Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maláčová: MPSV připraví do konce týdne návrh změn kurzarbeitu

Jana Maláčová
Jana Maláčová
Foto: Facebook

Ministerstvo práce připraví ucelený návrh změn novely s pravidly kurzarbeitu, kterou teď projednává Sněmovna. Hotový by měl být do konce týdne. Na tiskové konferenci to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Předsedy všech poslaneckých klubů požádá, aby dolní komora pokračovala v projednávání zákona už příští týden. O kurzarbeitu jednal dnes sněmovní sociální výbor.

"Rýsuje se nám kompromisní řešení. Jednáme se všemi politickými stranami v Poslanecké sněmovně, se zástupci tripartity a zejména také v rámci vládní koalice. Požádám všechny předsedy poslaneckých klubů, abychom v návaznosti na to rýsující se kompromisní řešení příští týden zvládli druhé čtení, abychom vše stihli a mohli fungl nový kurzarbeit spustit od 1. ledna," uvedla ministryně.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Podle plánu se mělo opatření zavést od listopadu a mělo navázat na podporu z dočasného programu Antivirus. Koalice se ale na kurzarbeitových pravidlech několik týdnů nedokázala shodnout, model několikrát upravovala. Výsledek kritizovali odboráři i zaměstnavatelé. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že se návrh nepovedl. Novela o zaměstnanosti s kurzarbeitovými pravidly má za sebou ve Sněmovně první kolo projednávání. Maláčová řekla, že komplexní pozměňovací návrh by její ministerstvo mělo připravit do konce týdne.

Podle původně navržené novely by kurzarbeit zaváděla jen vláda. Mohla by ho využít po přírodní pohromě, kybernetickém útoku, při epidemii či jiné mimořádné situaci a v případě závažného ohrožení ekonomiky. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by od státu za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Pobírat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku.

Podle Maláčové se dál počítá s vyplácením 70 procent hrubé mzdy od státu, ale nově do 1,5násobku průměrné mzdy. Výpadek práce by se posuzoval u celé firmy, ne jen u jednotlivého zaměstnance. Dál by mohl být až na čtyřech pětinách pracovní doby. Na podporu by mohli mít podle pozměňovacího návrhu za určitých podmínek nárok i pracovníci se smlouvou na dobu určitou. Podle ministryně se "rýsuje změna" u dividend. Peníze od státu na mzdy by mohla pobírat firma, která by omezila vyplácení dividend. Nesměly by se vyplatit další rok po obdržení posledního státního příspěvku. Pokud by to podnik udělal, musel by celou podporu vrátit, shrnula některé z úprav z komplexního návrhu Maláčová.

Podle ní by druhé kolo projednávání ve Sněmovně mělo začít na začátku prosince. Usilovat chce proto o urychlení. "Všechno bude záviset na Poslanecké sněmovně. Kdyby se nepodařilo druhé čtení uspíšit, myslím, že by se to nestihlo (zavedení kurzarbeitu od ledna)," uvedla ministryně. Babiš po pondělním jednání tripartity řekl, že by vládu čekalo další rozhodování o prodloužení dočasného programu Antivirus, který má skončit na konci roku.

Témata:  Jana Maláčová kurzarbeit

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.