Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Útraty lidí v obchodech se nečekaně propadly druhým největším tempem v historii. Lidé šetří hlavně na sportu a oblečení

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Energetická drahota a obecně inflace si letos v říjnu vybraly nečekaně velkou daň na tržbách tuzemských obchodníků. Maloobchodní tržby se totiž meziročně propadly o 9,4 procenta. Větší propad zaznamenaly od počátku milénia pouze jednou, a to v dubnu 2020. Tehdy však podstatná část kamenných obchodů kvůli první vlně pandemie covidu musela zavřít. Přesto se tržby maloobchodu v dubnu 2020 propadly jen nepatrně více než letos v říjnu, a sice meziročně o 9,8 procenta.

Meziměsíčně se říjnové tržby maloobchodu propadly rovněž nečekaně markantně. K čemuž ovšem evidentně přispěla tak skutečnost, že v září četné rodiny s dětmi inkasovali výplatu vládní pomoci ve výši 5000 korun na dítě, kteréžto prostředky zhusta využili na nákupy, například v souvislosti se začátkem školního roku. V říjnu už se pak tato injekce z velké části vyčerpala, což přispělo k citelnému meziročnímu poklesu tržeb maloobchodu.

Lidé v Česku zkrátka v obavě z energetické drahoty razantně omezují své výdaje. Jejich kupní sílu nahlodává inflace obecně. Letos od ledna do září Češi po zohlednění vývoje mezd a právě inflace reálně zchudli o devět procent, mají tedy čistě jen z titulu růstu cen takřka o desetinu menší příjmy či úspory.

Tak slabé výsledky, jaké vykazuje říjnový maloobchod, přesto nikdo nečekal. Experti oslovení agenturou Bloomberg sice předpokládali pokles, ale spíše kolem šesti procent. Propad o více než devět procent je tak „studenou sprchou“. V říjnu však vstoupil v platnost energetický úsporný tarif a také odpuštění příspěvku na obnovitelné zdroje, takže je možné, že se efekt těchto vládních opatření projevil v listopadu, kdy tak nelze vyloučit jisté zlepšení vývoje tržeb oproti říjnu. Tomu by nasvědčovaly poměrně uspokojivé tržby obchodníků například v rámci nedávného „Black Friday týdne“.

Lidé v Česku letos v říjnu v porovnání s říjnem loňským seškrtali zejména své výdaje za nepotravinářské zboží, ačkoli své útraty citelně omezují i co se týče nezbytností, jakou jsou potraviny nebo pohonné hmoty. Nejvíce lidé šetří na kultuře a sportu, například sportovních potřebách. Výrazně méně než před rokem dali po zohlednění inflace také za oblečení a obuv. Naopak v případě elektroniky omezují své výdaje mnohem méně než za oblečení nebo sport. Na kosmetice či drogistickém zboží pak oproti loňsku šetří už jen zanedbatelně a výdaje za léky, farmaceutické doplňky či další zdravotnické zboží dokonce navyšují. Nemoc a zdravotní neduhy si zkrátka nevybírají – projevují se bez ohledu na to, zda panují časy ekonomicky příznivé či ne.

Za celý letošní rok se tržby maloobchodu propadnou i kvůli slabým říjnovým údajům o 3,1 procenta, v příštím roce pak o zhruba jedno procento. 

Témata:  nákupy obchody lidé Oblečení

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.