Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dvě třetiny lidí se obávají, že jim dále porostou výdaje, uvádí průzkum

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zhruba dvě třetiny lidí v Česku očekávají, že se jejich výdaje budou v následujících třech měsících dále zvyšovat v souvislosti s rostoucí inflací. Výrazný růst výdajů očekává 29 procent lidí. Vyplývá to z výsledků zářijového průzkumu agentury Ipsos mezi 1000 respondenty ve věku od 18 do 65 let. Největší obavy mají lidé podle průzkumu z inflace, mezinárodního vojenského konfliktu a sociální nerovnosti. Meziroční inflace dosáhla v září 18 procent.

Průzkum se zabýval největšími obavami lidí v kontextu vysoké inflace nebo změnami ve spotřebitelském chování. "Významná část populace se obává dalšího zdražování a toho, jakým způsobem budou domácnosti schopné se s tímto tlakem vypořádat," řekl ředitel agentury Jakub Malý.

Inflace znepokojuje 59 procent lidí, 41 obyvatel ČR má obavy z mezinárodního vojenského konfliktu a 38 procent dotázaných znepokojuje chudoba a sociální nerovnost. Naopak například klimatická změna znepokojuje 14 procent dotázaných, 12 procent má obavy z nezaměstnanosti. V porovnání s vybranými evropskými a světovými zeměmi je ČR v míře obav z inflace na třetím místě, více se jí obávají lidé v Argentině (65 procent) a v Polsku (69 procent). Oproti předchozí vlně průzkumu z června má obavy z inflace o pět procent lidí méně.

Náklady na bydlení, energie, paliva a potraviny tvoří podle dat Českého statistického úřadu 45 procent výdajů domácností. Podle průzkumu má 94 procent lidí obavy z toho, že budou muset v blízké budoucnosti platit více za bydlení, jen o procento méně uvedlo, že se obávají vyšších výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje. Přes 80 procent lidí se také obává vyšších výdajů za stravování a ubytování, dopravu nebo zdraví.

Malý poznamenal, že u bydlení a potravin již velká část domácností nedokáže příliš uspořit a zhruba polovina lidí uvedla, že další růst cen bydlení a potravin by vedl ke zhoršení kvality jejich života.

Zhruba třetina domácností by chtěla snížit své náklady na bydlení a energie, ale již to více nejde, plyne z průzkumu. Výrazně omezit výdaje podle něj plánuje zhruba pětina lidí. "Z dlouhodobého tvoření úspor je správné investovat například do alternativních zdrojů energie pro domácnosti, nicméně existuje část domácností, pro které je problém koupit třeba efektivnější LED žárovku, je to výdaj, který není schopna absorbovat," poznamenal Malý. V menších obcích zase nelze méně používat hromadnou dopravu kvůli nedostatku spojů, doplnil.

Průzkum upozornil i na to, že od ledna 2022 klesá reálná hodnota vkladů domácností v bankách a od března se zmenšuje rovněž nominální hodnota vkladů. "Objem vkladu se snižuje a velmi významně se rozevírají nůžky mezi termínovanými a netermínovanými vklady," řekl Malý. Dodal, že klesají reálné mzdy, a proto jsou domácnosti nucené více sahat do úspor, které mají z dob pandemie koronaviru.

Témata:  lidé,  zdražování,  chudoba

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

Hypotéky zdražují, i když ČNB sazby nemění. Co se děje v zákulisí bank

Představte si podnik, který si může sám, ťuknutím do klávesnice počítače, vytvářet to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak nějak přitom fungují komerční banky. Když vám schválí hypotéku, vytvářejí nové peníze. Proč tedy momentálně hypotéky tolik zdražují, když peníze na ně pořád „stojí“ jen pár ťuknutí do klávesnice? A proč vlastně banky tolik lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“? 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Česká národní banka (ČNB)

Komentář

Maloobchod zpomaluje, přestože Češi stále nakupují. ČNB má další důvod zvýšit úroky

Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.