Nová data Eurostatu ukazují paradox. Česká republika ještě nedohnala západní Evropu v platech, ale v některých klíčových životních nákladech už ano. Celková cenová hladina v Česku dosahuje 89,4 procenta průměru Evropské unie. Jsme tak stále levnější než Německo se 108,3 procenta nebo Rakousko se 113 procenty. Jenže celkový průměr zakrývá podstatný detail.
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Rok 2026 přináší řadu úprav, které se dotýkají mezd, důchodů, energií, podnikání i bydlení. Některé změny jsou na první pohled zřejmé a jejich dopad je snadno pochopitelný. Jiné působí nenápadně, ale mohou mít dlouhodobý vliv na osobní finance nebo pracovní podmínky. Přehled deseti klíčových novinek ukazuje, že vyplatí sledovat nejen to, co se projeví okamžitě, ale i to, co bude fungovat spíše v pozadí.
Meziroční růst průměrné reálné hrubé mzdy letos v třetím čtvrtletí mírně zaostal za očekáváním analytiků. Ti oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup o 4,6 procenta, zatímco ve skutečnosti vzestup činí 4,5 procenta. Průměrná mzda letos od července do září dosahovala hodnoty 48 295 korun.
Zlato láme rekord za rekordem, v dolarech i v korunách. V české měně dnes ráno žlutý kov poprvé v dějinách dosáhl psychologické úrovně 80 000 korun za troyskou unci, prodával se až za takřka 80 221 korun za unci, plyne z dat agentury Bloomberg. Vzestup ceny zlata je poslední dobou stále závratnější. Plyne to třeba i z výčtu jeho korunových cenových milníků dle Bloombergu.
Reálné mzdy rostly letos v prvním čtvrtletí rychleji, než analytici očekávali. To je klíčovým důvodem vyšších než předpokládaných dubnových maloobchodních tržeb. Oba údaje zveřejnil ČSÚ dnes.
Průměrný výdělek je zásadní pro každého zaměstnance. Díky němu zjistíte, kolik si vyděláte, jaká bude vaše výplata v době dovolené nebo kolik dostanete jako náhradu mzdy při pracovní neschopnosti. Podívejte se, co všechno do průměrného výdělku spadá a jak ho vypočítat.
Poslanecká sněmovna hlasy vládních poslanců v úterý přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a schválila zákon, který zvyšuje platy vrcholných politiků o 6,95 procenta. Plat řadového poslance nebo senátora se tak zvýší o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, premiér si polepší o 20 tisíc korun a bude pobírat 294 tisíc korun. Plat prezidenta republiky vzroste o necelých 24 tisíc na 365 tisíc korun měsíčně.
Od nového roku se v ČR zrušila tzv. zaručená mzda a změnil se způsob zvyšování minimální mzdy. Zaměstnavatelé však musí brát ohled na zákoník práce, který jim ukládá zohlednit nejen vzdělání, ale i znalosti, dovednosti, povahu práce nebo třeba míru odpovědnosti a riziko škod. Zaměstnanec, který se cítí být diskriminován při poskytování mzdy, platu nebo odměny z dohody, se může obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce se stížností, popřípadě se se žalobou obrátit na soud. Jak to zaměstnance a zaměstnavatele dále ovlivní?
Dávejte pozor na mezeru. Toto hlášení varuje cestující v anglicky mluvících zemích před prostorem mezi nástupištěm a vlakem. Pokud bychom tento výraz aplikovali na téma rovnosti odměňování mužů a žen, mohli bychom říci "dejte pozor na genderovou mzdovou propast". Rozdíly v platu mezi muži a ženami jsou v České republice stále alarmující, přičemž ženy na stejné pozici vydělávají méně. Evropská unie se snaží tento problém řešit prostřednictvím legislativních kroků.
Platy vrcholných politiků se v letošním roce zvýší o téměř sedm procent, zatímco v následujících letech budou růst maximálně o pět procent ročně.
Podle nedávného průzkumu pracovního portálu Prace.cz dostalo během roku 2024 přidáno 42 % zaměstnanců. Přesto je více než polovina z nich stále nespokojena se svým příjmem, a 20 % dokonce řeší vážné finanční problémy. Jestli se to týká i vás, nečekejte, až bude ještě hůř. Zde několik tipů, co můžete udělat, abyste si polepšili.
Mzdy ve veřejném sektoru i státní správě čeká v příštím roce růst. Podle vládního návrhu by si učitelé měli od ledna polepšit o sedm procent na tarifních platech, zatímco ostatní zaměstnanci státu a veřejné sféry by měli dostat přidáno paušálně 1400 korun k základnímu výdělku.
Růst mezd ve třetím letošním čtvrtletí překvapil. Je vyšší, než se čekalo. Zaměstnanci zjevně úspěšně firmy tlačí k tomu, aby přidávaly a rychleji tak kompenzovaly pokles reálných příjmů, který byl v letech 2019 až 2024 v Česku prakticky nejvýraznější ze všech zemí OECD. V zásadě přitom platí, že čím větší firma, tím výrazněji přidává. Rychlejší přidávání může souviset také s konsolidačním balíčkem, jenž vstoupil v platnost letos. Balíček omezuje některé zaměstnanecké benefity, takže zaměstnanci jsou motivovanější žádat o kompenzaci za výpadek benefitů právě v podobě navýšení mezd.
Premiér Petr Fiala (ODS) při příležitosti 35. výročí sametové revoluce vyzval podle serveru Globe24.cz voliče k podpoře dalšího funkčního období své vlády. Slíbil, že by Češi mohli díky jeho politice dosáhnout na úroveň platů v Německu a Rakousku. Navzdory ostré kritice Fiala trvá na svém a zdůrazňuje, že sebevědomí je klíčem k úspěchu.
Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Podle dostupných dat pobírá ze 4,35 milionu českých zaměstnanců zálohu na mzdu až 65 000 lidí. I když se od záloh v minulosti kvůli administrativní zátěži upouštělo, dnes jsou opět na vzestupu. Kdo na ně má nárok a jaká rizika jsou s rychlou finanční injekcí spojená?
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začátkem měsíce podle šéfa odborů Josefa Středuly naznačil, že platy státních zaměstnanců vzrostou od ledna o osm procent. Jak však nyní potvrdilo ministerstvo financí, zvýšení se omezí na pět procent, a to s výjimkou učitelů. Ministerstvo zároveň odmítlo, že by Stanjura slíbil vyšší navýšení, jak tvrdí Středula, a označilo to za nedorozumění.
Jednání o zvyšování platů státních zaměstnanců pokračují s cílem implementace od ledna 2025. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že zvýšení bude cílené na zaměstnance s nízkými a středními příjmy, nikoliv plošné. Odhady však naznačují, že státní rozpočet čeká náklad přes 24 miliard korun. Vyvstávají otázky, zda je navýšení o 8 procent rozumné v kontextu ztrátového státního rozpočtu, zvlášť když vláda usiluje o ambicióznější cíl než soukromý sektor.
„Vzhledem k pokračujícímu pnutí na trhu práce lze očekávat, že po celý letošní i příští rok porostou reálné mzdy. Díky tomu se bude zvyšovat spotřeba domácností, která je hlavním motorem růstu české ekonomiky. Lepší ohodnocení zaměstnanců povede k vyššímu výběru daně z přidané hodnoty i daně z příjmů fyzických osob,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Vláda a odbory se nedohodly na plánovaném zvýšení platů státních úředníků, které mělo začít v září. Kabinet navrhoval zvýšení platů pouze malému počtu státních zaměstnanců, a to o tři až pět procent, což odbory považují za nedostatečné. Odbory obvinily vládu z nátlaku, že pokud neakceptují její návrh, nemusí k žádnému zvýšení platů od září 2024 vůbec dojít.
Premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu setká s předsedou odborů Josefem Středulou, aby projednali plánované zvýšení platů státních zaměstnanců, které by mělo začít již v září. Středula vyzval ODS, aby s tímto návrhem souhlasila, a vyjádřil víru, že přesvědčí premiéra. Pokud se dohoda neuskuteční, odbory varovaly, že budou uvažovat o stávce. Návrh se týká až 850 tisíc zaměstnanců.
Třem set šedesáti tisícům státních zaměstnanců svitla naděje na zlepšení platu o 10 % již od příštího měsíce, pokud většina vládních ministrů souhlasí s navrhovaným zvýšením tarifních platů. Tento krok však blokuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který tvrdí, že státní rezervy jsou téměř vyčerpány, přičemž přesnou částku zbývajících prostředků ministerstvo odmítá zveřejnit.
24. června 2026 12:15
24. června 2026 12:02
17. června 2026 16:40
16. června 2026 14:09
16. června 2026 13:50
16. června 2026 13:37
16. června 2026 13:19
16. června 2026 13:10
16. června 2026 12:51
15. června 2026 18:27
15. června 2026 13:59
12. června 2026 21:16
12. června 2026 21:03
11. června 2026 19:31
11. června 2026 12:54
10. června 2026 20:22
Ministerstvo školství chystá změny ve výuce cizích jazyků na základních školách. Zmizí povinnost učit angličtinu od první třídy a druhý cizí jazyk už nebude pro všechny žáky povinný. Školy budou mít víc volnosti v tom, jak výuku nastaví.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.
