Penzisté mající ročně v součtu vlastní příjmy ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo pronájmu ve výši 840 tisíc Kč a více nebudou muset za rok 2016 zdaňovat celý důchod. Konkrétní daňová úspora závisí na výši důchodu, minimálně však bude dosahovat téměř 20 tisíc korun.
Domovy pro seniory jsou po celé republice přeplněné a nepomáhá ani to, že se stále staví nové. A téměř plné jsou i soukromé domovy, kde lidé za pobyt zaplatí i několikanásobně více.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová se brání tvrzení, že zvyšování důchodů je na úkor budoucích generací. Podle ní současní senioři celý život pracovali a naše společnost jim to proto dluží.
V Česku žije téměř 2,4 milionu lidí, kteří pobírají starobní důchod. Ten ale vždy nepokryje všechny životní náklady a zadlužených seniorů přibývá. Letos v červnu mělo 84 699 lidí exekuci z důchodu. Navíc podle letošního průzkumu Českého statistického úřadu je 15 procent tuzemských penzistů žijících samo ohroženo chudobou. Řada důchodců řeší svou finanční situaci návratem do práce. A těch, kteří se rozhodnou přilepšit si k důchodu, je rok od roku víc. Na konci roku 2015 si k penzi přivydělávalo 356 tisíc seniorů. V roce 1996 to bylo necelých 170 tisíc lidí.
Vláda rozhodla o zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let. Jediným důvodem jsou ale volby a populistická snaha získat voličské hlasy. Na vytvoření stropu není racionálního vůbec nic.
Vláda stanovila strop odchodu do důchodu na 65 let. Přijala tak návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Hranice odchodu do důchodu je pevně určena ve všech zemích Evropské unie.
V Evropské unii je 13 zemí, ve kterých se odchází do důchodu v 65 letech. V 11 zemích mají tuto hranici ještě nižší. O tom, zda bude i v České republice věk odchodu do důchodu pevně určen, případně v kolika letech, rozhodne vláda. Ministerstvo práce asociálních věcí předkládá dva variantní návrhy – 65 a 67 let.
Ve vládní koalici se schyluje k další bouři. Tentokrát se ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL nejsou schopny dohodnout na tom, v kolika letech mají lidé odcházet do důchodu. Ministryně Marksová bojuje za pevnou hranici 65 let. Ministr financí Andrej Babiš to označuje za předvolební populismus ČSSD.
Senátor Zbyněk Linhart se zaměřil na statistiku, která říká, že si čeští senioři nemají na co stěžovat. Závidět by jim totiž mohli důchodci ze všech vyspělých zemí světa. Podle senátora je tu ale problém, o kterém se nemluví.
Dnešní mladá generace stále pořádně neví, v kolika letech půjde do důchodu. Důchodový se totiž každý rok zvyšuje. S tím by ale brzy mohl být konec, vláda chce zavést maximální věkovou hranici, kdy by lidé do penze chodili. V důchodu by měli trávit čtvrtinu života.
Na vysoké zaměstnanosti se v České republice podílejí hlavně lidé vyššího věku. V průběhu posledních dvaceti let se počet pracujících starších 60 let zvýšil o 188 tisíc na 356 tisíc v roce 2015. Informuje Český statistický úřad.
Ekonomická situace seniorů v Česku je dlouhodobě bezútěšná, nyní by se však mohlo začít blýskat na lepší časy. Senioři by totiž mohli výrazně ušetřit na lécích.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v červnu vyplatila důchod 583 klientům, kterým k 30. 6. 2016 bylo sto a více let. Nejstarší příjemkyně důchodu v červnu byla žena z Jihomoravského kraje, narozená v roce 1907. V současnosti je podle evidence ČSSZ nejstarší důchodkyní žena ročníku narození 1908, taktéž z Jihomoravského kraje. Nejstarší muž, pobírající důchod, se narodil roku 1909 a žije v Libereckém kraji.
Propojit seniory se svou rodinou i s celým světem prostřednictvím moderních technologií pomůže nová aplikace z dílny brněnské vývojářské firmy Oscar Senior. Ta se svým nápadem „tabletů pro prarodiče“ zaujala ve Spojených státech i v řadě inovačních soutěží. Cenami ověnčená aplikace, která je ke stažení zdarma, umožňuje seniorům bezpečný vstup do digitálního světa, zároveň jim pomáhá vystoupit ze sociálního vyloučení, ve kterém se stále častěji ocitají. Do budoucna by se aplikace mohla napojit také na systém elektronického zdravotnictví.
Po pečovatelském domě v Sokolově se šíří štěnice. Senioři z toho viní zřizovatele, sokolovskou radnici. K problému se prý město staví laxně a neinformovalo o tom ani hygieniky. S jejich likvidací se sice už začalo, ale není plošná, a tím pádem ani účinná.
Výše penzí je častým předmětem diskuzí a hádek nejen mezi poslanci a politiky, ale i v rámci široké veřejnosti. Zatímco lidé volají po co nejvyšších důchodech, politici jsou v tomto ohledu střídmí. Přiznávají sice, že by penze mohly být vyšší, není na ně ale kde vzít.
Lidé, kteří žijí v domovech pro seniory, jsou ohroženi nevhodnými kombinacemi léčiv. Naopak některé přípravky jim vůbec předepsány nebyly, přestože by je potřebovali, ukázala odborná analýza o které informuje dnešní vydání Lidových novin.
Kvůli malým odvodům by osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohly dosáhnout jen na nízkou penzi. V dopise živnostníkům to uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí, čímž řadu OSVČ náležitě pobouřilo. Kolik si ale mají spořit na důchod? A má to pro ně vůbec význam? O tom se diskutovalo v pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou.
„Na starobní důchod mám nárok – je mi 65 a odpracoval jsem 15 let.“ Ne, tato podmínka již neplatí. „Nemám odpracováno 35 let, zůstanu do smrti bez důchodu.“ Nikoliv. Zákonné podmínky pro získání nároku na starobní důchod mají několik variant. Toto jsou příklady situací, které pracovníci správ sociálního zabezpečení klientům vysvětlují, informuje ČSSZ.
Češi by měli mít jasnou představu, kdy půjdou do důchodu. Vláda dnes projedná návrh, aby pro odchod na penzi platila maximální hranice 65 let. V současné době je praxe taková, že mužům i ženám se každý rok věková hranice posunuje.
Trvalý pobyt na úřadech (ohlašovnách) má v současné době více než 380 tisíc lidí. Situaci je třeba vyřešit, lidé totiž tento institut často zneužívají a samosprávy nemají dostatečné nástroje, jak tomu zabránit. Co v dané věci chystá Ministerstvo vnitra, i mnoho dalších informací, zaznělo na Krajském setkání pro Královéhradecký kraj, které uspořádal Svaz měst obcí ČR. Debatovalo se také o stále vyšším věkovém průměru obyvatel České republiky a evropských dotacích.
Velký pátek ani Velikonoční pondělí výplatní termíny důchodů nemění. Jen jeden výplatní termín důchodů změní letošní červencové státní svátky. Důchody, které mají být vyplaceny ve středu 6. července, tedy v den, na který letos připadá státní svátek spojený s výročím upálení mistra Jana Husa, budou vyplaceny o den později, tedy ve čtvrtek 7. července.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v prosinci loňského roku evidovala bezmála 80 tisíc exekucí včetně insolvencí na vyplácené důchody. Jejich počet opět stoupl, meziročně o 6,21 %. Také počet exekučních a insolvenčních srážek z dávek nemocenského pojištění prudce roste. Za celý loňský rok jich ČSSZ provedla více než 130 tisíc, což je dvakrát tolik oproti roku 2013. Vyjádřeno v korunách: ČSSZ na srážkách z důchodu a nemocenských dávek vyplatila za loňský rok oprávněným osobám (věřitelům klientů) přes 2 miliardy, z toho z důchodů 1,84 mld. Kč.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
