Ministr školství Robert Plaga (za ANO) je připraven jednat s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) o úpravě délky ošetřovného kvůli karanténám ve školách. Nesouhlasí ale s jejím návrhem, aby se nárok na ošetřovné zvýšil pro školáky z deseti let na 13 let. Plaga to dnes uvedl v Otázkách Václava Moravce v České televizi.
Vyplácení ošetřovného by se mohlo kvůli koronavirové nákaze prodloužit. Zaměstnanci by ho mohli dostávat po celou dobu výuky na dálku či nařízené karantény. Nárok na dávku by měli mít i takzvaní dohodáři. Návrh zákona se změnami schválila dnes na mimořádném jednání vláda. ČTK to sdělilo tiskové oddělení ministerstva práce. Kabinet dnes rozhodl o omezení výuky ve školách. Aby změny v ošetřovném začaly platit, musí je schválit Parlament a podepsat prezident.
Nezaměstnanost v Česku se v září nezvýšila a zůstala na srpnové míře 3,8 procenta. Lidí bez práce meziměsíčně mírně ubylo, zhruba o 2000. Úřady práce evidovaly 277.015 nezaměstnaných. Výsledky dnes na tiskové konferenci oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Balíček s jedním respirátorem a pěti rouškami by podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) měli dostat i lidé se zdravotním postižením. Požádá o to vládu, uvedla místopředsedkyně sociálních demokratů na twitteru. O zásilce s ochrannými pomůckami pro lidi ve věku nad 60 let rozhodla na středeční schůzi vláda. Část opozice krok kritizuje jako opožděný a dává ho do souvislosti s blížícími se volbami.
Vláda schválila prodloužení programu Antivirus, který má pomoci udržet zaměstnance ve firmách a bránit propouštění, do konce října. Na twitteru to uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Ministerstvo práce má hotový návrh na úpravu ošetřovného pro případ, že by se školáci museli kvůli šíření koronavirové nákazy zas učit na dálku. Navrhuje, aby rodiče dětí do 13 let pobírali dávku po celou dobu distanční výuky. Dostávat by měli 60 procent základu výdělku. Na dotaz ČTK to dnes po jednání s odbory řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní ve vládě na podobě ošetřovného není shoda. Odbory úpravu ošetřovného podporují.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje snížit platy ústavních činitelů na čtyřnásobek minimální mzdy.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce jednat s vládními kolegy o délce ošetřovného pro rodiče žáků, kteří se ocitnou v karanténě kvůli opatřením proti šíření koronaviru. Návrh, který nechtěla novinářům urpřesnit, plánuje projednat na dnešním zasedání vlády. ČTK po schůzi vládní rady pro zdravotní rizika řekla, že ministr školství Robert Plaga (ANO) s ní neprojednal otázku ošetřovného při práci na manuálech, které má dnes rozeslat ředitelům škol.
Možnosti odpuštění sociálních odvodů využilo v červnu 107.000 z celkem 186.000 menších firem, tedy zhruba tři pětiny. Úleva na pojistném se mohla týkat asi 735.000 jejich pracovníků. Placení sociálního pojištění si odložilo se sníženým penále zhruba 8500 firem se 165.000 zaměstnanci. Údaje zveřejnilo ministerstvo práce. Podrobnější analýzu by mělo mít v srpnu.
Nová pravidla kurzarbeitu, který by se využíval při případných krizích, epidemiích či přírodních pohromách, by mohla podle plánu začít v Česku platit od ledna příštího roku. Po jednání se zástupci odborů a zaměstnavatelů to dnes novinářům řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Na podobě kurzarbeitu zatím podle ní shoda není. Nastavení parametrů by mělo zhruba za tři týdny projednat předsednictvo tripartity.
Odměny za práci v době koronavirové epidemie dostane zatím 93.400 pracovníků sociálních služeb. Peníze by měli mít v červencové výplatě. Zaměstnavatelům, kteří o dotace na odměňování požádali, ministerstvo práce poslalo finance na účty. Na tiskové konferenci to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Zhruba čtvrtina poskytovatelů o prostředky dosud nežádala. Mohou to ještě dodatečně udělat do 27. července.
Odbory požadují pro pracovníky veřejného sektoru pro příští rok růst platových tarifů podle profesí o sedm, deset a 15 procent. Patnáctiprocentní navýšení od ledna prosazují pro zdravotníky, desetiprocentní pro učitele a sedmiprocentní pro hasiče, policisty, úředníky a ostatní. ČTK to po čtvrtečním jednání s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ministerstvo práce požadavky nekomentovalo.
Největší prioritou vládní důchodové reformy je prosazení dřívějšího odchodu do penze pro pracovníky v náročných profesích a výchovného, tedy příspěvku pro rodiče za vychované děti. Novinářům to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní je potřeba změnit "architekturu důchodového systému" podle návrhu důchodové komise. Opoziční politici plán kritizují. K fungování komise mají dlouhodobě výhrady.
Česko dostalo od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) analýzu k reformě důchodového systému, o kterou loni požádalo. Ministerstvo práce se ji chystá zveřejnit na konci června. Novinářům to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Výsledky nechtěla zatím přiblížit. Experti měli posoudit českou situaci a navrhnout opatření k dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému.
Stát bude firmám vyplácet příspěvky na náhrady mezd lidem v karanténě či v provozech s nařízeným uzavřením do konce srpna. Vláda dnes schválila prodloužení této podpory s označením A z programu Antivirus, která se poskytovala jen do konce května. O rozhodnutí kabinetu na twitteru informovala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Ministerstvo práce nebude zatím navrhovat zvýšení podpor v nezaměstnanosti. Úpravu částek začne prosazovat, pokud lidí bez práce začne v Česku skokově přibývat. Na dotaz ČTK to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní by pak nezaměstnaní mohli například dostávat víc peněz jako prémii za aktivitu při hledání nového uplatnění. Nezaměstnanost se v Česku v květnu zvedla proti dubnu mírně, a to o 0,2 procentního bodu na 3,6 procenta.
Nezaměstnanost v květnu vzrostla na 3,56 procenta. Ve sněmovní debatě o vládní pomoci lidem během epidemie koronaviru to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V dubnu byla nezaměstnanost 3,4 procenta a analytici odhadovali, že v květnu stoupne na 3,6 procenta. Oficiální údaje má Úřad práce ČR zveřejnit v pátek.
Vládní ČSSD navrhne v souvislosti s očekávaným hospodářským poklesem snížení platů ústavních činitelů. Návrh představí v nejbližších dnech, změna by se měla týkat ministrů, poslanců a senátorů. Platová základna by měla dosahovat maximálně pětinásobku minimální mzdy, uvedla dnes na tiskové konferenci před jednáním Poslanecké sněmovny ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Nyní se platy ústavních činitelů odvíjejí od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.
Chystaný další příspěvek na kurzarbeit z programu Antivirus by mohl být pro firmy, kterým poklesly tržby nejméně o 30 procent.
Vláda na pátečním zasedání schválila navýšení ošetřovného na 80 procent denního základu příjmu zaměstnanců místo dosavadních 60 procent, a to zpětně od 1. dubna.
Program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na které dopadla omezení kvůli šíření koronaviru, neskončí na konci dubna a zřejmě se prodlouží. Na podporu kurzarbeitu by stát mohl v dalších měsících využít pak také evropské peníze. ČTK to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
V karanténě na ochranu před šířením koronaviru je s e-neschopenkou 17.800 lidí. Za pondělí počet poklesl o 1400. Snížil se ve všech krajích kromě Moravskoslezského a Karlovarského. Vyplývá to ze statistiky elektronických neschopenek, kterou aktualizuje Česká správa sociálního zabezpečení. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) do karantény od začátku března šlo s e-neschopenkou celkem 34.900 lidí, za pondělí pak 1970.
Vláda dnes schválila kurzarbeit pro firmy, na které dopadla omezení kvůli šíření koronaviru. Stát jim uhradí 50 až 80 procent vyplácené mzdy podle důvodu omezení výroby či služeb. Podpora má zmírnit dopady koronavirové krize a bránit propouštění. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
