Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tisíce Čechů zůstanou bez práce. OECD varuje: Stárnutí promění trh práce k nepoznání

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Český trh práce stojí na prahu zásadních proměn. Nová zpráva OECD varuje, že kombinace stárnutí populace, technologických změn a strukturální transformace ekonomiky vytvoří tlak na zaměstnanost i veřejné finance. Do roku 2060 klesne počet lidí v produktivním věku o téměř čtvrtinu, zatímco počet seniorů prudce vzroste.

Index závislosti, který udává počet osob nad 65 let na každých 100 lidí v produktivním věku, se zvýší z dnešních 35,7 na alarmujících 60,9. Jinými slovy, ekonomika bude stále více záviset na těch, kteří se již pracovního procesu aktivně neúčastní.

Přitom nejde jen o to, že lidí ubývá. Problém je také v tom, že ti, kdo by ještě mohli a chtěli pracovat, často nenacházejí příležitost. Zaměstnanost lidí ve věku 45 až 59 let je v Česku rekordně vysoká – 94,2 %. Jakmile ale překročí šedesátku, nastává zlom. Zaměstnanost mužů klesá na 66,5 %, u žen dokonce na 51,1 %. A to nejen kvůli odchodu do důchodu. Bariéry jsou hlubší: předsudky zaměstnavatelů, zdravotní potíže, chybějící flexibilita nebo nízká motivace ke změně.

Data ukazují, že pracovní mobilita starších osob je mimořádně nízká a výrazně klesá s věkem. Zatímco 26letí mění práci zhruba v 10 % případů ročně, u 45letých je to už jen 4,3 % a u šedesátníků dokonce pouze 1,8 %. V průměru OECD jsou přitom tyto hodnoty téměř dvojnásobné. V České republice se tak zastavuje přirozený oběh pracovní síly – a s tím i schopnost ekonomiky pružně reagovat na strukturální změny. Firmy marně hledají lidi, zatímco tisíce zaměstnanců zůstávají v pozicích, které neodpovídají jejich možnostem ani ambicím.
Za touto nízkou mobilitou se skrývá i existenční nejistota. Až 22 % zaměstnanců nemá žádné úspory a dalších 69 % by při výpadku příjmu vydrželo nanejvýš tři měsíce. To způsobuje, že lidé zůstávají v méně kvalitní práci jen proto, aby „přežili“. Strach z pádu do chudoby dusí ochotu riskovat a měnit profesní směr.



Potenciál přitom dřímá právě v lidech starších 55 let. Jenže systém je dnes neumí efektivně aktivovat. Kariérní poradenství je dostupné především studentům a nezaměstnaným. Více než polovina lidí nad 45 let a téměř 40 % nezaměstnaných se bez podpory v pracovním světě zkrátka nevyzná. Zásadní roli by mohlo sehrát další vzdělávání a rekvalifikace. Jenže i tady Česká republika zaostává. V roce 2022 se vzdělávala necelá polovina pracovníků ve věku 45–54 let a pouze 36 % lidí mezi 55–64 lety. Právě oni jsou přitom nejvíce ohroženi automatizací a digitalizací, které v příštích dekádách zásadně promění charakter práce.

OECD proto doporučuje uvolnit trh práce a zároveň posílit podporu pro starší pracovníky: umožnit větší flexibilitu formou zákonného nároku na úpravu pracovní doby, přehodnotit přísná pravidla zaměstnanecké ochrany a zavést skutečně dostupné kariérní poradenství napříč věkovými skupinami. Nejde o sociální gesto, ale o nutnost pro udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky v příštích dekádách.

Témata:  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD),  zaměstnavatelé,  zaměstnanci,  práce

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.