Vláda konečně trochu pochopila, zač si ji daňoví poplatníci platí, a už alespoň připouští, že předloží návrh rozpočtu na rok 2026 i nové Sněmovně. V dnešních televizních debatách to připustil vicepremiér Vít Rakušan nebo ministr zemědělství Marek Výborný.
Je to celkem zapeklitá situace. Prezident republiky nechce pověřit sestavením nové vlády. Normálně vládne kabinet dosluhující. Dosluhující kabinet ale zase nechce předložit návrh rozpočtu na příští rok. S tím, že jej předloží nová vláda. Která ale zatím vlastně ani nemůže být pořádně sestavována. Vskutku paralýza. Někdo bude muset ustoupit. Nebo by tedy měl.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu!
Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.
Naplánovaný státní rozpočet na příští rok se od toho pravděpodobně reálného liší jako málokdy. Pokouší se vláda údajnými výdaji na povodňové škody zakrýt rozpočtové díry za desítky miliard?
Národní rozpočtová rada nevídaně sepsula návrh státního rozpočtu na příští rok. Našla v něm "díry" minimálně za 45 miliard korun. Loňský rozpočet si zase zpětně berou do parády ČSÚ a Eurostat; opět nevídaně přitom loňská vládní čísla letos revidují a opravují – směrem k horšímu.
Za minimálního zájmu médií ve středu Český statistický úřad odpálil bombu. Zhoršil dosavadní údaje o schodku loňského hospodaření Fialovy vlády skoro o 60 miliard korun, tedy natolik, že deficit za rok 2023 dokonce převyšuje ten, který vykázal Babišův kabinet v prvním covidovém roce 2020.
Fialova vláda loni hospodařila s větším schodkem než ta Babišova v roce 2020, tedy v prvním roce covidové pandemie. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad na základě konzultace s Eurostatem v rámci takzvané notifikace.
Vláda dnes schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard korun, což je o 11 miliard více než původní návrh ministerstva financí z konce srpna. Tyto dodatečné prostředky budou použity na odstranění škod způsobených zářijovými povodněmi.
Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Proč statistika Eurostatu vykazuje o zhruba 45 miliard vyšší schodek loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023? Vždyť čísla Eurostatu, která přejímá i ČSÚ, hovoří o loňském schodku ústředních vládních institucí ve výši takřka 334 miliard, zatímco ministerstvo uvádí schodek necelých 289 miliard.
Česko mohlo již příští rok hospodařit vyrovnaně, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Jak to?
Často slýchaným steskem je ten, že Babišova vláda přenechala té současné veřejnou kasu s prudce narůstajícími mandatorními výdaji. Které se tedy nyní zásadně podílejí na varovném faktu, že výdaje Fialovy vlády za čtyři roky jejího působení překonají její příjmy o historicky rekordních zhruba 1100 miliard korun, tedy 1,1 bilionu korun. A které tedy zabraňují současné vládě prosazovat razantnější ozdravné kroky, neboť jí Babiš zúžil manévrovací prostor pro redukci výdajů.
Ministerstvo financí předložilo návrh státního rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 230 miliard korun. Premiér Petr Fiala oceňuje rekordní investice, zatímco Piráti a jejich předseda Ivan Bartoš kritizují nedostatek prostředků na výstavbu bydlení. Ekonomové hodnotí návrh jako kompromis mezi snižováním deficitu a podporou ekonomického růstu.
Rozpočet na příští rok se pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu. Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, i proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců.
Návrh státního rozpočtu na příští rok, zveřejněný se zpožděním, počítá se schodkem 230 miliard korun, což je o 22 miliard méně než letos. Ministr financí Zbyněk Stanjura oznámil, že rozpočet přinese více prostředků pro ministerstva vnitra, dopravy a školství, čímž dojde k výraznému zlepšení v těchto klíčových oblastech oproti červnovému návrhu.
Fialova vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, pokud tedy bude v příštím roce schodek kolem uváděných 230 miliard. Tu Babišovu „trumfne“ i po očištění o inflaci
Debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok byla v minulých letech v tuto dobu v plném proudu. Kabinet Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku změnil rozpočtová pravidla a technický návrh rozpočtu se nemusí schvalovat ani zveřejňovat. Má pro to důvod. Lidé se nebudou tolik ptát, kde se vlastně na látání schodku vezmou peníze. Protože i příští rok schodek podle všeho přeskočí 200 miliard korun, což veřejnost vnímá jako nesplnění slibu ozdravení veřejných financí.
Debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok byla v minulých letech v tuto dobu v plném proudu. Kabinet Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku změnil rozpočtová pravidla a technický návrh rozpočtu se nemusí schvalovat ani zveřejňovat. Má pro to důvod. Lidé se nebudou tolik ptát, kde se vlastně na látání schodku vezmou peníze. Protože i příští rok schodek podle všeho přeskočí 200 miliard korun, což veřejnost vnímá jako nesplnění slibu ozdravení veřejných financí.
Vláda vsadila na sestavování státního rozpočtu na příští rok v režimu utajení před médii i veřejností. Znemožňuje jí to tak komunikovat i o věcech, kterými by se mohla pochlubit.
Vláda vsadila na sestavování státního rozpočtu na příští rok v režimu utajení před médii i veřejností. Znemožňuje jí to tak komunikovat i o věcech, kterými by se mohla pochlubit.
Státní rozpočet letos v prvním pololetí hospodařil nejlépe od roku 2019, a to jak nominálně, tak reálně. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 178,6 miliardy korun. Ještě nižší než pololetní schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
Komentář Lukáše Kovandy: Změny v konsolidačním balíčku, které se podle dnešní zprávy Mladé fronty Dnes nejspíše podaří prosadit hnutí STAN, by v příštím roce připravily státní rozpočet o více než deset miliard korun – v porovnání se situací při prosazení stávající, nepozměněné podoby balíčku. Více než deset miliard korun přitom představuje zhruba třetinu výnosu, který měl státnímu rozpočtu balíček na příjmové straně v příštím roce zajistit. Nejde tudíž o žádné „drobné“.
21. října 2025 12:11
21. října 2025 11:48
20. října 2025 10:50
17. října 2025 16:01
16. října 2025 14:00
15. října 2025 11:41
13. října 2025 13:02
13. října 2025 12:40
10. října 2025 12:10
8. října 2025 11:44
8. října 2025 11:34
7. října 2025 10:56
6. října 2025 10:42
2. října 2025 17:10
30. září 2025 9:44
24. září 2025 11:01
Telefon a internet patří dnes mezi základní potřeby – umožňují být v kontaktu s rodinou, vyřizovat práci i jednat s úřady. Vláda proto dnes schválila novelu nařízení vlády č. 500/2021 Sb., o podmínkách poskytování zvláštních cen hlasové komunikační služby a služby přístupu k internetu osobám se zvláštními sociálními potřebami, která zajišťuje, že zvýhodněné tarify pro lidi v nouzi a osoby se zdravotním postižením budou fungovat i po zavedení nové „superdávky“.
Zdroj: Marie Dvořáková
Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.
