Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje zavedení krizového ošetřovného ve výši 80 procent základu výdělku a obnovení příspěvku pro lidi v izolaci a karanténě. Informovala o tom na twitteru. Podle šéfky resortu práce vláda návrhy v pátek schválí. K tomu, aby změny začaly platit, musí je po vládě přijmout ještě Sněmovna i Senát a podepsat prezident.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že nemá žádné nástroje, s jejichž pomocí by mohlo řešit dopady zdražování energií a vysokých záloh. Situaci podle něj musí řešit ministerstvo průmyslu (MPO) a Energetický regulační úřad (ERÚ) vůči dodavatelům energií. ČTK to dnes sdělilo tiskové oddělení ministerstva práce. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ale na dnešním briefingu uvedl, že zhruba deset procent českých domácností, které by mohly být ohroženy energetickou chudobou, bude mít nárok na takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc. Týkat by se to tak podle něj mohlo 400.000 až 500.000 domácností.
Komentář Lukáše Kovandy: Politici se před volbami předhánějí ve slibování platového navýšení. Premiér Andrej Babiš záměr zvyšování platů ve veřejné sféře zdůvodnil vyšší inflací. Ministerstvo financí ji ve své aktuální, srpnové prognóze letos odhaduje na 3,2 procenta, příští rok pak na 3,5 procenta.
Komentář Lukáše Kovandy: Newyorské útoky z 11. září 2001, jejichž dvacáté výročí jsme si o víkendu připomněli, stěžejně přispěly k rozpoutání „války proti terorismu“. Do ní se zejména na území Afghánistánu a Iráku zapojili také české vojenské jednotky. ČR za tyto mise do loňského roku vydala zhruba 17,5 miliardy korun. Z toho za vojenské mise v Afghánistánu vydala v letech 2004 až 2020 celkem 16,4 miliardy korun. Za irácké mise do roku 2009 pak necelou miliardu. Další peníze pak padly na drobnější kuvajtská či pákistánská nasazení.
Inspekce práce s cizineckou policií zahájily kontrolu ve 14 velkých průmyslových podnicích a v 58 agenturách práce a firmách, které poskytují smluvní služby. Do akce s názvem Férová práce se zapojilo 253 inspektorů a 129 policistů. Zaměřují se na dodržování pracovních podmínek a zákoníku práce. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Úřady práce začínají ode dneška vyřizovat náhradní výživné, které dětem neplatičů poskytne stát. Vyplácet jim budou za určitých podmínek až 3000 korun měsíčně, a to nejvýš dva roky. Novou dávku dnes na tiskové konferenci představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní je ostuda, že Česko zákon s touto podporou dosud nemělo. Šéfka resortu doufá, že novinka zlepší vymáhání alimentů v zemi a příští vláda ji bude dál vylepšovat.
Komentář Lukáše Kovandy: Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová podle svých dnešních slov navrhne navýšení minimální mzdy ze stávajících 15 200 korun na rovných 18 tisíc korun, a to s účinností od ledna příštího roku.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhne navýšení minimální mzdy od ledna z nynějších 15.200 na 18.000 korun. Na tiskové konferenci sociální demokracie to dnes oznámil šéf strany a vicepremiér Jan Hamáček. Podle Maláčové je teď při nízké nezaměstnanosti čas na tlak na růst výdělků.
Komentář Lukáše Kovandy: Především otázky spojené se státním rozpočtem na příští rok by měla na dnešním jednání probírat koaliční rada ANO a ČSSD. Zabývat by se tak podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) měla mimo jiné navýšením důchodů v příštím roce, aby kabinet předpis schválil nejlépe na svém pátečním jednání.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhne zvýšení důchodů o 200 až 300 korun nad zákonnou valorizaci. Řekla to dnes v pořadu Partie na televizi Prima. Zvýšení minimální mzdy podle ní není nyní na stole, bude se řešit v srpnu. Jakékoliv zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci je nerealistické a populistické, reagoval ekonom KPMG Mojmír Hampl.
Ministerstvo práce nyní nepřipravuje návrh na vyplacení zvláštního příspěvku seniorům k penzi. Rozhodne se až podle toho, jak bude vypadat valorizace penzí v příštím roce. Na tiskové konferenci ČSSD to řekla její místopředsedkyně a ministryně práce Jana Maláčová.
Vláda schválila návrh zákona s dočasným zvýšením nemocenské ze 60 na sto procent výdělku. Vyšší dávku by lidé mohli pobírat v březnu a dubnu. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní normu projedná v úterý Sněmovna a ve středu Senát. Poté by ji měl k podpisu dostat prezident.
Lidé v nařízené karanténě budou moci dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, a to podle výše svého výdělku. Vyplácet jim ho bude zaměstnavatel po deset dnů. O tyto výdaje si pak sníží sociální odvody. Vládní návrh zákona, který s tím počítá, dnes ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Musí ho ještě schválit Senát. Podle návrhu by se příspěvky měly vyplácet od března do konce května. Zaměstnanci v karanténě dostávají teď 60 procent svého redukovaného průměrného výdělku.
Přídavky na děti se možná zvýší zhruba o čtvrtinu. Rozšířit by se měl také okruh rodin, které na ně mají nárok. Změny přinese vládní novela o sociální podpoře, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Ročně by to mělo stát 3,6 miliardy korun navíc. Předlohu nyní projedná sociální výbor. Bude na to mít měsíc místo obvyklých dvou.
Pokud Sněmovna nestihne do konce ledna schválit nový kurzarbeit, mohly by firmy v krizi zůstat od března bez státní podpory. Hrozí pak skokový nárůst nezaměstnanosti. Na tiskové konferenci to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Vláda prodloužila program Antivirus do konce února. Podnikům, na které dopadla nařízená omezení kvůli epidemii a koronavirová krize, bude stát dál poskytovat příspěvky A i B. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Program měl skončit se závěrem roku.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) dnes vládě navrhne prodloužení programu Antivirus o další dva měsíce. V březnu vyprší možnost ho vyplácet, je proto třeba dohoda na kurzarbietu, řekla na tiskové konferenci sociálních demokratů. Program vyhlášený s cílem pomáhat v době epidemie koronaviru může fungovat podle pravidel Evropské unie jen rok. V Česku byl aktivován v březnu, vláda ho tak bude moct prodloužit maximálně ještě jednou, uvedla Maláčová.
Za neplatiče alimentů bude výživné na děti pravděpodobně platit stát, který je chce po dlužnicích vymáhat. Úřady práce budou na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3000 korun měsíčně, a to nejvýše dva roky. Státní pokladnu to bude stát zhruba miliardu korun ročně. Senátní sociální výbor s tím dnes souhlasil. Horní komora o předloze rozhodne příští týden.
Návrh na zvýšení přídavků na děti by měla v pondělí projednávat vláda. Vládní koalice se přiblížila k dohodě na podobě úpravy dávky. ČTK to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Jak kompromis vypadá, nechtěla přiblížit. Vládní strany se dosud nemohly shodnout na tom, kolik dětí by mělo dávku dostávat. Dohoda naopak byla na zvýšení částek o 26 procent od ledna.
Minimální mzda se od ledna zvýší o 600 korun na 15.200 korun měsíčně, rozhodla dnes vláda. O schválení nařízení ČTK informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Uvedla, že pro ještě vyšší minimální mzdu nezískali sociální demokraté ve vládě s ANO podporu. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) jde o kompromis, který odpovídá situaci v ekonomice a který reaguje i na realistickou variantu, že bude zrušena superhrubá mzda. V tom případě zůstane více peněz i lidem, kteří pobírají minimální mzdu, konstatoval.
Ministerstvo práce připraví ucelený návrh změn novely s pravidly kurzarbeitu, kterou teď projednává Sněmovna. Hotový by měl být do konce týdne. Na tiskové konferenci to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Předsedy všech poslaneckých klubů požádá, aby dolní komora pokračovala v projednávání zákona už příští týden. O kurzarbeitu jednal dnes sněmovní sociální výbor.
Vláda prodloužila do konce roku vyplácení příspěvků na náhrady mezd z programu Antivirus firmám, které musely kvůli výpadku poptávky, surovin či personálu omezit výrobu a služby.
Vláda prodloužila poskytování jednoho z příspěvků z programu Antivirus do konce roku, a to příspěvku A. Firmám, které musely zavřít, stát proplatí celé mzdy s odvody až do 50.000 korun. Schválila to vláda. Na twitteru to dnes oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dosud podniky, na které dopadla nařízená omezení, mohly získat 80 procent výdělku lidí v uzavřených provozech či náhrady v karanténě do 39.000 korun superhrubé mzdy.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
