Už jen dva týdny zbývají do okamžiku, kdy vejde v platnost povinnost vedení EET pro malé i velké obchodníky, tedy i pro majitele e-shopů. Ti se ale dosud vzpamatovávali z povánočních výprodejů a jejich zájem o elektronickou evidenci narůstá až v posledních dnech, a to zhruba o 30 % oproti předchozímu měsíci. Počítá se s tím, že tento zájem se bude i nadále zvyšovat, proto je vhodné vybrat optimální řešení co nejdříve.
Nejasný výklad některých pasáží zákona, malá možnost oficiálních konzultací, ale také obrovské množství dezinformací v rámci komunitních diskuzí dalo v otázce elektronické evidence tržeb vzniknout celé řadě obecně přijímaných mýtů a polopravd. Pět z nich, provázejících start 2. vlny, zpracoval tvůrce pokladního systému s komentářem provozního ředitele Petra Filipce.
Za dva týdny startuje druhá etapa zavádění elektronické evidence tržeb (EET), která se týká maloobchodního a velkoobchodního prodeje, celkem tedy až 250 000 podnikatelů. Jestliže výrazně nezrychlí tempo registrací do systému EET, budou tisíce obchodníků vystaveny riziku pokuty od finančních úřadů. Softwarovou EET pokladnu je přitom možné zprovoznit již během několika minut.
Tento týden nepatřil z pohledu společné evropské měny k těm nejúspěšnějším. Euro proti dolaru prakticky kontinuálně oslabovalo a kurz se tak vzdaloval od osmiměsíčního maxima kolem 1,08 USD/EUR.
Pečlivé prostudování tzv. inventur OSVČ, které obsahují tabulku se souhrnem předpisů a plateb a jsou tak užitečným podkladem pro správné vyplnění Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ, může minimalizovat chyby při jeho vyplňování.
Podnikatelům hrozí sankce ze strany finanční správy i obchodní inspekce. Kvůli chybějícím zákaznickým displejům u zařízení pro EET i nevalidním účtenkám podle zákona o účetnictví na ně čekají postihy.
Prosincové maloobchodní tržby zklamaly. Pravděpodobně i slabší vánoční nákupy přispěly k tomu, že maloobchodní tržby meziročně vzrostly pouze o 3 %. Trh očekával, že Vánoce přinesly nákupní horečku.
Evropské akcie výrazně posilují v reakci na dobré firemní výsledky na obou březích oceánu, pozitivní zprávy z pracovního trhu v USA, kde podle reportu ADP vzniklo skoro 250 tisíc nových pracovních míst, což je nejvyšší nárůst za posledních sedm měsíců, a silná data o rostoucí výrobě z Číny.
Trumpův efekt je spekulativní bublina a jako všechny bubliny nakonec praskne, jakmile si investoři uvědomí, že nový prezident své sliby nedokáže splnit.
Zítra to bude přesně dvacet pracovních dní do startu druhé vlny EET, která je určena pro velkoobchod a maloobchod. A již nyní je vysoce pravděpodobné, že její start část z nich nestihne.
Hospodářství eurozóny zrychlilo v závěrečném čtvrtletí loňského roku tempo svého růstu. Reálný HDP si oproti předchozímu čtvrtletí připsal 0,5 %. Meziročně je tak hodnota vytvořeného produktu v eurozóně výše o 1,8 %. Stejným tempem ekonomika rostla i v průběhu třetího kvartálu. Původně udávaných 1,74 % totiž bylo vylepšeno právě na 1,8 %.
Důvěra v německou ekonomiku, měřená indikátorem institutu ZEW si v lednu výrazně polepšila. Z odpovědí 350 expertů z oblasti finančního trhů vyplývá, že současnou situaci hodnotí nejlépe od roku 2011.
V závěru dnešní seance evropské akcie v rámci indexu Stoxx 600 rostou o 0,6 %. V dopoledních hodinách přitom index ztrácel třetinu procenta. V plusu se nacházejí všechny sektory v čele s komoditními společnostmi, které přidávají 1,2 % a atakují tak nejvyšší úroveň od května 2015. Díky rostoucím cenám černého zlata si akcie energetických společností připisují 0,75 %. Dnešní den však byl chudý na nové firemní informace či makroekonomické údaje. Za zmínku tak jen snad stojí akcie dánského výrobce potravinových doplňků Christian Hansen, které v reakci na lepší než očekávané výsledky posílily o 5,5 %. Informuje Miroslav Frayer, akciový analytik, Komerční banka.
V Polsku končí zasedání tamní centrální banky. Ta sice s největší pravděpodobností ponechá klíčovou úrokovou sazbu beze změny na úrovni 1,5 %, může však dojít k posunu v její rétorice. Inflace v Polsku se rychle šplhá směrem nahoru. Již během prvního čtvrtletí letošního roku by mohla překročit 1,5 %, s čímž ovšem centrální banka ve své prognóze nepočítá. K růstu úrokových sazeb by tak nakonec mohlo dojít ještě dříve, než jsme předpokládali, tedy již v letošním roce. Informuje Jana Steckerová, ekonom, Komerční banka, a. s.
Včerejší obchodování na evropských trzích nepřineslo velké změny. Index Stoxx 600 po ranním propadu o 0,4 % prakticky všechny ztráty vymazal a několik desítek minut před koncem seance se pohybuje v blízkosti včerejšího zavíracího kurzu. Dnešním tahounem byly jednoznačně komoditní společnosti, jejichž akcie dnes vyskočily o 1,1 %, nicméně jejich zisky kompenzovaly utility (-1,0 %) nebo finanční domy (-0,4 %). Nové rekordy zaznamenává britský index FTSE 100, který si dnes polepšil o další půl procento. Od začátku roku si britské akcie připsaly již 1,8 %. Informuje Miroslav Frayer, Akciový analytik, Komerční banka, a. s.
Na počátku prosince roku 2016 vešla v platnost novela zákona o spotřebitelském úvěru. Přinesla nová práva chránící spotřebitele, větší odpovědnost pro finanční instituce, ale i zvýšené nároky na odbornou způsobilost jejich poradců. Průzkum skupiny Wüstenrot se zaměřil na osobní zkušenosti samotných spotřebitelů. Poradci dopadli u Čechů dobře, u téměř dvou třetin respondentů prošli s vyznamenáním.
Nezaměstnanost v eurozóně se držela i v listopadu 2016 na 9,8 % – nejnižších hodnotách od poloviny roku 2009. V Evropské unii dokonce nezaměstnanost dál poklesla na 8,3 % a v čele evropského žebříčku i nadále zůstává Česko s nezaměstnaností na úrovni 3,7 %. To jsou historicky nejnižší úrovně, kterých jsme naposledy dosáhli v roce 1996. Informuje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Vstup do nového týdne se evropským akciovým trhům příliš nevydařil, přestože ranní data o německé průmyslové výrobě a obchodní bilanci překvapila silnějšími údaji. Ztráty jednotlivých indexů však nedosahují enormních výšin. Hlavní index Stoxx 600 v závěru obchodování přichází o zhruba půl procenta. Mezi dnešní největší propadlíky patří finanční a energetické tituly, které odepisují 1,2 %, resp. 0,9 %. V hlubších ztrátách brání indexu se ziskem 0,8 % informační technologie nebo maloobchodní řetězce (0,7 %). Informuje Miroslav Frayer, akciový analytik, Komerční banka, a. s.
Globální inflace je na vzestupu. V Německu na konci roku zaznamenala historicky nejsilnější skok (na 1,7%), inflace v eurozóně vzrostla na 3,5-letá maxima stejně tak jako výrobní inflace v eurozóně (která je důležitým vstupem pro ČNB), inflace v USA je již druhý měsíc v řadě nad dvouletými maximy a i inflace v tradičně deflačním Japonsku se pod dvou letech vrátila do kladných hodnot, zatímco výrobní inflace v Číně zdolala nejvyšší hodnoty za posledních pět let. Příští týden se pravděpodobně i česká inflace po čtyřech letech poprvé dostane do blízkosti 2%-ního cíle ČNB. Informuje Jan Bureš, Hlavní ekonom Patria Finance
I třetí odhad domácího ekonomického růstu potvrdil, že česká ekonomika na začátku druhé poloviny loňského roku výrazně zpomalila. Mezičtvrtletní dynamika byla potvrzena na 0,2 % a meziroční růst zůstal na 1,9 %. Hlavním tahounem domácího hospodářství se znovu stává domácí spotřeba, která ve třetím čtvrtletí vzrostla o 0,9 %. Její příznivá dynamika podle našeho odhadu pokračovala i v posledním čtvrtletí loňského roku. Napovídá tomu silná akcelerace mezd, které ve třetím čtvrtletí nominálně vzrostly o 4,5 % y/y. Informuje Viktor Zeisel, Economist, Investment Banking.
„Rok 2016 byl rokem politických překvapení, jejichž význam bude mnohem dlouhodobější. Kapitálové trhy byly ovlivněny červnovým brexitem, nečekaným výsledkem listopadových voleb v USA i nezdarem prosincové ústavní reformy v Itálii. Důležité volby se letos uskuteční v Nizozemsku, Francii, Německu a také pravděpodobně v Itálii, což již nyní vrhá dlouhý stín na celkové investiční klima,“ říká hlavní ekonom Raiffeisen Bank International AG (RBI) Peter Brezinschek a dodává: „Nedostatečný kapitál italských bank byl hlavním důvodem pro rozšíření kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky (ECB) o 60 miliard eur měsíčně, a to až do konce roku 2017.”
Po slabším třetím čtvrtletí zaznamenala největší evropská ekonomika v závěru loňského roku výrazné zrychlení hospodářského růstu. To je patrné na ukazatelích podnikatelské i spotřebitelské důvěry, vyšších podnikových objednávkách a koneckonců i vyšší průmyslové produkce. A dnes publikovaná data tyto trendy potvrdila. Informuje Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Komerční banka, a. s.
Státní rozpočet nakonec uzavřel rok 2016 v přebytku 61,8 miliard korun. My jsme v našem pondělním výhledu předpokládali přebytek 25 miliard korun, který vycházel z údajů listopadového Fiskálního výhledu MF a námi provedeného očištění těchto dat. Zároveň jsme předpokládali výrazné zvýšení výdajů ke konci roku (např. transferů SFDI), k čemuž nakonec nedošlo. Informuje Marek Dřímal, Ekonom, Komerční banka, a. s.
13. srpna 2025 13:36
11. srpna 2025 12:23
8. srpna 2025 19:53
8. srpna 2025 18:29
7. srpna 2025 18:11
7. srpna 2025 18:00
7. srpna 2025 17:48
5. srpna 2025 17:27
4. srpna 2025 15:53
1. srpna 2025 15:56
30. července 2025 13:30
29. července 2025 12:43
Ležíte večer v posteli a bezmyšlenkovitě projíždíte sociální sítě. Najednou se objeví nabídka, která vypadá jako splněný sen. Zboží, po kterém už dlouho pokukujete, za zlomek ceny, a navíc od známého prodejce. Nemůžete uvěřit, že právě vám se poštěstilo narazit na tak výhodnou akci. Rychle klikáte a začínáte vyplňovat údaje, které vás dělí od skvělého nákupu. Jedná se ale ve skutečnosti o výhodný nákup, nebo jste právě naletěli podvodníkovi?
Zdroj: Marie Dvořáková
Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě.
