Celosvětové dividendy by se v letošním roce mohly zvýšit až o pět procent. Ukazuje to studie investiční společnosti Janus Henderson, na kterou se dnes odvolává agentura Reuters. Loni pandemie covidu-19 způsobila, že dividendy klesly nejvýrazněji od globální finanční krize před více než deseti lety.
Vývoj inflace v lednu podle analytiků překvapil, především kvůli vývoji cen potravin. Ekonomové čekali totiž pokles meziroční inflace v lednu pod dvě procenta. V dalších měsících tak lze podle nich očekávat inflaci nadále kolem dvou procent, protože se mimo jiné obnoví růst cen pohonných hmot kvůli zdražující ropě. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Podle nich tak data potvrdila, že začátek roku je vždy spojen s vyšší nejistotou ohledně vývoje cen. Tu navíc letos umocnila pandemie, upozornili.
Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl.
Ekonomická nálada v zemích Evropské unie i v eurozóně se v lednu zhoršila, méně příznivé jsou kvůli pandemii také vyhlídky u zaměstnanosti. Ve své pravidelné zprávě to dnes uvedla Evropská komise (EK). Vzhledem k pokračujícím uzávěrám ve většině zemí a souvisejícímu omezení ekonomických aktivit je horší nálada ve službách, maloobchodě i mezi spotřebiteli.
Souhrnný indikátor důvěry se v meziměsíčním srovnání snížil o 1,3 bodu na hodnotu 87,3, při současném poklesu obou svých složek, indikátoru důvěry podnikatelů o 0,7 bodu a indikátoru důvěry spotřebitelů o 3,5 bodu.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Míra nezaměstnanosti v ČR v lednu citelně narůstá. Aktuálně dosahuje úrovně 4,4 procenta. Uvedla to včera ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová ve vysílání České televize.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa umístila na černou listinu podniků spojených s ozbrojenými silami dalších devět čínských společností, včetně výrobce chytrých telefonů Xiaomi. Cena akcií Xiaomi se dnes na hongkongské burze propadla o více než deset procent.
Ekonomika eurozóny se v důsledku nových opatření proti šíření koronaviru vrátí do recese, která je obvykle definována jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Předpokládají to podle agentury Bloomberg analytici z předních bankovních společností, jako jsou JPMorgan Chase a UBS.
Světová ekonomika v letošním roce vzroste o čtyři procenta po loňském propadu o 4,3 procenta, za kterým stála pandemie covidu-19. Předpověděla to dnes ve svém globálním hospodářském výhledu Světová banka (SB). Varovala však, že vzestup počtu případů nákazy koronavirem a prodlevy v distribuci vakcíny by mohly letošní růst omezit na pouhých 1,6 procenta.
Státní rozpočet nebyl připraven na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi, která nastala v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19.
Dopady dohody o brexitu na české podniky budou, ale nebudou dramatické. Je třeba čekat další přemísťování investic, především výroby z Británie do Evropské unie. ČTK to řekl předseda Sdružení pro zahraniční investice (AFI) Kamil Blažek.
Stát v důsledku změn letošního státního rozpočtu vyplatil do konce listopadu na podporu ekonomiky přes 241 miliard korun. Poslancům to dnes v debatě o Senátem vráceném daňovém balíčku řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda letos postupně kvůli ztrátám způsobeným epidemií nového koronaviru zvyšovala schodek rozpočtu z původně schválených 40 miliard až na 500 miliard. Pro příští rok schválila Sněmovna schodek 320 miliard.
Za růstem průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí je především oživení ekonomiky po jejím jarním uzavření kvůli pandemii koronaviru a přetrvávající nízká nezaměstnanost. Růst táhl především veřejný sektor, tedy nárůst platů ve zdravotnictví, sociální péči, školství nebo veřejné správě. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK.
Důvěra v českou ekonomiku klesla v listopadu ve srovnání s říjnem o 4,4 bodu na 82 bodů. Níže byla naposledy v červnu. Snížila se důvěra podnikatelů i spotřebitelů. Nejvýraznější pokles zaznamenali statistici u podnikatelů ve vybraných službách a obchodě, kterých se přímo dotkla protiepidemická opatření.
Nová dohoda o volném obchodu, kterou dnes podepsala skupina 15 zemí z asijsko-pacifického regionu zahrnující Čínu, Japonsko, Jižní Koreu a Austrálii, je pro Česko hrozbou i příležitostí zároveň, záleží na úhlu pohledu. Vyplývá to z reakcí tuzemských expertů na dotaz ČTK. Dohoda označovaná jako RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership) pokrývá více než dvě miliardy lidí a zhruba třetinu světové ekonomiky.
Pandemie covid-19 má hluboký dopad na státy po celém světě, přičemž různé země jsou zasaženy různými způsoby. I z toho důvodu je pro mě cennou zkušeností být součástí týmu Rozvojového programu OSN, globální organizace, která je v současné době do značné míry zodpovědná za řešení socioekonomické krize spojené s nemocí covid-19. Informuje Lukáš Kovanda.
Meziroční inflace v říjnu klesla na 2,9 procenta ze zářijových 3,2 procenta. Důvodem byl především pohyb cen energií. Inflace klesla potřetí v řadě. Podle ekonomů se inflace pod třemi procenty zřejmě udrží i ve zbytku letošního roku, výraznější pokles ke dvěma procentům lze čekat až příští rok.
Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by pak ekonomika měla růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V červencové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům koronaviru v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Česko se v letošním prvním pololetí, v době vrcholící koronavirové krize, zadlužilo méně než země EU v průměru. Veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu narostla mezi druhým čtvrtletým roku 2019 a druhým čtvrtletím roku letošního z 32,6 na 39,9 procenta, tedy o 7,3 procentního bodu. Průměrně v EU přitom v témže období došlo k nárůstu o 8,1 procentního bodu.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Podle odhadu sklizně k polovině letošního září se letos sklidí 7980 tisíc tun obilovin včetně kukuřice na zrno. To je nejvyšší finální odhad sklizně obilovin od roku 2016, kdy daný údaj naposledy překročil hodnotu osmi milionů tun. Pro srovnání, v krizovém roce 2018, poznamenaném extrémně suchým a teplým počasím, činil finální odhad sklizně obilovin pouze 6861 tisíc tun.
Největší centrální banky světa apelují na vlády, aby kvůli dopadům šíření nového koronaviru pokračovaly v masivní fiskální stimulaci a pomoc předčasně neukončovaly, i když už mají obavy z rychle narůstajícího zadlužování. K apelu se přidal také Mezinárodní měnový fond (MMF), který je obvykle zastáncem rozpočtové zodpovědnosti. Uvedla to dnes agentura Bloomberg.
Polovina malých a středních podniků bude muset při opětovném ekonomickém útlumu sáhnout ke snižování nákladů. Nejčastěji se chystají omezit provozní náklady, hned poté přichází na řadu snižování nákladů na zaměstnance. Každá osmá firma se obává, že další restrikce nepřežije. Vyplývá to ze zářijového průzkumu společnosti Lidya mezi 330 podnikateli.
Počet firem, které nespolehlivě odvádí DPH, se ke konci září meziročně zvýšil o 11 procent na 21.529. Jde o 5529 nespolehlivých plátců DPH a 16.000 nespolehlivých osob. Vyplývá to ze statistik poradenské společnosti Bisnode. Přírůstek nespolehlivých plátců a osob byl přitom nejnižší od roku 2015.
13. srpna 2025 13:36
11. srpna 2025 12:23
8. srpna 2025 19:53
8. srpna 2025 18:29
7. srpna 2025 18:11
7. srpna 2025 18:00
7. srpna 2025 17:48
5. srpna 2025 17:27
4. srpna 2025 15:53
1. srpna 2025 15:56
30. července 2025 13:30
29. července 2025 12:43
24. července 2025 13:58
24. července 2025 12:48
23. července 2025 17:44
22. července 2025 20:21
Evropská unie chce zakázat autopůjčovnám a velkým firmám, aby od roku 2030 do svých flotil pořizovaly jiná auta než elektrická. Půjčovny, jako je Sixt nebo Europcar, by tak už za necelých pět let musely pro své klienty nakupovat výhradně elektrovozy. Informaci přinesl německý deník Bild. Záměr včera večer ostře kritizoval německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj „zcela ignoruje to, co Evropa právě nyní potřebuje“.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě.
