Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Prognóza MF je podle výboru pro rozpočtové prognózy realistická

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Foto: Lukáš Henzl, MoneyMAG.cz

Aktuální makroekonomická prognóza ministerstva financí je podle hodnocení Výboru pro rozpočtové prognózy realistická. Ministerstvo v dubnové predikci ponechalo pro letošní rok odhad růstu ekonomiky na 3,1 procenta a pro příští rok odhaduje zrychlení tempa růstu na 3,7 procenta.

Pro vyhodnocení makroekonomické prognózy jako realistické hlasovalo na pondělním jednání výboru sedm z devíti členů, jeden člen považoval prognózu za optimistickou a jeden člen za obezřetnostní. ČTK o tom dnes informoval mluvčí Národní rozpočtové rady Janis Aliapulios.

Výbor jako realistickou vyhodnotil také predikci příjmů sektoru vládních institucí. Pro toto hodnocení hlasovalo šest členů výboru. Dva považovali odhad za optimistický a jeden člen se hlasování nezúčastnil.

"Většina členů výboru považovala makroekonomickou prognózu MF za realistickou a souhlasila s jejími hlavními závěry pro výhled růstu tuzemské ekonomiky v letech 2021 a 2022. Většina členů však zároveň zdůraznila, že struktura růstu je v jejich vlastních prognózách odlišná, přičemž nejčastěji členové výboru zmiňovali jimi předpokládaný rychlejší růst spotřeby domácností v letošním roce oproti prognóze MF, a naopak mírně slabší růst v roce příštím," uvádí stanovisko výboru.

Jeden člen výboru, který považoval prognózu za optimistickou, počítá s rozvolněním protipandemických opatření později, než očekává prognóza MF. Naopak člen výboru, který vyhodnotil prognózu jako obezřetnostní, očekává mírně vyšší růstu ekonomiky a také příznivější vývoj na trhu práce ve srovnání s prognózou ministerstva financí. "Členové Výboru se nicméně shodli na tom, že rizika prognózy jsou stále citelně zatížena nejistotou spojenou s pandemickým vývojem, který lze i nadále jen obtížně odhadovat," uvádí dále stanovisko.

V případě odhadů příjmů sektoru vládních institucí považovali dva členové odhad za optimistický především kvůli vývoji příjmů u daně z přidané hodnoty. "Ovšem i někteří členové hlasující pro hodnocení predikce jako realistické viděli riziko spíše na straně nadhodnocení predikce příjmů," uvádí stanovisko.

Z odhadů ministerstva financí vyplývá, že příjmy státu z DPH by letos měly stoupnout na 440,3 miliardy korun z loňských 426,5 miliardy korun. Naopak méně by měl letos stát získat na dani z příjmu fyzických osob, právnických nebo spotřební daně z minerálních olejů. V letech 2022 až 2023 by příjmy měly růst ze všech daní i pojistného.

Úkolem Výboru pro rozpočtové prognózy, ve kterém zasedají přední čeští ekonomové ze soukromé, veřejné i akademické sféry jmenovaní vládou na návrh Národní rozpočtové rady, je posuzovat makroekonomické a rozpočtové prognózy ministerstva financí. Jde o prognózy, které při sestavování rozpočtu a střednědobých rozpočtových výhledů použije nejen stát, ale také státní příspěvkové organizace, státní fondy, veřejné vysoké školy, zdravotní pojišťovny a další veřejné instituce. Výsledek posouzení je MF podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti povinno zohlednit při svých prognózách.

Témata:  Ministerstvo financí ekonomika

Aktuálně se děje

10. března 2025 11:24

Jednotné měsíční hlášení: Daňový expert odhaluje klíčové dopady nového návrhu

Minulý týden vláda schválila návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který má od ledna 2026 nahradit více než dvacet stávajících formulářů jedním elektronickým podáním. Cílem této legislativní změny je snížit administrativní zátěž zaměstnavatelů a zefektivnit komunikaci se státní správou. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Služební cesta: Co vše platí firma a jaké náhrady vám náleží

Cestovní náhrady jsou klíčovým tématem pro zaměstnavatele i zaměstnance, jelikož upravují výdaje spojené s pracovními cestami, jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Tento systém náhrad vymezuje, jaké výdaje jsou uznány jako pracovní náklady a jakým způsobem se mají proplácet. Je důležité pochopit, že cestovní náhrady nejsou pouze záminkou k refundaci nákladů, ale jsou podloženy právními předpisy, které zajišťují spravedlivé zacházení se zaměstnanci a správné vykazování výdajů pro zaměstnavatele.