Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo oznámilo, že nemá nástroje k řešení cen energií

Jana Maláčová
Jana Maláčová
Foto: Facebook

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že nemá žádné nástroje, s jejichž pomocí by mohlo řešit dopady zdražování energií a vysokých záloh. Situaci podle něj musí řešit ministerstvo průmyslu (MPO) a Energetický regulační úřad (ERÚ) vůči dodavatelům energií. ČTK to dnes sdělilo tiskové oddělení ministerstva práce. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ale na dnešním briefingu uvedl, že zhruba deset procent českých domácností, které by mohly být ohroženy energetickou chudobou, bude mít nárok na takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc. Týkat by se to tak podle něj mohlo 400.000 až 500.000 domácností.

Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázová dávka hmotné nouze. Pro přidělení této podpory se podle zákona zkoumá příjem a majetek nejen žadatelů, ale všech lidí v domácnosti. Posuzují se i další skutečnosti. Získat ji mohou jen osoby ve vážné tísni. Nedosáhnou na ni tak obvykle třeba lidé se spořením pro děti či s nemovitostí.

Nového dodavatele energií si musí hledat 900.000 odběratelů skupiny Bohemia Energy, která skončila. Ukončení činnosti oznámily i další firmy, týká se to to tisíců jejich odběratelů. Na tuto dobu je přebírají jiné společnosti, tedy takzvaní dodavatelé poslední instance. Řada lidí má teď platit násobně vyšší zálohy než dosud. O opatřeních ke zmírnění dopadů dnes dopoledne jednali zástupci ministerstev průmyslu, práce, financí a ERÚ. Politický náměstek ministryně práce Robin Povšík (ČSSD) pak novinářům řekl, že resorty a úřad připravují soubor kroků a řešení musí být komplexní. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání tripartity mluvil o případném poskytování dávky mimořádné okamžité pomoci.

"Na základě informací a předběžných dat od ministerstva průmyslu a obchodu Energetického regulačního úřadu nedisponuje ministerstvo práce a sociálních věcí žádným nástrojem, který by mohl řešit vzniklou situaci, kdy v důsledku přechodu stovek tisíc zákazníků k dodavatelům poslední instance jsou tyto domácnosti nuceny uhradit v extrémně krátkém termínu několikanásobně vyšší zálohy na energie v řádech i desítek tisíc korun," sdělilo ČTK ministerstvo práce. Podle něj musí situaci na trhu s energiemi stát, tedy ministerstvo průmyslu a ERÚ.

Havlíček ale na tiskové konferenci řekl, že na mimořádnou okamžitou pomoc budou mít s velkou pravděpodobností nárok ti, kdo mají možnost čerpat příspěvek na bydlení, a ti, kteří jsou v takzvané hmotné nouzi. "Je to to, co se dneska propočítává a bude v následujících dnech zveřejněno," doplnil.

Tiskové oddělení MPSV napsalo, že zálohy za energie u dodavatelů poslední instance jsou stanoveny nestandardně. Uvedlo, že "nepřípustným způsobem selhala základní ochrana spotřebitele", když energie slouží k zajištění základních potřeb. Pokud legislativa neumožňuje ochranu při náhlém ukončení smlouvy, měl by být k dispozici garanční fond pro případ pomoci.

Podle Havlíčka ochrana spotřebitele nemohla selhat, neboť je nutné se chovat podle pravidel v liberálním tržním prostředí Evropské unie. "Stát nemůže vstoupit žádným zákonným prostředkem do trhu tak, že by kontroloval délky nákupů a prodejů, tím spíše pokud klienti prokazují dostatek hotovosti na svých účtech. Co může dělat ERÚ a co penalizuje, je agresivní, predátorské chování, to co nazýváme chování šmejdů," dodal ministr.

Zákazníci by měli neprodleně požádat o uzavření běžné smlouvy, doporučuje MPSV. Radí, aby lidé od dodavatelů poslední instance žádali hned vyúčtování své spotřeby. S tímto dokladem by případně bylo možné žádat o mimořádnou okamžitou pomoc. Ministerstvo práce uvedlo, že je do dávek připraveno ceny energií promítnout. Jedná se o úpravu legislativy.

Témata:  energetika Jana Maláčová Ministerstvo práce a sociálních věcí

Aktuálně se děje

14. května 2025 11:21

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

Češi porazili celou EU. Chudoba se jim vyhýbá nejvíc

Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Eurostat. V roce 2024 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,3 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU a také druhý nejnižší podíl v historii ČR. Lépe Česko dopadlo jen v roce 2021, kdy daný podíl činil 10,7 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Levnější tankování může pokračovat. Trhy věří v dohodu USA a Íránu

Zlevňování pohonných hmot v Česku neustává, ceny benzinu i nafty dál klesly i v uplynulém týdnu a zůstávají nejnižší za několik let. Nejprodávanější benzin Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 33,71 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 43 haléřů na litru, v průměru nyní stojí 32,24 koruny za litr.