Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropská ekonomika nabrala na přelomu roku na síle

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Hospodářství eurozóny zrychlilo v závěrečném čtvrtletí loňského roku tempo svého růstu. Reálný HDP si oproti předchozímu čtvrtletí připsal 0,5 %. Meziročně je tak hodnota vytvořeného produktu v eurozóně výše o 1,8 %. Stejným tempem ekonomika rostla i v průběhu třetího kvartálu. Původně udávaných 1,74 % totiž bylo vylepšeno právě na 1,8 %.

Zrychlení hospodářského růstu se pozitivně podepsalo na trhu práce. Míra nezaměstnanosti v prosinci nečekaně klesala na 9,6 % z původně udávaných listopadových 9,8 %. Trh přitom čekal stagnaci na listopadové hodnotě. I ta ale byla revidována níže na 9,7 %. Vyšší zaměstnanost a v některých zemích patrné známky růstu mezd se pozitivně odráží v silnější spotřebě domácností.

Spotřebitelské ceny pokračují s novým rokem v růstu. Jejich lednový meziroční růst překonal tržní očekávání ve výši 1,5 %, když dosáhl 1,8 % po prosincových 1,1 %. Inflace se tak výrazně přiblížila dvouprocentnímu cíli ECB. Za tím ale stojí především, ceny energií a potravin. Meziroční růst jádrové inflace stagnoval na prosincových 0,9 %.Silnější růst v eurozóně i zvyšující se inflační tlaky povedou podle nás k tomu, že ECB v polovině roku přehodnotí program kvantitativního uvolňování a začne ho ve druhé polovině letošního roku utlumovat. Informoval Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Komerční banka.

Témata:  ekonomika Evropa

Související

Aktuálně se děje

30. října 2025 11:44

Nejvyšší ceny elektřiny v Česku nelze házet jen na nedotování

Tvrzení, že české domácnosti mají nejdražší elektřinu v EU, protože ji vláda nedotuje jako na Slovensku nebo v Maďarsku, je hrubě zjednodušené, ba hraničí s propagandou. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Světové akcie se otřásají. Pražská burza ale překvapivě patří ke světové špičce

Akcie ve světě čelí nejhlubšímu týdennímu propadu od obchodního týdne, který končil letos 4. dubna. Přitom 2. dubna americký prezident Donald Trump oznámil konkrétní podobu svých takzvaných recipročních cel. Následný otřes na akciových, ale také měnových či dluhopisových trzích přiměl americkou administrativu během několika dní zavedení recipročních cel alespoň o několika měsíců pozdržet. Nad jejich dalším osudem nyní visí otazník, neboť Nejvyšší soud USA je může zneplatnit.