Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Analytici: Vývoj inflace překvapil, zůstane kolem dvou procent

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vývoj inflace v lednu podle analytiků překvapil, především kvůli vývoji cen potravin. Ekonomové čekali totiž pokles meziroční inflace v lednu pod dvě procenta. V dalších měsících tak lze podle nich očekávat inflaci nadále kolem dvou procent, protože se mimo jiné obnoví růst cen pohonných hmot kvůli zdražující ropě. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Podle nich tak data potvrdila, že začátek roku je vždy spojen s vyšší nejistotou ohledně vývoje cen. Tu navíc letos umocnila pandemie, upozornili.

Spotřebitelské ceny v lednu pošesté za sebou zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,2 procenta z prosincových 2,3 procenta. Nejvíce to ovlivnily ceny za bydlení. Proti loňskému lednu výrazně zdražil alkohol a tabák, naopak znovu zlevnily poštovní služby a telekomunikace. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 1,3 procenta.

"Začátek každého kalendářního roku je obvykle spojen s vyšší nejistotou cenového vývoje. Specifikem letošního ledna byla navíc probíhající pandemie covidu 19 a restriktivní vládní omezení, což mohlo vytvářet určité komplikace při sběru dat. Nejvyšší překvapení se koncentrovalo u potravin," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

S meziroční inflací lehce nad dvěma procenty je podle něj nutné počítat i v nadcházejících měsících. "Rychle totiž roste cena ropy, což se promítne do vyšších cen v oddílu doprava. Další zrychlování cen lze pravděpodobně očekávat i v případě potravin," uvedl.

Nejistota odhadu lednové inflace je tradičně vysoká i podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera, protože začátkem roku se mění řada cen. "Za menším než očekávaným zpomalením stály opět rozkolísané ceny potravin, jejichž meziměsíční lednový růst byl nejvyšší v historii časové řady od roku 2000," upozornil.

Nicméně podle Seidlera lednový nad očekávání silný růst potravin nemusí být pro letošní inflaci až tak významný, protože ceny potraviny mohou v příštích měsících překvapit opačným vývojem. "Z toho důvodu prozatím neměníme náš odhad, že inflace v letošním roce zpomalí blízko ke dvěma procentům," uvedl.

I podle analytika ČSOB Petra Dufka bylo skokové zvýšení cen potravin poněkud překvapivé. "Na druhou stranu je však pravděpodobné, že nejde o začátek nového inflačního trendu, ale spíše o odeznívání dřívějších (předvánočních) cenových akcí, takže jde spíš o jednorázový efekt," uvedl. V dalších měsících očekává inflaci kolem dvou procent a ve druhé polovině roku její pokles pod dvě procenta.

Nicméně podle analytika UniCredit Bankn Patrika Rožumberského se inflace i přes nečekaně mírný lednový pokles zřejmě blíží svému dnu. "Prostor pro další zlevňování se vyčerpává nejen v případě potravin ale i energií. Podstatnější zdražení se dá vlivem růstu cen ropy očekávat u pohonných hmot, u nichž navíc začne hrát roli nízká loňská základna. V dalších měsících nás tedy spíš než další pokles inflace čeká její stabilita či mírný růst," uvedl.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče vyšší lednová inflace může mít výrazný vliv na celoroční vývoj inflace, který kvůli vyšší zahajovací úrovni může zůstat nad dvěma procenty i v dalších měsících. Zároveň ale uvedl, že Česká národní banka nebude muset na vyšší než očekávanou inflaci reagovat rychlým zpřísněním své měnové politiky. "Za vyšším cenovým růstem jsou v případě letošního ledna totiž položky, na něž nastavení úrokových sazeb nemá výrazný vliv," uvedl.

Témata:  inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.