Slabý eurokomisař, resp. jeho či její slabé portfolio může být pro Česko velmi ztrátovou záležitostí. Finanční újma může činit až 47 miliard ročně, což je za pět let 800 kilometrů dálnic. Je proto zarážející, že obsazení postu eurokomisaře nevěnují čeští politici více pozornosti.
Strany a hnutí, které v tuzemských eurovolbách zaznamenaly bolestný neúspěch, ba debakl, spojuje jedno. Otevřeně a celkem nekriticky se předtím přihlásily k podpoře stěžejných a tolik diskutovaných projektů Evropské unie: Green Dealu, eura a migračního paktu.
Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP.
V pátek a sobotu jsme vybírali 21 zástupců do Evropského parlamentu, kteří nás budou zastupovat následujících pět let. Věděli jste, že mandát europoslance přináší nejen pohádkovou finanční odměnu, ale i další výhody? Zjistěte, jaké benefity čekají na naše nové europoslance – některé z nich vás opravdu překvapí!
Úderem druhé hodiny odpolední se otevřely volební místnosti, v nichž Češi rozhodují o svých zástupcích v Evropském parlamentu na příštích pět let. Na výběr mají ze 30 stran, hnutí a jejich koalic. Podle průzkumů mají největší šanci na úspěch strany zastoupené ve Sněmovně. Volební místnosti se uzavřou dnes ve 22:00 a otevřou se opět zítra ráno, výsledky se ale lidé zítra nedozví.
Bezpečnost, radikalizace společnosti, ale také migrace, to jsou silná témata v právě probíhajícím boji o poslanecká místa do Evropském parlamentu. Lepší ochrana vnějších hranic, rychlejší azylové procedury, účinnější a efektivnější návratová politika jsou výzvy, které bude nově zvolený Europarlament nutně řešit. Stejně silným tématem je Green Deal, který se v této podobě stal červeným hadrem prakticky pro všechny Evropany. O nejdůležitějších tématech současných eurovoleb jsme se bavili s europoslancem za KDU-ČSL Tomášem Zdechovským.
Volby do Evropského parlamentu znamenají zisk pro euroskeptické populisty, i když zdaleka ne tak velký, jak se rýsovalo před volbami. Euro si výsledků sotva povšimlo, projevil se jen malý nárůst kurzu EUR/CHF. Tento týden budou nejdůležitější dubnové údaje o inflaci (PCE) v USA, říká John Hardy, vedoucí oddělení forexu Saxo Bank.
Politické manévrování na nejvyšší evropské úrovni čeká dnes odpoledne a večer prezidenty a premiéry zemí Evropské unie při řadě jejich setkání v Bruselu. Rušné odpoledne posléze vyvrcholí neformální večeří, na kterou šéfy států a vlád unijní osmadvacítky pozval předseda Evropské rady Donald Tusk. Hlavním tématem budou nejen výsledky voleb do europarlamentu, ale především důsledky, které celoevropské hlasování má pro začínající sestavování personálního obsazení vrcholných unijních postů.
Výsledky sobotních voleb do Evropského parlamentu (EP) na Slovensku potvrdily podle místního tisku trend změny, když ztráty zaznamenala nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a posílila protiunijní krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). Listy ocenily, že v zemi pod Tatrami uspěly zejména proevropské strany.
Voliči v České republice po pěti letech rozhodli o novém rozložení sil v Evropském parlamentu. Celkem 21 poslaneckých mandátů si na základě výsledků voleb rozdělí 7 politických subjektů: ANO, ODS, STAN+TOP 09, Piráti, SPD, KDU-ČSL a KSČM. Volební účast činila 28,72 %.
Hnutí ANO v evropských volbách získalo procentuálně nejvíce hlasů ve Sloupně na Havlíčkobrodsku (73,33 procenta), ve 24 obcích naopak nezískalo ani jeden hlas. ODS bodovala ve Staňkovicích na Litoměřicku (87,5 procenta), bez hlasu byla ve 168 obcích.
České volby do Evropského parlamentu znovu vyhrálo vládní hnutí ANO, bude mít šest europoslanců o dva více než dosud. Za ním skončila ODS se čtyřmi europoslanci, která počet mandátů zdvojnásobila. Třetí místo obsadili Piráti a získali tři europoslance stejně jako koalice Starostů s TOP 09, která o jedno křeslo přišla. Po dvou europoslancích budou mít SPD a KDU-ČSL, která také jeden mandát ztratila. KSČM bude mít jen jednoho europoslance oproti dosavadním třem. Vládní ČSSD zastoupení v europarlamentu ztratila, stejně jako Svobodní. Výsledky dnes oznámil Český statistický úřad.
Ve volbách do Evropského parlamentu na Slovensku získávají zatím nejvíce hlasů vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica a koalice proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko a Spolu (PS/Spolu).
Letošní volby do Evropského parlamentu dnes vyvrcholí, když k urnám zamíří miliony voličů ve 21 zemích evropského bloku. Až někdy večer po 23:00 ale bude jasné, jak dopadlo kontinentální hlasování, které by podle mnohých mohlo otřást dlouhé roky platnými pořádky v evropské politice.
České volby do Evropského parlamentu, v pořadí čtvrté, dnes ve 14:00 skončily. Voliči v nich rozhodli o tom, kteří z více než 800 kandidátů obsadí křesla 21 českých europoslanců. Výsledky hlasování se dozví v neděli před půlnocí, až skončí hlasování i v dalších zemích Evropské unie. Hlasovat přišla podle odhadů pětina až čtvrtina voličů.
Obyvatelé Slovenska dnes volí svých 14 poslanců Evropského parlamentu (EP). Očekává se úspěch také protiunijní krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). Hlasování se podle politologů a sociologů zúčastní více voličů než před pěti lety, kdy byla účast z celé EU nejnižší právě na Slovensku.
Češi dnes začnou rozhodovat o tom, kdo je příštích pět let bude zastupovat v Evropském parlamentu. Volební místnosti, jichž je téměř 14.800, kvůli tomu budou otevřeny dnes dvě hodiny po poledni.
V Nizozemsku a v Británii dnes jako v prvních dvou z osmadvaceti členských zemí Evropské unie začaly volby do Evropského parlamentu. Nizozemci vybírají 26 poslanců, Britové 73. Podle původních plánů měla být Británie touto dobou již mimo EU, kvůli zdržení při jednání o podobě brexitu se ale nakonec eurovoleb účastnit musí. V následujících třech dnech své zástupce do Evropského parlamentu v různých termínech zvolí i zbylých 26 zemí EU včetně Česka.
Poslední šanci k získání voličského průkazu dnes budou mít lidé, kteří z jakýchkoli důvodů nebudou moci volit evropské poslance v místě svého bydliště. Musí si pro něj ale dojít na radnici či obecní úřad v domovské obci. Lhůta pro písemnou žádost skončila minulý pátek.
Do závěru rakouské kampaně před volbami do Evropského parlamentu mohutně zasáhl skandál kolem vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho a jeho protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Německý tisk minulý pátek zveřejnil informace z tajně pořízeného videa, na němž Strache slibuje veřejné zakázky domnělé ruské investorce výměnou za podporu v předvolební kampani. Strache o víkendu ze svých funkcí odstoupil, vládní koalice se rozpadla a Rakousko míří k předčasným parlamentním volbám. Dá se očekávat, že poslední události zamíchají i výsledky voleb evropských, které se v alpské republice uskuteční v neděli.
Rétorika politických stran před volbami do Evropského parlamentu je oproti loňskému roku, kdy se konaly komunální a senátní volby, umírněnější. Nejvěcněji komunikují Zelení, Piráti a STAN, ostatní politické strany za nimi následují s výrazným odstupem. Nejemotivněji komunikují, stejně jako loni, Svobodní, SPD, KSČM a ODS. Hnutí ANO dopadlo opticky dobře. Takové jsou závěry lingvistické analýzy Milana Petráka, datového analytika ze společnosti Bisnode.
I přes velké obavy mnoha lidí představují volby do Evropského parlamentu, které proběhnou za pár týdnů, jen nízké politické riziko. Objevuje se sice řada opozičních stran, avšak ty jen těžko získají parlamentní většinu. Evropské volby povedou podle nás k daleko rozdělenější Evropě a potvrdí, že spojenectví Francie a Německa je mrtvé, říká Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank.
Politické strany využily ve svých kampaních před volbami do Evropského parlamentu reklamní prostor v celkové ceníkové hodnotě 30,4 milionů korun. Inzerci v nejvyšší hodnotě umístilo politické hnutí ANO 2011. Údaje vyplývají z monitoringu společnosti Admosphere.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
