Nájemce je povinen zajištovat a hradit běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Za ostatní opravy pak odpovídá pronajímatel. Nařízení o běžné údržbě a drobných opravách vymezuje, co tyto dva pojmy znamenají, a stanovuje finanční limity. Nyní se projednává novela tohoto nařízení, která předpokládá navýšení stávajících limitů.
Bankám a spořitelnám v Česku v roce 2024 stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 17,7 miliardy Kč na 121,7 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka.
Od nového roku se v ČR zrušila tzv. zaručená mzda a změnil se způsob zvyšování minimální mzdy. Zaměstnavatelé však musí brát ohled na zákoník práce, který jim ukládá zohlednit nejen vzdělání, ale i znalosti, dovednosti, povahu práce nebo třeba míru odpovědnosti a riziko škod. Zaměstnanec, který se cítí být diskriminován při poskytování mzdy, platu nebo odměny z dohody, se může obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce se stížností, popřípadě se se žalobou obrátit na soud. Jak to zaměstnance a zaměstnavatele dále ovlivní?
V roce 2013 měl průměrný Čech majetek v hodnotě zhruba 246 000 Kč. V roce 2023 už to bylo takřka 766 000 Kč. V uplynulých deseti letech tedy Češi – včetně nemluvňat a dětí – zbohatli v průměru o 520 000 Kč. Pokud ovšem zohledníme zhruba 50procentní inflaci, jež v daných deseti letech nastala, zbohatl průměrný Čech „pouze“ o 407 000 Kč. Protože zmíněných 766 000 Kč odpovídá v cenách roku 2013 necelým 653 000 Kč.
Průměrné ceny za hlídání dětí a úklid domácnosti v roce 2025 dosahují 199 Kč a 209 Kč za hodinu, což představuje nárůst v průměru o 15 Kč oproti loňskému roku. Zároveň však poptávka po těchto službách vzrostla o 25 %, což ukazuje že rodiny a domácnosti si nebojí říct o pomoc.
Podle nedávného průzkumu pracovního portálu Prace.cz dostalo během roku 2024 přidáno 42 % zaměstnanců. Přesto je více než polovina z nich stále nespokojena se svým příjmem, a 20 % dokonce řeší vážné finanční problémy. Jestli se to týká i vás, nečekejte, až bude ještě hůř. Zde několik tipů, co můžete udělat, abyste si polepšili.
Do konce roku zbývají necelé tři týdny, a i když se mnozí už vidí spíše u vánočního stromku nebo v horším případě řeší nákupy dárků, vyplatí se věnovat pár minut kontrole, zda za letošní rok využijete všechny výhody doplňkového penzijního spoření, stavebního spoření nebo letošní novinky – dlouhodobého investičního produktu. Zkontrolujte si, jestli vám neutíkají některé příspěvky či zvýhodnění.
Zdražuje se. Inflace roste a na to musí ČNB reagovat, dá se tedy čekat, že pokud nebylo listopadové snížení sazeb na nějaký čas poslední, to prosincové nejspíš bude. ČNB totiž rozhoduje o sazbách 19. prosince a další snížení je s velkým otazníkem. Hlavní 2T REPO sazba je na 4 %.
Český zahraniční obchod vykázal v říjnu kladné saldo čítající jedenáct miliard korun. Je to slabší výsledek, než s jakým se počítalo, ale přesto stále solidní, potvrzující letošní rekordní rok českého zahraničního obchodu.
Růst mezd ve třetím letošním čtvrtletí překvapil. Je vyšší, než se čekalo. Zaměstnanci zjevně úspěšně firmy tlačí k tomu, aby přidávaly a rychleji tak kompenzovaly pokles reálných příjmů, který byl v letech 2019 až 2024 v Česku prakticky nejvýraznější ze všech zemí OECD. V zásadě přitom platí, že čím větší firma, tím výrazněji přidává. Rychlejší přidávání může souviset také s konsolidačním balíčkem, jenž vstoupil v platnost letos. Balíček omezuje některé zaměstnanecké benefity, takže zaměstnanci jsou motivovanější žádat o kompenzaci za výpadek benefitů právě v podobě navýšení mezd.
Z důvodu zvýšení maximálního vyměřovacího základu zaplatí v nadcházejícím roce lidé s vysokými příjmy více na sociálním pojištění. Naopak ale mohou ušetřit na dani z příjmu díky posunutí výše průměrné mzdy. 23% sazbě daně totiž budou podléhat příjmy až nad daňový základ 1 676 052 korun.
Čechům od příštího roku vzrostou regulované platby za distribuci zemního plynu. V případě domácností to bude až o patnáct procent, vyplývá z příslušného cenového návrhu Energetického regulačního úřadu.
České firmy a podnikatelé mají možnost získat zpět DPH, kterou zaplatili v rámci EU. O vracení za minulý rok lze ale zažádat pouze do 30. září, samotný proces navíc často vyžaduje znalost specifik jednotlivých států. Jak při podání žádosti postupovat a na co si dát pozor?
„Vzhledem k pokračujícímu pnutí na trhu práce lze očekávat, že po celý letošní i příští rok porostou reálné mzdy. Díky tomu se bude zvyšovat spotřeba domácností, která je hlavním motorem růstu české ekonomiky. Lepší ohodnocení zaměstnanců povede k vyššímu výběru daně z přidané hodnoty i daně z příjmů fyzických osob,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Přivýdělek z brigády může zlepšit finanční situaci, ale zároveň může přinést i daňové komplikace. Pro některé brigádníky znamená letní přivýdělek nutnost podat daňové přiznání za rok 2024.
V roce 2024 jsou běžné bankovní účty nezbytnou součástí života většiny lidí. Přestože moderní technologie a pokroky v zabezpečení bankovních systémů výrazně zlepšily ochranu uživatelů, stále existují bezpečnostní rizika, která je třeba brát v úvahu. Odborníci ze serveru Banky.cz dali dohromady nejvýznamnější rizika spojená s každodenním používáním běžných bankovních účtů.
Letošní rok se nese v znamení návratu k růstu reálných mezd. Po dvou letech jejich propadu. Díky tomu se Čechům vrací nálada nakupovat. Takzvaná spotřebitelská recese odezněla. Přesto si čeští spotřebitelé budou ještě nějaký čas „lízat rány“. V uplynulých necelých pěti letech je v souhrnu potkal tak hluboký propad reálných mezd, jaký prakticky nesnese srovnání nikdy v ekonomicky vyspělém světě.
Státní rozpočet letos v prvním pololetí hospodařil nejlépe od roku 2019, a to jak nominálně, tak reálně. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 178,6 miliardy korun. Ještě nižší než pololetní schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
V rámci spotřebitelských úvěrů se na trhu objevují „benefity“ v podobě splátkových prázdnin. Jedná se o výhodu, nebo past pro spotřebitele? Ne každý poskytovatel spotřebitelského úvěru sdělí veškeré relevantní skutečnosti, aby se spotřebitel mohl rozhodnout, zda této možnosti vůbec využije.
Spotřebitelé v Česku jsou nečekaně silně při chuti utrácet. Letos v březnu tržby maloobchodu reálně stouply o 6,1 %. Čekal se přitom růst ani ne poloviční.
Víte, o kolik je letos vyšší minimální mzda oproti loňskému roku? Od ledna 2024 je to o 1 600 Kč za měsíc, výše minimální mzdy tak vzrostla na 18 900 Kč měsíčně. Na hodinu to činí 112,50 Kč. Jak v souvislosti s navýšením minimální mzdy stouply mzdy zaručené? Na tato témata se podívali odborníci pracovního portálu prace.cz.
Potřebujete dokončit rekonstrukci, ale úspory na vašem účtu se tenčí? Pomůže vám hypotéka na refundaci. Proplatí vám prostředky, které už jste do nemovitosti vložili. A dá vám tak peníze na dokončení oprav.
Spotřebitelská poradna dTestu se setkává s případy lidí, kterým vznikl dluh tak dávno, že už na něj zapomněli. Léta ho po nich totiž nikdo nevymáhal. Z ničeho nic jim však přišla výzva od advokátů vymahačské společnosti, ať dluh neprodleně uhradí, jinak na ně bude podána žaloba. Jde o prázdné výhrůžky, nebo musí spotřebitel naopak zbystřit? A jak se vůbec bránit těmto praktikám?
29. května 2025 12:20
28. května 2025 12:18
27. května 2025 13:03
27. května 2025 0:06
26. května 2025 9:45
23. května 2025 11:04
23. května 2025 10:39
22. května 2025 11:02
22. května 2025 10:33
21. května 2025 11:44
20. května 2025 12:26
19. května 2025 12:11
16. května 2025 11:16
16. května 2025 10:56
15. května 2025 12:42
Zlevňování pohonných hmot v Česku neustává, ceny benzinu i nafty dál klesly i v uplynulém týdnu a zůstávají nejnižší za několik let. Nejprodávanější benzin Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 33,71 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 43 haléřů na litru, v průměru nyní stojí 32,24 koruny za litr.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.
