Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi spoří, ale neinvestují. Brzdí tím růst ekonomiky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Český statistický úřad dnes potvrdil, že tuzemská ekonomika loni přidala jedno procento, když v posledním čtvrtletí stoupla meziročně o 1,8 procenta. Stěžejním tahounem ekonomiky byla spotřeba domácností, která však mohla být ještě znatelně výraznější – a růst celé české ekonomiky jakbysmet. Jenže Češi stále spoří až přespříliš.

Na jejich spotřebu tak loni šlo citelně méně prostředků, než jít mohlo. V loňském roce činila podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ průměrná míra úspor tuzemských domácností celkem 18,8 procenta. Míra úspor vyjadřuje sumu, kterou domácnosti uspoří ze svého výdělku očištěného již o daně a odvody. Tedy vyjadřuje sumu, kterou domácnosti nespotřebují. Jestliže tato suma je stále o zhruba dvě třetiny vyšší než v letech 2010 až 2019, kdy míra úspor činila průměrně 11,3 procenta, je zřejmé, že loni existoval značný potenciál k vyššímu ekonomickému růstu taženému ještě výrazněji spotřebou domácností.

Bohužel, relativně málo rozvinutý kapitálový trh – dlouhodobý bolák české ekonomiky – a tím pádem málo rozvinuté možnosti akciového investování do tuzemských firem navíc brání výraznějšímu přímému zapojení českých domácností do financování investic právě tuzemských firem. Takže vyšší míra úspor se ani příliš nepřetavuje ve vyšší míru investic, což představuje další určitou brzdu české ekonomiku, resp. zdroj její slabšího než potenciálně dosažitelného růstu.

Míra investic českých domácností loni v průměru činila 10,8 procenta, kdežto v letech 2010 až 2019 to bylo 10,2 procenta. Zatímco úspory obyvatelstva v porovnání s deseti lety před pandemií covidu byly loni relativně vyšší hned o dvě třetiny, jeho investice jen o nějakých šest procent. Úspory obyvatelstva stále v nadměrně míře končí v podobě vkladů v bankách, která nepředstavuje jejich potenciálně nejproduktivnější užití.

Témata:  ekonomika komentář spoření

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:22

Trhy reagují na Blízký východ: zlato a stříbro klesají

Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.