Maláčová: Kurzarbeit je nutné schválit do konce ledna. Jinak hrozí skokový nárůst nezaměstnanosti

Pokud Sněmovna nestihne do konce ledna schválit nový kurzarbeit, mohly by firmy v krizi zůstat od března bez státní podpory. Hrozí pak skokový nárůst nezaměstnanosti. Na tiskové konferenci to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Jana Maláčová
reklama

Podle ní by měla dolní komora jednat o pravidlech zkrácené práce se státní podporou tento týden, schvalovat by je pak mohla příští týden. Normu pak musí projednat i Senát a podepsat prezident. Příspěvky na mzdy z kurzarbeitového programu Antivirus mohou podniky čerpat do konce února.

"Pokud do konce ledna neproběhne třetí čtení (schválení zákona), tak budeme mít obrovský problém. Na konci února končí Antivirus... Pokud bychom se neposunuli, budou desítky tisíc firem bez pomoci. Lidé budou přicházet o práci. Masově by rostla nezaměstnanost," uvedla ministryně.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala zavedení už loni od listopadu. Na nastavení se ale nedokázala dlouho shodnout. Termín se odsunul nejdřív na leden a pak na březen. Z dočasného programu Antivirus se příspěvky vyplácejí za dobu od loňského března. Podle evropských pravidel se může podpora poskytovat nejvýš rok.

Podle údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo práce, dostalo peníze na výplaty a náhrady mezd z Antiviru 66.700 firem. Rozdělily si celkem 25,8 milionu korun pro 926.200 zaměstnanců. Podle Maláčové tak dostala pomoc každá čtvrtá firma a nejčastěji stát přispěl pracovníkovi na dvě výplaty.

Česko má dál nejnižší nezaměstnanost v EU. Podle ministryně se situace ale zhoršuje. V polovině ledna bylo bez práce asi 315.000 lidí, tedy 4,3 procenta. Maláčová podotkla, že krize dopadá obvykle nejvíc na pracovníky nad 50 let a rodiče malých dětí, kteří zůstávají bez místa. "Pokud nebude kurzarbeit, nejvíc to odnesou," řekla šéfka resortu práce.

Kurzarbeit upravuje novela o zaměstnanosti. Vládní předlohu kritizovali odboráři i podnikatelé. Opoziční i koaliční poslanci navrhli desítky změn. Ucelený návrh s úpravou původního vládního zákona připravilo i ministerstvo práce. Dolní komoře ho předložil poslanec ČSSD Roman Sklenák. Maláčová už několikrát zopakovala, že na této verzi je shoda odborů a zaměstnavatelů.

Sklenákův návrh počítá s příspěvkem od státu ve výši 70 procent hrubého výdělku do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Vláda by stanovila, odkdy je možné kurzarbeit mít, na jak dlouho a jaký může být výpadek práce. Firmy, které by vyplácely dividendy, by podporu nezískaly.

Na kurzarbeitu by firma mohla být nejvýš rok. Pracovník by doma mohl zůstat jeden den až čtyři dny v týdnu, v té době by mohl chodit do kurzů od úřadu práce. Úbytek práce by se měl posuzovat za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance. Zdravotní pojištění by se mělo platit z celého běžného výdělku, nejen ze mzdy za odpracovanou dobu. Sociální odvody by pak firma měla hradit i z příspěvku od státu. S tím zaměstnavatelé nesouhlasí.

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky