K poskytování služeb, cílení reklam a analýze návštěvnosti využíváme soubory cookie. Používáním webu s tímto vyjadřujete souhlas. Další informace

5 mýtů a polopravd ke 2. vlně EET

Nejasný výklad některých pasáží zákona, malá možnost oficiálních konzultací, ale také obrovské množství dezinformací v rámci komunitních diskuzí dalo v otázce elektronické evidence tržeb vzniknout celé řadě obecně přijímaných mýtů a polopravd. Pět z nich, provázejících start 2. vlny, zpracoval tvůrce pokladního systému s komentářem provozního ředitele Petra Filipce.

Diskuse: 0

Placení, tržby, ilustrační foto
reklama
Britský princ George slaví své páté narozeniny - anotační obrázek
Britský princ George slaví své páté narozeniny

1) Delší výpadek evidence znamená návrat paragonů a přepisování účtenky po účtence

Mnoho podnikatelů se již setkalo se situací, kdy kvůli výpadku EET serverů anebo pokladního systému zůstali odkázáni na ruční vypisování účtenek. Část z nich se v takové situaci uchýlila k vypisování paragonů každému zákazníkovi. Tento krok je však zbytečný.

"Zákon je pro tyto případy naštěstí navržen poměrně dobře. Metodický pokyn v části 4.3 pátého odstavce zmiňuje, že v případě dlouhodobého výpadku je možné přijaté platby doposlat jako jednu sumární částku. Dodavatel pokladního systému by v případě technických potíží měl svým klientům vystavit potvrzení pro Finanční správu, která bude dostatečným vysvětlením pro přerušení evidence. Přijaté platby je pochopitelně nutné zaznamenat pro budoucí zúčtování, na druhou stranu paragon je nutné podle Zákona o ochraně spotřebitele vypsat pouze tomu, kdo o účtenku požádá," upřesňuje Filipec.

2) EET pokladny pro maloobchod musí mít zákaznický displej

Zejména v posledních dnech se objevila informace, že pokladny určené pro retail musí mít displej, na který uvidí při markování zboží zákazník. To by mohl být problém pro všechny, kteří jako EET pokladnu používají tablet nebo počítač.

"Fáma vychází z chybné interpretace zákona o ochraně spotřebitele a záměny Zákona o evidenci tržeb za někdejší Zákon o registračních pokladnách. Často citovaný Zákon o ochraně spotřebitele pouze zmiňuje, že prodávající je povinen informovat spotřebitele o ceně prodávaných výrobků, ale jasně dodává, že stačí zřetelně označit výrobek cenovkou či informaci o ceně jinak vhodně zpřístupnit. Displej u kasy by tedy dával smysl jen tehdy, kdy není zboží vůbec označeno cenou nebo se u kasy neobjevuje ceník. Zákon o evidenci tržeb pak v tomto smyslu žádné nové požadavky na prodávající neklade," zmiňuje Petr Filipec.
 
3) Pokladnu je možné propojit s libovolnou váhou

Velká část pokladních systémů nabízí také možnost dokoupit váhu, která se připojí buď pomocí kabelu anebo bezdrátově. Prodejci kvůli pohodlí takovému řešení dají často přednost před svou dosavadní váhou. Není to však bez rizika.

"Je třeba, aby byla certifikována nejen přesnost měření váhy, ale také spojení váhy s pokladnou. Pokud by druhá zmíněná certifikace pokladně chyběla, neprobíhá vážení 'přímo do pokladny' v souladu s Nařízením č. 121/2016 Sb. o posuzování shody vah s neautomatickou činností při jejich dodávání na trh. Od 1. 1. 2017 musí být navíc všechna spojení váhy a pokladny v souladu s evropskou normou WELMEC, jinak nebude možno tato zařízení legálně používat. Za platnou certifikaci spojení váhy a pokladny navíc odpovídá provozovatel, nikoli prodejce. Na druhou stranu není kvůli EET pokladně nezbytně nutné měnit svou původní váhu za váhu novou, pokud obchodníkovi nevadí ruční přepisování váhy do svého pokladního systému. Pokud to dělal doposud, může stejnou cestu volit i s EET pokladnou," vysvětluje Filipec.
 
4) Stánkový prodej dostal odklad

Výjimka, přijatá pro stánky s občerstvením těsně před startem první vlny EET vyvolala v celé řadě podnikatelů pocit, že povinnost evidovat byla paušálně odložena pro všechny formy stánkového prodeje a trhovci proto zavádění EET zatím neřeší.

"Dochází ke špatné interpretaci původní výjimky, kterou získali stánkaři prodávající potraviny, na které se původně vztahoval start evidence k 1. prosinci 2016. I nadále platí, že stánky prodávající občerstvení, stejně jako prodej s sebou v restauracích, mohou využít odkladu až do 1. března 2018. To však neplatí pro stánkaře - obchodníky. Běžní trhovci se do evidence musí zapojit již 1. března 2017, tedy se zbytkem podnikatelů z maloobchodu a velkoobchodu,” zmiňuje Filipec.
 
5) Velký bratr se dívá a vidí úplně všechno

Vyostřená politická diskuze, vedené kolem podoby zákona o EET, pomohla zakořenit celou řadu mýtů a polopravd. Není tedy divu, že většina podnikatelů se na zákon dívá s krajní nedůvěrou a celé řadě podniků tak dodnes není jasné, jaké informace o nich jejich kasa vlastně posílá Finanční správě.
 
"U některých provozovatelů dodnes panují obavy, že prostřednictvím EET pokladny má Ministerstvo financí kompletní přístup k datům uloženým v pokladním systému. To však není možné. Kasa se servery finanční správy komunikuje pouze pomocí jednotlivých datových zpráv, odesílajících informace o zaevidované platbě. Finanční správa se tak nedostane k jednotlivým položkám na účtu - vždy obdrží jen sumární částku. Na druhou stranu je třeba zmínit, že již z dat, která dnes pomocí EET pokladen akumulují, jsou schopni získat důležité provozní informace - například ziskovost podniků, výši útrat v čase a podobně," zakončuje Filipec.

Diskuze: 5 mýtů a polopravd ke 2. vlně EET

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související:

reklama

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Zobrazit: mobil | klasicky