Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny v Česku rostou nejpomaleji od roku 2018, mohou však opět vystřelit

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Růst cen v Česku zvolňuje. V únoru vykázala inflace své nejpomalejší meziroční tempo od roku 2018. Činila 2,1 procenta. Trh ve střední hodnotě odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg očekával setrvání míry inflace na lednové úrovni 2,2 procenta. Česká národní banka však ve své aktuální prognóze předpokládá pro únor inflaci dokonce výrazně nižší, na úrovni 1,7 procenta.

V únorovém zpomalení růstu hladiny spotřebitelských cen se projevuje i statistický efekt navýšené loňské srovnávací základny. Vždyť v únoru 2020 činila inflace 3,7 procenta, což byl – a stále je – nejvyšší inflační údaj od roku 2012. Růst cen v Česku ovšem zvolňuje také v důsledku poklesu cen energií. Meziročně zlevnila jak elektřina, tak zejména zemní plyn. Děje se tak v důsledku pandemické situace, která loni kvůli vypnutí podstatné části ekonomik a ochromení světového obchodu výrazně snížila poptávku po energiích. Celkové zmírňování růstu cen v únoru tlumil poměrně výrazný, více než desetinový, vzestup cen alkoholu a tabáku, který je efektem loňského zvyšování spotřební daně, které v případě tabáku pokračuje i letos. Celkové zmírňování růstu cen tlumí stále také mzdový vývoj, který se zrcadlí v poměrně vysoké jádrové inflaci, tedy inflaci očištěné o kolísavé položky typu energií či potravin. Mzdovou inflaci letos bude pohánět jako loni třeba i zvláštní odměňování zdravotníků.  

Kvůli pandemii musí statistici řadu cen spotřebního zboží odhadovat, neboť podstatná část kamenného maloobchodu je uzavřena. Dynamika cen v e-shopech je často jiná než v obchodech kamenných, navíc online nakupuje stále jen část tuzemské populace – tedy jen určitý podíl těch kteří nakupují v obchodech kamenných. Zejména pak poptávka vyšší střední a starší generace není v současnosti v cenovém vývoji plnohodnotně zachycena. Navíc pandemie mění složení typického spotřebitelského koše. Například skladba nakupovaných oděvů se mění dramaticky, když probíhá odklon od nákupů společenských oděvů k nákupům oděvů volnočasových.  

Za celý letošní rok inflace zvolní k úrovni 2,2 procenta. Existují však scénáře, které, zhmotní-li se, způsobí výrazně vyšší tempo inflace, proti kterému by Česká národní banka zakročila ještě letos zvýšením základní úrokové sazby. Nynější strmý růst úroku na tuzemských dluhopisech odráží celosvětový vzestup inflačních očekávání. Ta plynou z vyhlídky ekonomického zotavení, mezinárodního dopadu fiskálních a měnověpolitických stimulů a ze specifičtějších příčin typu cenové politiky kartelu OPEC. 

Témata:  ekonomika,  CZK

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.