Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nové covidové programy, včetně kompenzačního bonusu za 1000 korun, jsou fiaskem

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Podnikatelé mohou od těchto chvil, přesněji od dnešní deváté hodiny ranní, žádat o podporu v rámci programu COVID Nepokryté náklady. Nárok na dotaci mají ti z nich, kteří za leden až březen zaznamenali propad tržeb alespoň o 50 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského nebo předloňského roku.

Na novou generaci „covidových“ programů, mezi něž patří právě i COVID Nepokryté náklady, však podnikatelé nedosahují snadno. K této nové generaci náleží ještě nová podoba kompenzačního bonusu, až tisícikorunového, a také program COVID 21.  

Z hlediska podnikatelů je základním problémem všech těchto nových programů to, že zahrnují poměrně přísnou podmínku zmíněného alespoň padesátiprocentního propadu tržeb. Vzhledem k tomu, že se řada podnikatelů v uplynulém roce snažila s pandemickou situací popasovat, zaznamenala mnohdy propad méně výrazný. Pokud třeba provozovatel restaurace přešel na prodej o okénka, vykazuje často zhruba třetinový propad tržeb. Nemá tak nárok na čerpání z nové generace „covidových“ programů. Zato jeho konkurent, který na pandemickou situaci nijak nereagoval, místo otevření okénkového výdeje zůstal doma, nyní čerpat může.  

Podmínka padesátiprocentního poklesu tržeb je tedy nejen stanovena přísně, ale navíc ještě trestá ty podnikatele, kteří se prokázali jako akceschopnější a dokázali si zákazníky flexibilně získat i ve ztížených podmínkách. Přesně tento typ podnikatelů, akceschopných a flexibilních, je celospolečensky přínosnější než ti jejich kolegové, kteří se se ztíženými podmínkami „porvat“ odmítli.  

Nevhodně nastavené podmínky čerpání programů nové generace odrážejí právě i čísla shrnující dosavadní zájem o ně. Například v případě nového, až tisícikorunového kompenzačního bonusu ministerstvo financí předpokládalo, že si o něj zažádá až 400 tisíc osob. Ve skutečnosti byl zatím tento bonus vyplacen za únor 85 tisícům osob, za březen pak 69 tisícům a za duben zatím ani ne 1500 žadatelům. I když přičteme žádosti o čerpání z programu COVID 21, přes tři tisíce, stále zdaleka nejsme ani na polovině osob, které měly podle ministerstva financí čerpat nový kompenzační bonus.   

Starý, pětisetkorunový bonus přitom v každém z jeho celkem šesti bonusových obdobích dostávalo vyplacený průměrně zhruba 137 tisíc osob. Popularita současné podoby kompenzačního bonusu tak dramaticky zaostává. Lze hovořit o fiasku.  

Témata:  Koronavirus COVID-19,  ekonomika,  podnikatelé,  Peníze

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.