Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nový strašák českých domácností: Obavu z drahoty střídá strach z propouštění a nezaměstnanosti

Úřad práce, ilustrační fotografie
Úřad práce, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: České domácnosti se obávají zhoršení své vlastní finanční situace v nadcházející době jako dosud nikdy v historii měření od roku 2003. Jejich obava je hlubší dokonce než během světové finanční krize před třinácti lety a je mnohem hlubší než kdykoli během pandemie. Vyplývá to z říjnových dat k náladě v ekonomice, která dnes zveřejnil ČSÚ.

Mění se ovšem postupně hlavní „strašák“. Poněkud totiž ustupují obavy z dalšího růstu cen, naopak do popředí se dostává strach z propouštění a nezaměstnanosti.

Růst míry nezaměstnanosti nastane v důsledku právě současné drahoty, zejména energetické, která nutí podnikatele, firmy a podniky osekávat své náklady, včetně těch personálních. S růstem cen vstupů a nákladů na straně firem dochází současně – opět z důvodu drahoty a souvisejícího růstu úrokových sazeb – k omezení kupní síly obyvatelstva. Což jen dále umocňuje finanční tíseň podnikové sféry, neboť tak ochabuje poptávka po její produkci.

Rozsáhlejšímu propouštění se česká ekonomika nevyhne ani podle Kariny Kubelkové z bankovní rady České národní banky. Ta v dnešním rozhovoru pro Lidové noviny upozorňuje na nevyhnutelnost takového vývoje.

Nejnovější čísla ČSÚ k důvěře v ekonomiku může jako potvrzení správnosti svých kroků vnímat ta převažující část bankovní rady, k níž se řadí i Kubelková, která v posledních měsících hlasuje pro ponechání klíčových úrokových sazeb na stávající úrovni. Jestliže totiž polevují obavy lidí z inflace, značí to, že i při stagnaci úrokových sazeb dochází ke zmírňování jejich inflačních očekávání.

Naopak stoupající obavy z růstu míry nezaměstnanosti naznačují, že ještě výraznější zvýšení klíčových úrokových sazeb by mohlo již tak mdlou vyhlídku kondice trhu práce dále zhoršit. 

Témata:  nezaměstnanost,  propouštění,  Úřad práce

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.