Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průměrná mzda vzrostla reálně téměř o čtyři procenta. Skvělá zpráva pro zaměstnance

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

„Vzhledem k pokračujícímu pnutí na trhu práce lze očekávat, že po celý letošní i příští rok porostou reálné mzdy. Díky tomu se bude zvyšovat spotřeba domácností, která je hlavním motorem růstu české ekonomiky. Lepší ohodnocení zaměstnanců povede k vyššímu výběru daně z přidané hodnoty i daně z příjmů fyzických osob,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhla úrovně 45 854 korun, což bylo o 2 797 korun více než ve stejném období o rok dříve. Nominální průměrná mzda meziročně vzrostla o 6,5 procenta. To vzhledem k velikosti inflace znamená, že reálná průměrná mzda vzrostla o 3,9 procenta.

Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo ve druhém čtvrtletí letošního roku mzdu v rozmezí 20 652 korun a 75 570 korun. Nejvyšší průměrnou mzdu pobírali Pražané. Její výše dosáhla úrovně 56 144 korun. Naopak nejnižší mzdy pobírali lidé v Karlovarském kraji, kde průměr činil pouze 39 031 korun.

Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnota je zkreslena vysoko příjmovými skupinami obyvatel. Vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy, kterou pobírá běžný zaměstnanec, je proto medián mezd. Ten vyjadřuje hodnotu mzdy, kterou dostává zaměstnanec přesně uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše mezd. Ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhl medián mezd hodnoty 38 529 korun, což bylo o 5,8 procenta více než ve stejném období o rok dříve.

Témata:  ekonomika,  platy / mzdy,  komentář,  Peníze

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy