Premiér Petr Fiala (ODS) při příležitosti 35. výročí sametové revoluce vyzval podle serveru Globe24.cz voliče k podpoře dalšího funkčního období své vlády. Slíbil, že by Češi mohli díky jeho politice dosáhnout na úroveň platů v Německu a Rakousku. Navzdory ostré kritice Fiala trvá na svém a zdůrazňuje, že sebevědomí je klíčem k úspěchu.
Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Eurostat, resp. ČSÚ letos v průběhu roku postupně opravuje a reviduje čísla ke schodku státního rozpočtu v roce 2023. Započítal tudíž do schodku dluh, který vláda vyvedla mimo rozpočet, zjevně aby si schodek opticky snížila. A také vládě odmítl započítat část dividendy ČEZ, kterou si vláda v rozporu s mezinárodní metodikou započítala celou.
Česká vláda oznámila vznik nového středoškolského oboru nazvaného všeobecné lyceum, který bude spuštěn od příštího roku. Tento krok je součástí snahy modernizovat český vzdělávací systém a přizpůsobit ho potřebám společnosti ve 21. století. Novinku v úterý představil premiér Petr Fiala společně s ministrem školství Mikulášem Bekem.
Český premiér Petr Fiala je letos společně se svými protějšky Viktorem Orbánem a Robertem Ficem vůbec nejlépe placeným předsedou vlády kterékoli ze zemí EU. Vyplývá to z údajů maďarské neziskové organizace Átlátszo.
Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval dva nové členy vlády na Pražském hradě. Lukáš Vlček, dosavadní poslanec, převzal ministerstvo průmyslu a obchodu po Josefu Síkelovi, který byl nominován na pozici eurokomisaře. Novým ministrem pro místní rozvoj se stal Petr Kulhánek, který dříve působil jako hejtman Karlovarského kraje a nahrazuje Ivana Bartoše, předsedu Pirátů, který byl odvolán.
Za minimálního zájmu médií ve středu Český statistický úřad odpálil bombu. Zhoršil dosavadní údaje o schodku loňského hospodaření Fialovy vlády skoro o 60 miliard korun, tedy natolik, že deficit za rok 2023 dokonce převyšuje ten, který vykázal Babišův kabinet v prvním covidovém roce 2020.
Platy státních zaměstnanců vzrostou od ledna o 1400 korun, oznámil premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s odbory. Změna má kompenzovat pokles reálných příjmů způsobený inflací, přičemž nejvíce pomůže těm, kteří byli inflací nejvíce zasaženi.
Fialova vláda loni hospodařila s větším schodkem než ta Babišova v roce 2020, tedy v prvním roce covidové pandemie. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad na základě konzultace s Eurostatem v rámci takzvané notifikace.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se rozhodl zkrátit svou návštěvu Spojených států a do České republiky se vrátí v neděli místo plánovaného úterý. Tuto informaci sdělil v pátek České televizi (ČT). V pondělí jej čeká schůzka s premiérem Petrem Fialou (ODS), na které rovněž oznámí rezignaci na svou pozici ve vládě.
Premiér Petr Fiala (ODS) plánuje navrhnout odvolání Ivana Bartoše, předsedy Pirátů, z funkcí vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Svůj krok zdůvodnil tím, že podle něj Bartoš nezvládá efektivně řídit digitalizaci stavebního řízení. Od středy převezme tuto agendu tým pod vedením ministra dopravy Martina Kupky (ODS).
Krajské a senátní volby se navzdory záplavám v pátek a sobotu uskuteční. Vláda věří, že je schopna zajistit hlasování i v oblastech postižených povodněmi, oznámil v pondělí večer na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).
V Česku má intenzivně pršet až do pondělní noci. Odborníci varují, že by za určitých okolností mohlo dojít k opakování povodňových situací z let 1997 a 2002. Premiér Petr Fiala proto svolal Ústřední krizový štáb, který se v pátek ráno sešel na ministerstvu vnitra za přítomnosti šéfa resortu Víta Rakušana.
Proč statistika Eurostatu vykazuje o zhruba 45 miliard vyšší schodek loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023? Vždyť čísla Eurostatu, která přejímá i ČSÚ, hovoří o loňském schodku ústředních vládních institucí ve výši takřka 334 miliard, zatímco ministerstvo uvádí schodek necelých 289 miliard.
Sociolog Daniel Prokop upozorňuje, že rodiny s dětmi měly během Kalouskovy éry lepší daňové podmínky díky vyšším slevám na daních, což jim poskytovalo větší finanční podporu než dnes. Podle něj je problémem současný daňový systém, který nebyl dostatečně upraven vládami Andreje Babiše a Petra Fialy. Kritizuje zejména nemožnost plně využít slevu na poplatníka a nízké daňové úlevy pro pracující rodiny, což zhoršuje jejich ekonomickou situaci. Tato neefektivní daňová politika má za následek, že rodiny dnes čelí vyšším finančním zátěžím.
Často slýchaným steskem je ten, že Babišova vláda přenechala té současné veřejnou kasu s prudce narůstajícími mandatorními výdaji. Které se tedy nyní zásadně podílejí na varovném faktu, že výdaje Fialovy vlády za čtyři roky jejího působení překonají její příjmy o historicky rekordních zhruba 1100 miliard korun, tedy 1,1 bilionu korun. A které tedy zabraňují současné vládě prosazovat razantnější ozdravné kroky, neboť jí Babiš zúžil manévrovací prostor pro redukci výdajů.
Rozpočet na příští rok se pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu. Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, i proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců.
Fialova vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, pokud tedy bude v příštím roce schodek kolem uváděných 230 miliard. Tu Babišovu „trumfne“ i po očištění o inflaci
MotoGP se vrací do Brna po pěti letech. Premiér Fiala oznámil, že závody se příští rok uskuteční díky podpoře státu a spolupráci s promotérem, Autoklubem ČR, Jihomoravským krajem a městem Brno.
Odboráři a vláda se v úterý nedohodli na navýšení platů ve veřejném sektoru od září, a proto se zvažují další možnosti. Jednání budou pokračovat ve středu před zasedáním vlády, přičemž navýšení je pravděpodobně plánováno až na začátek příštího roku, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. Informaci přinesl server Globe24.cz.
Pro letošní navýšení platů ve veřejném sektoru už ve vládní rozpočtové rezervě nezbyly žádné prostředky. Ministerstva se nyní snaží najít finance ve svých vlastních rozpočtech na zářijové zvýšení tarifů. Od ledna však platy pracovníků veřejné správy i státu porostou, uvedl premiér Petr Fiala v nedělním pořadu Partie televize Prima CNN.
Debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok byla v minulých letech v tuto dobu v plném proudu. Kabinet Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku změnil rozpočtová pravidla a technický návrh rozpočtu se nemusí schvalovat ani zveřejňovat. Má pro to důvod. Lidé se nebudou tolik ptát, kde se vlastně na látání schodku vezmou peníze. Protože i příští rok schodek podle všeho přeskočí 200 miliard korun, což veřejnost vnímá jako nesplnění slibu ozdravení veřejných financí.
Premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu setká s předsedou odborů Josefem Středulou, aby projednali plánované zvýšení platů státních zaměstnanců, které by mělo začít již v září. Středula vyzval ODS, aby s tímto návrhem souhlasila, a vyjádřil víru, že přesvědčí premiéra. Pokud se dohoda neuskuteční, odbory varovaly, že budou uvažovat o stávce. Návrh se týká až 850 tisíc zaměstnanců.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
