Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Útraty lidí v obchodech se nečekaně propadly druhým největším tempem v historii. Lidé šetří hlavně na sportu a oblečení

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Energetická drahota a obecně inflace si letos v říjnu vybraly nečekaně velkou daň na tržbách tuzemských obchodníků. Maloobchodní tržby se totiž meziročně propadly o 9,4 procenta. Větší propad zaznamenaly od počátku milénia pouze jednou, a to v dubnu 2020. Tehdy však podstatná část kamenných obchodů kvůli první vlně pandemie covidu musela zavřít. Přesto se tržby maloobchodu v dubnu 2020 propadly jen nepatrně více než letos v říjnu, a sice meziročně o 9,8 procenta.

Meziměsíčně se říjnové tržby maloobchodu propadly rovněž nečekaně markantně. K čemuž ovšem evidentně přispěla tak skutečnost, že v září četné rodiny s dětmi inkasovali výplatu vládní pomoci ve výši 5000 korun na dítě, kteréžto prostředky zhusta využili na nákupy, například v souvislosti se začátkem školního roku. V říjnu už se pak tato injekce z velké části vyčerpala, což přispělo k citelnému meziročnímu poklesu tržeb maloobchodu.

Lidé v Česku zkrátka v obavě z energetické drahoty razantně omezují své výdaje. Jejich kupní sílu nahlodává inflace obecně. Letos od ledna do září Češi po zohlednění vývoje mezd a právě inflace reálně zchudli o devět procent, mají tedy čistě jen z titulu růstu cen takřka o desetinu menší příjmy či úspory.

Tak slabé výsledky, jaké vykazuje říjnový maloobchod, přesto nikdo nečekal. Experti oslovení agenturou Bloomberg sice předpokládali pokles, ale spíše kolem šesti procent. Propad o více než devět procent je tak „studenou sprchou“. V říjnu však vstoupil v platnost energetický úsporný tarif a také odpuštění příspěvku na obnovitelné zdroje, takže je možné, že se efekt těchto vládních opatření projevil v listopadu, kdy tak nelze vyloučit jisté zlepšení vývoje tržeb oproti říjnu. Tomu by nasvědčovaly poměrně uspokojivé tržby obchodníků například v rámci nedávného „Black Friday týdne“.

Lidé v Česku letos v říjnu v porovnání s říjnem loňským seškrtali zejména své výdaje za nepotravinářské zboží, ačkoli své útraty citelně omezují i co se týče nezbytností, jakou jsou potraviny nebo pohonné hmoty. Nejvíce lidé šetří na kultuře a sportu, například sportovních potřebách. Výrazně méně než před rokem dali po zohlednění inflace také za oblečení a obuv. Naopak v případě elektroniky omezují své výdaje mnohem méně než za oblečení nebo sport. Na kosmetice či drogistickém zboží pak oproti loňsku šetří už jen zanedbatelně a výdaje za léky, farmaceutické doplňky či další zdravotnické zboží dokonce navyšují. Nemoc a zdravotní neduhy si zkrátka nevybírají – projevují se bez ohledu na to, zda panují časy ekonomicky příznivé či ne.

Za celý letošní rok se tržby maloobchodu propadnou i kvůli slabým říjnovým údajům o 3,1 procenta, v příštím roce pak o zhruba jedno procento. 

Témata:  nákupy obchody lidé Oblečení

Související

Aktuálně se děje

4. listopadu 2025 10:37

Vidíte nenávist nebo podvod na internetu? Nahlaste ho, radí dTest

Setkali jste se někdy s komentářem na sociálních sítích, ve kterém autor podporuje násilí či terorismus? Zaznamenali jste příspěvek se soukromými fotografiemi sdílenými za účelem poškození pověsti vyobrazené osoby? Anebo jste na online tržišti narazili na podvodného prodejce? I na takové příklady nezákonného uživatelského obsahu na internetu si Evropská unie došlápla takzvaným Aktem o digitálních službách (DSA). A ať už se nezákonný obsah týká přímo vás, nebo ne, máte právo jej nahlásit provozovateli dané internetové stránky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.