Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maláčová chce v čase enormního zadlužování vytáhnout z peněz daňových poplatníků dalších skoro 9 miliard na důchody navíc

Jana Maláčová
Jana Maláčová
Foto: Facebook

Komentář Lukáše Kovandy: Především otázky spojené se státním rozpočtem na příští rok by měla na dnešním jednání probírat koaliční rada ANO a ČSSD. Zabývat by se tak podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) měla mimo jiné navýšením důchodů v příštím roce, aby kabinet předpis schválil nejlépe na svém pátečním jednání.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) koncem dubna po schválení konvergenčního programu oznámila, že by se příští rok důchody mohly podle zákonných pravidel zvýšit v průměru o 450 korun. Maláčová chce, aby všichni penzisté dostali navíc 300 korun, premiér Andrej Babiš (ANO) dříve mluvil o 200 korunách. 

K 31. prosinci 2020 bylo v ČR celkem 2,4 milionu starobních důchodců. Navýšení důchodů nad rámec valorizace průměrně o 300 korun, jak navrhuje Maláčová, tak pro stát znamená dodatečné roční výdaje čítající 8,6 miliardy korun. Pokud by se důchody navyšovaly nad rámec valorizace o 200 korun, jak navrhoval premiér Babiš, půjde o dodatečný výdaj 5,8 miliardy korun ročně.  

Navíc musíme uvážit, že z důvodu populačního stárnutí se počet starobních důchodců navyšuje, v uplynulých deseti letech o zhruba sedm procent. Jednou navýšené důchody už zůstanou takto navýšené navždy, navíc se tedy zvýší okruh jejich příjemců. To vše v čase, kdy Česko bude muset napřít značné úsilí k tomu, aby po pandemii konsolidovalo své veřejné finance. Varovný prst už začínají zvedat ratingové agentury, jejichž potenciální zhoršení známky českého dluhu zvedne náklady jeho obsluhy. 

Starobní důchodci přitom nejsou socioekonomickou skupinou, kterou by pandemická situace čistě z finančního hlediska jakkoli poškodila. I když loni čelili poměrně výrazné inflaci, ta stále byla o něco slabší, než by byla nebýt pandemie. Příjmy důchodců například na rozdíl od řady OSVČ nebyly nijak poníženy, naopak se loni koncem roku dočkali takzvaného rouškovného ve výši 5000 korun na hlavu. 

Ekonomická situace penzistů samozřejmě celkově není nijak zářná. Řešením by však měla být systémová změna financování penzí, která by zlepšila vyhlídku udržitelnosti tuzemských veřejných financí. Nesystémové „přihazování“ nad rámec valorizace, které navrhují Maláčová či Babiš, tak postrádá ekonomické opodstatnění a racionalitu. Jedná se zjevně o součást snahy vládních stran si před blížícími se volbami koupit hlasy početné a spolehlivé voličské skupiny seniorů.  

Pokud by ale vládní politici měli blaho seniorů skutečně tak moc na srdci, vehementněji by se zasadili o realizaci důchodové reformy. Čas na to měli. 

Témata:  Jana Maláčová

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Marian Jurečka

Poslanci schválili důchodovou reformu. Budou důchody férovější pro současnou i budoucí generaci?

Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. Dnes v Poslanecké sněmovně proběhlo třetí, tedy závěrečné, čtení návrhu MPSV. Reforma byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.