Prognóza MF je podle výboru pro rozpočtové prognózy realistická

Pro vyhodnocení makroekonomické prognózy jako realistické hlasovalo na pondělním jednání výboru sedm z devíti členů, jeden člen považoval prognózu za optimistickou a jeden člen za obezřetnostní. ČTK o tom dnes informoval mluvčí Národní rozpočtové rady Janis Aliapulios.

Výbor jako realistickou vyhodnotil také predikci příjmů sektoru vládních institucí. Pro toto hodnocení hlasovalo šest členů výboru. Dva považovali odhad za optimistický a jeden člen se hlasování nezúčastnil.

"Většina členů výboru považovala makroekonomickou prognózu MF za realistickou a souhlasila s jejími hlavními závěry pro výhled růstu tuzemské ekonomiky v letech 2021 a 2022. Většina členů však zároveň zdůraznila, že struktura růstu je v jejich vlastních prognózách odlišná, přičemž nejčastěji členové výboru zmiňovali jimi předpokládaný rychlejší růst spotřeby domácností v letošním roce oproti prognóze MF, a naopak mírně slabší růst v roce příštím," uvádí stanovisko výboru.

Jeden člen výboru, který považoval prognózu za optimistickou, počítá s rozvolněním protipandemických opatření později, než očekává prognóza MF. Naopak člen výboru, který vyhodnotil prognózu jako obezřetnostní, očekává mírně vyšší růstu ekonomiky a také příznivější vývoj na trhu práce ve srovnání s prognózou ministerstva financí. "Členové Výboru se nicméně shodli na tom, že rizika prognózy jsou stále citelně zatížena nejistotou spojenou s pandemickým vývojem, který lze i nadále jen obtížně odhadovat," uvádí dále stanovisko.

V případě odhadů příjmů sektoru vládních institucí považovali dva členové odhad za optimistický především kvůli vývoji příjmů u daně z přidané hodnoty. "Ovšem i někteří členové hlasující pro hodnocení predikce jako realistické viděli riziko spíše na straně nadhodnocení predikce příjmů," uvádí stanovisko.

Z odhadů ministerstva financí vyplývá, že příjmy státu z DPH by letos měly stoupnout na 440,3 miliardy korun z loňských 426,5 miliardy korun. Naopak méně by měl letos stát získat na dani z příjmu fyzických osob, právnických nebo spotřební daně z minerálních olejů. V letech 2022 až 2023 by příjmy měly růst ze všech daní i pojistného.

Úkolem Výboru pro rozpočtové prognózy, ve kterém zasedají přední čeští ekonomové ze soukromé, veřejné i akademické sféry jmenovaní vládou na návrh Národní rozpočtové rady, je posuzovat makroekonomické a rozpočtové prognózy ministerstva financí. Jde o prognózy, které při sestavování rozpočtu a střednědobých rozpočtových výhledů použije nejen stát, ale také státní příspěvkové organizace, státní fondy, veřejné vysoké školy, zdravotní pojišťovny a další veřejné instituce. Výsledek posouzení je MF podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti povinno zohlednit při svých prognózách.

Témata:  Ministerstvo financí,  ekonomika