Minimální mzda se od ledna zvýší o 600 korun na 15.200 korun měsíčně, rozhodla dnes vláda. O schválení nařízení ČTK informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Uvedla, že pro ještě vyšší minimální mzdu nezískali sociální demokraté ve vládě s ANO podporu. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) jde o kompromis, který odpovídá situaci v ekonomice a který reaguje i na realistickou variantu, že bude zrušena superhrubá mzda. V tom případě zůstane více peněz i lidem, kteří pobírají minimální mzdu, konstatoval.
"Byli jsme přehlasováni u 16.400 i 15.500 korun," popsala průběh jednání vlády Maláčová. Podle Havlíčka šlo o nejdiskutovanější téma dnešního zasedání kabinetu. Minimální mzdu loni pobíralo podle ministerstva práce a sociálních věcí asi 140.000 zaměstnanců. Současně s minimální mzdou poroste i zaručená mzda, která se pohybuje podle stupně od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku.
Minimální mzda se naposledy zvyšovala letos od ledna o 1250 Kč na 14.600 korun. Při týdenní pracovní době 40 hodin činí 87,30 Kč na hodinu. Zaměstnavatelé by příští rok částku nezvedali vůbec, vládní ANO v jednáních prosazovalo přidání 400 korun, ministerstvo práce považovalo za minimální navýšení o 900 korun a za optimální o 1800 korun. Odbory žádaly 1400 korun. Ministerstvo připravilo pro jednání vlády čtyři varianty, ta s navýšením o 600 korun mezi nimi nebyla.
Podle ministerstva je cílem navýšení posílit kupní sílu lidí s nízkým výdělkem i jejich motivaci k práci. "Zvýšení minimální mzdy se projeví v legalizaci části výdělků, které jsou zaměstnancům vypláceny načerno. To zvyšuje například základ pro výpočet jejich budoucích starobních důchodů nebo podpor v nezaměstnanosti," podotklo ministerstvo. Podle něj má navýšení zajistit i rovné mzdové podmínky.
Za trest českým zaměstnancům označil výsledek jednání vlády předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. "Myslím si, že tady hnutí ANO, nevím z jakého důchodu, ukazuje lidem, že si nezaslouží takovou výši minimální mzdy jako na Slovensku a v Polsku, přestože tyto země mají nižší hrubý domácí produkt než ČR. Nevnímám to v žádném případě pozitivně," řekl ČTK.
Podle zaměstnavatelů zvýšení minimální mzdy přispěje ke zvýšení cen v ekonomice. "Vláda k dalšímu zatížení malých podniků přistoupila v nejméně vhodnou dobu, kdy se potýkají s výrazným propadem tržeb kvůli vládním restrikcím a souvisejících dopadů současné krize," řekl ČTK mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Podle propočtů komory mzdové náklady na jednoho zaměstnance pobírajícího nejnižší výdělek ročně vzrostou o 9600 Kč.
Problémy s aplikací vyšší minimální mzdy budou mít zejména malé firmy, u kterých mzdové náklady tvoří největší výdajové položky, a dále firmy dodávající služby státu, například úklidové a bezpečnostní služby, protože státní instituce v zadávacích řízeních často veřejnou soutěž podmiňují nejnižší cenou, tedy nejnižší cenou práce.
Zaměstnavatelé poukazují na to, že se nyní kvůli epidemii koronaviru firmy potýkají s krizí. S minimální mzdou budou muset zvýšit i zaručenou mzdu, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle Havlíčka rostla minimální mzda v posledních letech "docela zásadním způsobem" vzhledem k hospodářské konjunktuře, nyní ale hospodářství propadlo nejvíc v novodobé historii.
Témata: minimální mzda, Jana Maláčová
Související
1. září 2024 15:25
2. května 2024 12:49
7. prosince 2023 12:32
14. října 2023 14:54
1. června 2023 17:24
