Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruská ropa a plyn v Česku: ČR od ledna do října dovezla tyto suroviny z Ruska dohromady za takřka 43 miliard korun

Ruská ropa a plyn v Česku: ČR od ledna do října dovezla tyto suroviny z Ruska dohromady za takřka 43 miliard korun

Foto: Seriál Následky, stanice Spektrum

Rusko se letos stalo největším dovozcem základních fosilních paliv – ropy a zemního plynu – do České republiky. V období od ledna do října 2024 Česko odebralo z Ruské federace mírně přes tři miliony tun dohromady ropy a zemního plynu, a to v hodnotě 42,9 miliardy korun. Druhé Norsko zajistilo Česku celkově zhruba 2,2 miliony tun ropy a zejména zemního plynu, a sice v celkové hodnotě 42,1 miliardy korun.

Třetí pak skončil Ázerbájdžán, který do Česka letos v uvedeném období dovezl takřka 2,2 milionu tun ropy za 33,3 miliardy korun. Posledním z významnějších dovozců fosilních paliv do ČR je čtvrtý Kazachstán, jenž letos Česku zajistil 0,85 milionu tun ropy za 12,6 miliardy korun. Údaje vyplývají ze statistiky ČSÚ.

Pohyb zboží přes hranice s ČR v roce 2024 podle zboží a zemí Pohyb zboží přes hranice s ČR v roce 2024 podle zboží a zemí
Foto: ČSÚ

Loni od ledna do října Rusko dovezlo do Česka necelé čtyři miliony tun dohromady ropy a zemního plynu, a to v hodnotě 43 miliard korun. Druhé Norsko loni od ledna do října zajistilo Česku plyn v objemu v přepočtu 3,7 milionu tun, a to v hodnotě 65,7 miliardy korun. Třetí Ázerbájdžán do Česka přepravil 1,6 milionu tun ropy za 23,9 miliardy korun a čtvrtý Kazachstán pak bezmála 0,5 milionu tun téže suroviny za 7,1 miliardy korun.

Rusko se tak letos vrátilo na první pozici v žebříčku zemí, které Česku zajišťují uvedená fosilní paliva v největší hodnotě. Až do roku 2022 včetně Ruská federace tomuto žebříčku vévodila, loni však přepustila první místo Norsku, aby se letos vrátila do čela, byť s citelně menším náskokem, než tomu bylo do zmíněného roku 2022.

Důvod návratu Ruska na první pozici v žebříčku dodavatelů ropy a zemního plynu České republice tkví zejména v tom, že zatímco se Česku daří diverzifikovat dodavatele ropy a snižovat její dovoz z Ruska, dochází letos k výraznému navýšení dovozu ruského zemního plynu, od ledna do října meziročně o více než 500 procent.

I díky zvýšenému odběru ruského plynu Českou republikou se letos Gazpromu, ruskému plynárenskému gigantu v rukou Kremlu, daří navyšovat objem svého vývozu do Evropy. Ten letos podle výpočtu agentury Bloomberg narůstá meziročně o třináct procent.  Gazpromu se přitom současně daří upevňovat svoji pozici na čínském trhu, kde letos od ledna do listopadu zaznamenal dle Bloombergu o zhruba 40 procent vyšší objem odběru potrubně dodávaného plynu než loni.

Dodávky Gazpromu do Číny tak letos podle všeho překonají potrubní dodávky do Evropy, která byla dosud jeho největším odbytištěm. Evropský odbyt se se přitom měl v příštím roce snížit, poněvadž Ukrajina už nebude umožňovat přepravu ruského plynu přes své území. Gazprom tímto tranzitem v současnosti zajišťuje dodávky zhruba poloviny celkového objemu plynu vyváženého do Evropy.

Témata:  ropa,  zemní plyn,  Rusko,  Česko

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.