Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda schválila věkový strop, do důchodu se bude odcházet v 65 letech

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Vláda stanovila strop odchodu do důchodu na 65 let. Přijala tak návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Hranice odchodu do důchodu je pevně určena ve všech zemích Evropské unie.

„Není přece reálné, aby lidé byli nuceni pracovat ve věku starším 65 let. Pro některé profese je i tato hranice příliš vysoká, návrh, který zohlednění náročnost vybraných profesí, připravujeme. Po šedesátém roce věku totiž prudce stoupá invalidita a zaměstnavatelé už dnes nechtějí zaměstnávat lidi nad 55,“ uvedla Michaela Marksová.Ministryně Marksová podporuje hranici zastropování věku odchodu do důchodu v 65 letech dlouhodobě. Vychází mimo jiné ze závěrů Odborné komise pro důchodovou reformu, která navrhla, aby očekávaná doba strávená ve starobním důchodu byla pro všechny generace stejná a činila v průměru čtvrtinu celkové doby života.Vláda přijala i návrh, který počítá s tím, že MPSV každých pět let předloží vládě zprávu o důchodovém systému se zřetelem na demografickou situaci a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. Navrhovanou hranici důchodového věku 65 let tak dosáhnou dle současné legislativní úpravy muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem v roce 2030. Ženy se dvěma a více dětmi pak tento věk dosáhnou později, posledními budou ženy s 5 a více dětmi, u kterých bude hranice 65 let dosažena až v roce 2037. Návrh stropu tak nebude mít po dobu nejbližších 14 let žádný dopad na odchody do starobního důchodu, proto ani nebude oslabovat či jinak ovlivňovat rovnováhu veřejných financí.

Témata:  Michaela Marksová důchodci důchody

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

19. prosince 2025 9:39

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Důchody OSVČ: proč skutečná penze neodpovídá očekáváním

Výpočet starobního důchodu u osob samostatně výdělečně činných má spoustu nuancí, které se snadno přehlédnou. Mnoho živnostníků očekává vyšší penzi, než jakou nakonec přizná Česká správa sociálního zabezpečení. Tento článek srozumitelně vysvětluje, co u důchodů OSVČ skutečně rozhoduje, a uvádí na pravou míru nejčastější omyly, které na Banky.cz v praxi vídáme denně.