Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maláčová: Úřady práce začínají ode dneška vyřizovat náhradní výživné

Jana Maláčová
Jana Maláčová
Foto: Facebook

Úřady práce začínají ode dneška vyřizovat náhradní výživné, které dětem neplatičů poskytne stát. Vyplácet jim budou za určitých podmínek až 3000 korun měsíčně, a to nejvýš dva roky. Novou dávku dnes na tiskové konferenci představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní je ostuda, že Česko zákon s touto podporou dosud nemělo. Šéfka resortu doufá, že novinka zlepší vymáhání alimentů v zemi a příští vláda ji bude dál vylepšovat.

Náhradní výživné jako novou sociální dávku zavádí ode dneška zákon. Úřad práce by měl vyplácet neplacené stanovené výživné či doplácet dlužnou částku, a to nejvýš do 3000 korun měsíčně až dva roky. Podmínkou je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Alimenty od státu pak bude po dlužníkovi vymáhat úřad práce.

"Dnešní den je pro samoživitelské rodiny s dětmi naprosto průlomový. Po víc než 15 letech diskusí máme účinný zákon o náhradním výživném. Byla pro Českou republiku velká ostuda, že jsme zákon neměli," uvedla ministryně. Podle ní má sousední Slovensko podobnou normu od roku 2008.

Maláčová uvedla, že náhradní výživné má pomáhat dětem, které se ocitly v obtížné situaci "v důsledku toho, že stát nedokáže prosadit vymáhání". Zmínila, že školáci ze samoživitelských rodin často nemohou kvůli nedostatku peněz jezdit na tábory, chodit do kroužků či na školní obědy. "Když mají děti znevýhodnění, tak zpoždění těžce dohánějí," dodala šéfka resortu práce.

Žádost o alimenty od státu a doložené podklady úřad práce do 30 dnů posoudí a vyřídí. Při splnění podmínek začne dávku vyplácet. Rodiče budou vždy po čtyřech měsících dokládat, zda peníze od partnera či partnerky stále nedostávají. Po skončení poskytování náhradního výživného začnou úřady práce peníze po dlužnících vymáhat. Podle podkladů k zákonu se počítá s tím, že se podaří získat zpět zhruba desetinu výdajů. Autoři novely už dřív uvedli, že by ročně mohlo dorazit zhruba 24.000 žádostí. Vyplatit by se mohlo za rok asi 861,3 milionu korun.

Maláčová doufá, že se díky novince ale zlepší vymáhání alimentů v zemi a příští vláda bude zákon o náhradním výživném dál vylepšovat. Od nové dávky si slibuje i to, že stát získá údaje o počtu dětí neplatičů a výši dlužných částek. Zda byl o náhradní alimenty hned v prvních hodinách po jejich zavedení zájem a kolik úředníci za dnešek dostali žádostí, šéfka resortu neupřesnila.

Kvůli náhradnímu výživnému vzniklo na pracovištích úřadu práce po republice celkem 160 nových úřednických míst. Podle mluvčí generálního ředitelství úřadu práce 130 z nich je pro pracovníky pro vyřizování výživného a 30 pro zaměstnance, kteří budou peníze od dlužníků vymáhat.

Témata:  Jana Maláčová Úřad práce

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy