Premiér Petr Fiala (ODS) při příležitosti 35. výročí sametové revoluce vyzval podle serveru Globe24.cz voliče k podpoře dalšího funkčního období své vlády. Slíbil, že by Češi mohli díky jeho politice dosáhnout na úroveň platů v Německu a Rakousku. Navzdory ostré kritice Fiala trvá na svém a zdůrazňuje, že sebevědomí je klíčem k úspěchu.
Eurostat, resp. ČSÚ letos v průběhu roku postupně opravuje a reviduje čísla ke schodku státního rozpočtu v roce 2023. Započítal tudíž do schodku dluh, který vláda vyvedla mimo rozpočet, zjevně aby si schodek opticky snížila. A také vládě odmítl započítat část dividendy ČEZ, kterou si vláda v rozporu s mezinárodní metodikou započítala celou.
Naplánovaný státní rozpočet na příští rok se od toho pravděpodobně reálného liší jako málokdy. Pokouší se vláda údajnými výdaji na povodňové škody zakrýt rozpočtové díry za desítky miliard?
Národní rozpočtová rada nevídaně sepsula návrh státního rozpočtu na příští rok. Našla v něm "díry" minimálně za 45 miliard korun. Loňský rozpočet si zase zpětně berou do parády ČSÚ a Eurostat; opět nevídaně přitom loňská vládní čísla letos revidují a opravují – směrem k horšímu.
Za minimálního zájmu médií ve středu Český statistický úřad odpálil bombu. Zhoršil dosavadní údaje o schodku loňského hospodaření Fialovy vlády skoro o 60 miliard korun, tedy natolik, že deficit za rok 2023 dokonce převyšuje ten, který vykázal Babišův kabinet v prvním covidovém roce 2020.
Platy státních zaměstnanců vzrostou od ledna o 1400 korun, oznámil premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s odbory. Změna má kompenzovat pokles reálných příjmů způsobený inflací, přičemž nejvíce pomůže těm, kteří byli inflací nejvíce zasaženi.
Fialova vláda loni hospodařila s větším schodkem než ta Babišova v roce 2020, tedy v prvním roce covidové pandemie. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad na základě konzultace s Eurostatem v rámci takzvané notifikace.
Vláda dnes schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard korun, což je o 11 miliard více než původní návrh ministerstva financí z konce srpna. Tyto dodatečné prostředky budou použity na odstranění škod způsobených zářijovými povodněmi.
Krajské a senátní volby se navzdory záplavám v pátek a sobotu uskuteční. Vláda věří, že je schopna zajistit hlasování i v oblastech postižených povodněmi, oznámil v pondělí večer na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).
Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Jednání o zvyšování platů státních zaměstnanců pokračují s cílem implementace od ledna 2025. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že zvýšení bude cílené na zaměstnance s nízkými a středními příjmy, nikoliv plošné. Odhady však naznačují, že státní rozpočet čeká náklad přes 24 miliard korun. Vyvstávají otázky, zda je navýšení o 8 procent rozumné v kontextu ztrátového státního rozpočtu, zvlášť když vláda usiluje o ambicióznější cíl než soukromý sektor.
Proč statistika Eurostatu vykazuje o zhruba 45 miliard vyšší schodek loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023? Vždyť čísla Eurostatu, která přejímá i ČSÚ, hovoří o loňském schodku ústředních vládních institucí ve výši takřka 334 miliard, zatímco ministerstvo uvádí schodek necelých 289 miliard.
Sociolog Daniel Prokop upozorňuje, že rodiny s dětmi měly během Kalouskovy éry lepší daňové podmínky díky vyšším slevám na daních, což jim poskytovalo větší finanční podporu než dnes. Podle něj je problémem současný daňový systém, který nebyl dostatečně upraven vládami Andreje Babiše a Petra Fialy. Kritizuje zejména nemožnost plně využít slevu na poplatníka a nízké daňové úlevy pro pracující rodiny, což zhoršuje jejich ekonomickou situaci. Tato neefektivní daňová politika má za následek, že rodiny dnes čelí vyšším finančním zátěžím.
Česko mohlo již příští rok hospodařit vyrovnaně, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Jak to?
V příštím roce se minimální mzda zvýší o 1900 Kč, z aktuálních 18.900 Kč na 20.800 Kč měsíčně. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Původní odhad ministerstva z počátku srpna předpokládal nárůst na 20.600 Kč, což byl návrh zaslaný do meziresortního připomínkového řízení.
Odbory a opoziční strany ostře protestují proti návrhu novely zákoníku práce, která by mohla prodloužit zkušební lhůty pro nové zaměstnance. Hnutí ANO plánuje ve Sněmovně blokovat změny a zachovat současnou délku zkušební doby, avšak ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) je rozhodně proti jakýmkoli úpravám.
Rozpočet na příští rok se pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu. Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, i proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců.
Návrh státního rozpočtu na příští rok, zveřejněný se zpožděním, počítá se schodkem 230 miliard korun, což je o 22 miliard méně než letos. Ministr financí Zbyněk Stanjura oznámil, že rozpočet přinese více prostředků pro ministerstva vnitra, dopravy a školství, čímž dojde k výraznému zlepšení v těchto klíčových oblastech oproti červnovému návrhu.
Fialova vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, pokud tedy bude v příštím roce schodek kolem uváděných 230 miliard. Tu Babišovu „trumfne“ i po očištění o inflaci
Penzijní reforma, která teprve čeká na projednání v Poslanecké sněmovně, se dočká úpravy ještě před jejím schválením. Koalice se rozhodla změnit plán automatického zvyšování věku odchodu do důchodu. Zatímco původně se měl věk prodlužovat až o dva měsíce ročně, nově by měl růst maximálně o jeden měsíc za rok.
Vláda a odbory se nedohodly na plánovaném zvýšení platů státních úředníků, které mělo začít v září. Kabinet navrhoval zvýšení platů pouze malému počtu státních zaměstnanců, a to o tři až pět procent, což odbory považují za nedostatečné. Odbory obvinily vládu z nátlaku, že pokud neakceptují její návrh, nemusí k žádnému zvýšení platů od září 2024 vůbec dojít.
Odboráři a vláda se v úterý nedohodli na navýšení platů ve veřejném sektoru od září, a proto se zvažují další možnosti. Jednání budou pokračovat ve středu před zasedáním vlády, přičemž navýšení je pravděpodobně plánováno až na začátek příštího roku, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. Informaci přinesl server Globe24.cz.
Americká Westinghouse Electric Company podala odvolání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, čímž zpochybnila rozhodnutí společnosti ČEZ upřednostnit Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) jako hlavního dodavatele pro plánovanou výstavbu dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
