Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda schválila věkový strop, do důchodu se bude odcházet v 65 letech

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Vláda stanovila strop odchodu do důchodu na 65 let. Přijala tak návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Hranice odchodu do důchodu je pevně určena ve všech zemích Evropské unie.

„Není přece reálné, aby lidé byli nuceni pracovat ve věku starším 65 let. Pro některé profese je i tato hranice příliš vysoká, návrh, který zohlednění náročnost vybraných profesí, připravujeme. Po šedesátém roce věku totiž prudce stoupá invalidita a zaměstnavatelé už dnes nechtějí zaměstnávat lidi nad 55,“ uvedla Michaela Marksová.Ministryně Marksová podporuje hranici zastropování věku odchodu do důchodu v 65 letech dlouhodobě. Vychází mimo jiné ze závěrů Odborné komise pro důchodovou reformu, která navrhla, aby očekávaná doba strávená ve starobním důchodu byla pro všechny generace stejná a činila v průměru čtvrtinu celkové doby života.Vláda přijala i návrh, který počítá s tím, že MPSV každých pět let předloží vládě zprávu o důchodovém systému se zřetelem na demografickou situaci a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. Navrhovanou hranici důchodového věku 65 let tak dosáhnou dle současné legislativní úpravy muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem v roce 2030. Ženy se dvěma a více dětmi pak tento věk dosáhnou později, posledními budou ženy s 5 a více dětmi, u kterých bude hranice 65 let dosažena až v roce 2037. Návrh stropu tak nebude mít po dobu nejbližších 14 let žádný dopad na odchody do starobního důchodu, proto ani nebude oslabovat či jinak ovlivňovat rovnováhu veřejných financí.

Témata:  Michaela Marksová důchodci důchody

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy