Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cukr v českých obchodech za měsíc zdražil o více než 60 procent, což je zcela mimořádné

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Ceny cukru se v českých obchodech „utrhly ze řetězu“. Mezi zářím a říjnem letošního roku zdražil kilogram cukru krystal o průměrně celorepublikově o více než 60 procent. Ještě v září stál 21,40 Kč, v říjnu již 35,50 Kč.

Jedná se o historicky zcela mimořádné zdražení cukru. Nebývalý je také rozdíl mezi současnou cenou v obchodech a zářijovou cenou výrobní (viz graf níže). Cukrovary totiž ještě v září dodávaly kilogram krystalu za 13,20 Kč, jak plyne z dat ČSÚ. Nelze tedy vyloučit, že prodejci, například obchodní řetězce, využívají mimořádné situace k alespoň přechodnému navýšení si svých marží a zisků.

Nicméně výroba cukru z velké části zdražuje objektivně. Jeho produkce je náročná na spotřebu plynu, který markantně zdražuje zejména a bezprostředně kvůli ekonomickým dopadům války na Ukrajině a souvisejících sankcí. Cukrovarnictví je také jeden z mála potravinářských sektorů, kde si musí výrobci nakupovat emisní povolenky. I ty v poslední době citelně podražily. Roste také cena samotné cukrové řepy, neboť i zemědělcům se zvyšují náklady, opět zejména z důvodu růstu cen energií. 

Témata:  cukr

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.