komentář

Ekonomika Komentář

Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?

Ekonomika Komentář

Zdražování pohonných hmot v Česku pokračuje, i když jeho tempo mírně zpomaluje. V uplynulém týdnu zdražil benzin v průměru o 19 haléřů na litr, na 38,51 koruny za litr. Cena nafty vzrostla dokonce o 21 haléřů na litr a stojí 37,20 koruny za litr. 

Ekonomika Komentář

Pokles cen pohonných hmot se v Česku v půli června zastavil a v uplynulým týdnu poměrně citelně zdražily, hlavně nafta. Pro řidiče tak letošní vrcholná motoristická sezóna – ta prázdninová – bude z hlediska nominálních cen paliv druhou nejdražší v historii. Dráže bylo pouze v kritickém roce 2022, kdy ceny dramaticky stoupaly v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu. 

Ekonomika Komentář

Inflace ve světě i v Česku zpomaluje. To je dobrá zpráva pro akcie a rizikovější aktiva typu kryptoměn. Stoupají totiž šance, že centrální banky výrazně sníží své úrokové sazby. Náladu však investorům může pokazit dění ve Francie, kde se trhy otřásají kvůli blížícím se předčasným volbám do tamního parlamentu.  

Ekonomika Komentář

Evropská ekonomika rychle ztrácí své někdejší zdánlivě neotřesitelné postavení ve světě. Dravější jsou jak Spojené státy, tak asijské země v čele s Čínou. To vše není nic nového. Nové je ovšem to, že nyní dramatická ztráta evropské konkurenceschopnosti začíná děsit evropské elity, které dosud měly tendenci takové problémy přehlížet, případně škarohlídy rovnou častovat označením typu „ruský agent“.  

Ekonomika Komentář

Ceny pohonných hmot v Česku dále klesají. A tempo jejich zlevňování navíc nabírá na obrátkách. V uplynulém týdnu zlevnil benzin v průměru o 66 haléřů na litr, na 37,85 koruny za litr. Je tak nejlevnější od poloviny února. Nafta zlevnila o 63 haléřů na litr a stojí 35,98 koruny za litr. Nafta tak stojí méně než 36 korun za litr poprvé od začátku loňského srpna, kdy se spotřební daň z ní po přechodném snížení vrátila z úrovně 8,45 Kč/l na 9,95 Kč/l. Ceny paliv u českých čerpacích stanic klesají soustavně od konce dubna.

Ekonomika Komentář

Komentář Tomáše Volfa: Čína potvrdila mírný růst cen a nikoli jejich snižování, ale vyhráno zatím ještě nemá. Nebezpečí deflace je stále velmi reálné. Květnová inflace meziročně vzrostla jen o 0,3 %, meziměsíčně je Čína opět v deflaci, kdy ceny šly dolů o 0,1 %. 

Ekonomika Komentář

Květnová inflace v Česku byla nižší, než se čekalo. Meziročně činila 2,6 procenta, zatímco meziměsíčně stagnovala. V meziročním vyjádření jde o znatelné zpomalení z dubnové úrovně 2,9 procenta. Trh tak nízkou květnovou inflaci nečekal, pročež koruna v reakci oslabila nad 24,70 za euro – do tohoto pásma se vrátila po necelém týdnu. 

Daně a mzdy Komentář

Růst mezd v Česku v letošním prvním čtvrtletí překonal očekávání. Reálný meziroční vzestup průměrné měsíční mzdy, činící 4,8 procenta, je nejvýraznější od třetího čtvrtletí roku 2019. Přitom ještě nárůst mezd brzdil slabý vzestup v mnoha sektorech, kde má rozhodující slovo stát a tabulkové platy, jako je oblast vzdělávání, veřejné správy a obrany či sociálního zabezpečení. Je patrné, že se projevuje omezování výdajů státu, které souvisí se snahou konsolidovat veřejné finance.

Ekonomika Komentář

Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se v květnu letos poprvé zhoršila, byť nepatrně. Dobré ekonomické zprávy totiž jaksi došly. Zejména v prvních třech měsících roku se inflace stabilizovala, takže se lidé osmělili k navýšení svých nákupů. A to i kvůli vyhlídce na letošní celoroční růst reálných mezd. To je významné zlepšení oproti rokům 2022 a 2023, kdy reálné mzdy klesaly. 

Ekonomika Komentář

Pohonné hmoty v Česku dále zlevňují. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o 46 haléřů na 39,09 koruny za litr. Ještě výrazněji, o 54 haléřů, zlevnila nafta. Litr dieselu v současnosti stojí v průměru 37,24 Kč/l, což je nejméně za více než čtvrtrok. 

Finance Komentář

Cena nejstarší a nejrozšířenější světové kryptoměny bitcoinu se dnes vyšplhala do blízkosti svého dějinného maxima. Na to vystoupala letos v polovině března a činí takřka 73 800 dolarů za kus. Dnes se bitcoin podle dat agentury Bloomberg prodával až za více než 71 929 dolarů poté, co se v mezidobí jeho cena citelně propadla, až do blízkosti 56 500 dolarů dne 1. května. 

Ekonomika Komentář

KOMENTÁŘ Štěpána Křečka: Snižování úrokových sazeb pomůže českému stavebnictví. To však bude i nadále brzděno dlouhými povolovacími procesy a nesmyslnými regulacemi, které výrazně prodražují vlastnické bydlení.

Ekonomika Komentář

KOMENTÁŘ Tomáše Volfa: Průmyslová produkce v březnu skončila v mínusu, když meziročně klesla o 2,7 % a postarala se tak o velké zklamání. Největší brzdou je nízká spotřeba. Průmysl je dlouhodobě v blízkosti nuly bez zjevného zlepšení.

Ekonomika Komentář

KOMENTÁŘ Lukáše Kovandy: Pohonné hmoty čeká první letošní výraznější zlevňování. A to navzdory aktuálnímu zahájení motoristické sezóny. Důvodem je znatelný pokles cen ropy, k němuž v uplynulých dnech došlo. Ještě minulý týden se ropa Brent prodávala za cenu kolem 90 dolarů za barel. Včera však uzavírala na méně než 84 dolarech. 

Finance

KOMENTÁŘ Vladimíra Pikory: Vážený průměrný výnos se v únoru choval tak, jak jsme čekali. Po nelogickém lednovém navýšení začal klesat, když se dostal z lednových 8,43 na 8,01 %. Očekávám, že vzhledem k tomu, že centrální banka znovu snížila sazby a nejspíš tak učiní znovu, bude vážený průměr klesat pod 7 %. Koncem roku by mě nepřekvapil výnos ani pod 6 %. Vyplývá to z údajů Srovnávače dluhopisů, největšího dluhopisového portálu v České republice.

Ekonomika Komentář

KOMENTÁŘ Lukáše Kovandy: Francouzský prezident Emmanuel Macron žádá revoluční změnu fungování Evropské centrální banky. Měla by být v důsledku tolerantnější k inflaci. Francii by to ulevilo od nákladů dluhu. Ovšem občané eurozóny by tím více ztráceli na kupní síle svých úspor a příjmů.