předseda odborového svazu KOVO Josef Středula.

"Významnou pohyblivost způsobí rozhodnutí Poslanecké sněmovny, jak se bude vyvíjet daň z přidané hodnoty," vysvětlil interval předseda největšího českého odborového svazu. Poslanci totiž budou hlasovat kvůli zvýšení DPH o jeden procentní bod v obou sazbách. Pokud tuto změnu neschválí, obě sazby daně by se mohly sjednotit od nového roku na 17,5 procenta.Hodnota dvou až dvou a půl procenta bude také spodní hranicí, pod kterou nebudou odboráři chtít jít při vyjednávání o nárůstu platů. "Pokud budou firmy úspěšné, není důvod, abychom byli v požadavku na růst mezd jakkoliv střízliví," dodal předseda s tím, že si odbory o nárůst sebevědomě řeknou.Středula připomněl také slova šéfů České národní banky, podle kterých by měla šetřit vláda, ne podniky a občané. "V oblasti výzvy, aby rostly mzdy, nás předběhla například Spolková republika Německo," uzavřel předseda.Firmy, které na tom budou ekonomicky špatně, nechtějí odbory konfrontovat s vysokým růstem mezd.Podle vládního odhadu poroste inflace v příštím roce o 2,2 procenta.

Témata:  odbory platy / mzdy

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.